id
stringlengths 1
5
| country
stringclasses 4
values | language
stringclasses 4
values | date
stringdate 1998-07-11 00:00:00
2025-01-23 00:00:00
| year
stringdate 1998-01-01 00:00:00
2025-01-01 00:00:00
| source
stringclasses 12
values | url
stringlengths 29
202
| title
stringlengths 4
205
| article body
stringlengths 23
32.8k
| gemini_article_rating
int64 0
5
| gemini_headline_sentiment
int64 1
5
| gemini_headline_alarmistic
int64 1
5
| deepseek_article_rating
int64 0
5
| deepseek_headline_sentiment
int64 1
5
| deepseek_headline_alarmistic
int64 1
5
| gpt_article_rating
int64 0
5
| gpt_headline_sentiment
int64 1
5
| gpt_headline_alarmistic
int64 1
5
|
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
26727
|
Hungary
|
hu
|
03-04-2011
|
2011
|
index.hu
|
https://index.hu/tudomany/2011/04/03/ot_nyersanyag_amibol_elobb_kifogyunk_mint_az_olajbol/
|
5 nyersanyag, ami előbb elfogy, mint az olaj
|
Az, hogy a Föld lassan kifogy az olajból és a többi fosszilis tüzelőanyagból, évtizedek óta ismert tény. A vita leginkább csak azon megy, pontosan mikor fog ez bekövetkezni, és hogyan lehetne átvészelni. Arról azonban kevés szó esik, hogy egy sor más nyersanyagból is elpazaroltuk bolygónk készleteinek nagy részét. Van, amelyik az olajnál is súlyosabb katasztrófával fenyeget. Egyik-másik esetében simán csak szomorú, hogy hamarosan szintetikus pótszerekre kell fanyalodnunk helyette. Kövesse az Indexet Facebookon is! Azért a víz az úr Az ENSZ becslései szerint a világ édesvízfogyasztása húszévente megduplázódik. 2040-re a vízigényünk 30 százalékkal fogja meghaladni a kiaknázható készleteket, és a Föld népességének fele vízhiánytól fog szenvedni. A jelek már most jól láthatóak, még ha ezt szerencsés földrajzi helyzetünk miatt Magyarországon nem is érzékeljük. Amerikábanmilliós metropoliszokkapják sok száz kilométeres távolságból a vizet, India Alaszkából vásárol, Ázsiában egymást követik a készletek birtoklása körülkitörtkonfliktusok, és a helyzet csak rosszabb lesz, ahogy egyre mélyebbre kell fúrni a kutakat, és a folyókból-tavakból nem lehet több vizet kivenni. Oroszországban, Kanadában és Alaszkában a vízkészletekettömegesen felvásárlóüzletemberek az új olajbárók. T. Boone Pickens, Amerika legnagyobb víztulajdonosa eddig 100 millió dollárt fektetett kutak és vízforrások felvásárlásába csak Texasban.Tervei szerintegyedül Dallas városának évi 250 milliárd liter vizet tud majd eladni 165 millió dollárért. Az óceánokban, tengerekben persze van még víz bőséggel (ez a Föld összkészletének 97 százaléka), de a sótartalom miatt emberi fogyasztásra alkalmatlan, a sót kivonó tengervízlepárló telepek építése és üzemeltetése pedig nagyon drága. Annyira, hogy a Közel-Keleten például még mindig jobban megéri milliókat ellátni Kanada és Szibéria tavaiból származó ivóvízzel, ami gyakorlatilag körbejárja a világot, mire eljut addig, aki megissza. Atomot nekünk A közeljövőben várható vízválsággal ellentétben aplutóniumkrízismár itt van a nyakunkon, de ennek az első hatásait a mindennapi életben még nem érezzük. Plutónium (pontosabban annak 238-as számú izotópja) hajtja az összes olyan űrjárművet, ami nem tud napenergiával működni, vagy azért, mert túl messze van a Naptól, vagy azért, mert takarásban van. Ilyen az összes mélyűrbe küldött szonda a Voyager-1 óta, és ilyenek a Mars-járó robotok is. 238-as plutóniumot már vagy húsz éve nem gyárt senki, azóta a hidegháborúban felhalmozott készleteket használják a világ űrügynökségei. Ez a készlet az előrejelzések szerint még az idén elfogy, pontosabban a leszerelt atombombák tölteteit inkább atomerőművek fűtőanyagakénthasználják fel. Az USA elektromos áramának nagy részét egykori szovjet atombombákbólállítják elő– és itt jön a radioaktív válság súlyosabb része. A szétszedhető bombák ugyanis elfogynak, és ha nem sikerül Barack Obamának és Dmitrij Medvegyevnek összehozni egy újabb leszerelési akciót (az amerikaiaknak jelenleg 2200, az oroszoknak 2800 éles atomfegyverük van), búcsút inthetünk a reaktorok olcsó üzemanyagának. Ez a jelenlegi ütem mellett 2013 körül jöhet el, és azzal fog járni, hogy Amerikában az reaktorok közel felének új üzemanyagforrás után kell nézni. Ilyen lehet a HEU-2 (highly enriched uranium) kódnevű dúsított urán, vagy egy másik radioaktív fém, a tórium. Utóbbi ugyan 200-szor hatékonyabb az uránnál, de a használatáhozát kell építeniaz erőműveket, ami milliárdokba kerül. A HEU-2-t a szétszedett bombákhoz képest óriási költségekkel kell bányászni, aztán dúsítani, és a reaktorokat hajtó 235-ös uránizotóp aránya akkor is csak 5 százalék lesz benne, míg a szétszerelt fegyverekben 90 százalék. Vagyis miközben az atomenergiára úgy tekintünk, mint a fosszilis tüzelőanyagokat kiváltó energiaforrásra, pár éven belül azzal kell majd szembesülnünk, hogy az atomerőművekben az áram előállításának költsége a sokszorosára emelkedik. Nem jut gáz a lufiba 25-30 éven belülkifogyhata Föld teljes héliumkészlete, riogatnak egy ideje Nobel-díjas tudósok. Nagy ügy, majd nem lesznek lufik a vidámparkban, az Auto-Tune-nal meg úgyis viccesebb hangokat lehet csiholni, mint hélium belélegzésével, reagál erre az egyszeri olvasó, aki nem tudja, hogy mi mindenre használja ezt az anyagot az ipar. A teljesség igénye nélkül: rakéták üzemanyagának gyártásakor, hűtőanyagként orvosi berendezésekben, atomreaktoroknál, szupravezető mágneseknél, lézerekben és fénycsövek töltőgázaként, szilíciumkristályok növesztésekor, lcd-képernyők gyártásakor, titánötvözetek előállításakor. A héliumban az a pláne, hogy nemesgáz, vagyis kémiailag közömbös, ami azt jelenti, hogy nem lép reakcióba más elemekkel; emellett pedig az összes ismert kémiai elem között alegalacsonyabb a forráspontja. Ez a kombináció, azzal megspékelve, hogy jelenleg még elég sok van belőle, és aránylag könnyen hozzáférhető, nehezen pótolható anyaggá teszik az ipar számára. Csakhogy az oklahomai és kansasi gázlelőhelyek, ahol a Föld héliumtartalékának 80 százaléka található (itt a nyers gázban a koncentrációja akár 7 százalékos is lehet, máshol ennél jóval alacsonyabb), előbb-utóbb kifulladnak, pár évtizedük lehet még hátra. És bár hiába tanultuk fizikaórán, hogy a hidrogén után héliumból van a legtöbb az összes elem közül az univerzumban, gyorsan és nagy mennyiségben csak fúziós reakcióval jön létre, az meg legközelebb a Nap magjában van. Négymilliárd év lassú radioaktív bomlásából származó héliumot éltünk fel egy évszázad alatt, a tartalékok végét járjuk, előállítani nem tudjuk, újrahasznosítani szintén nem, ugyanis a héliumgáz könnyebb a levegőnél, így a légkör legfelső rétegeiig száll fel, ahol aztán a Föld gravitációjából is megszökik. Ennek tükrében aránylag nehezen érthető, hogy az USA éppenkiárusítja stratégiai héliumtartalékát. Nincs anyag a trágyában A foszforról sokáig úgy tartotta mindenki, hogy évszázadokra elég még az ismert készlet, de a legújabb kutatások szerint nagyjából 30 év múlvaeljöhet az a pont, ahol már nem lehet növelni a termelést, és 50-100 éven belül kifogy az összes természetes lelőhely (ezek nagy része egyébként a Közel-keleten, Kínában és Oroszországbantalálható). A foszforra az ipar a gyufagyártás miatt kapott rá a 19. században, aztán elkezdte használni az élelmiszeripar (foszforsav formájában), az igazi robbanást azonban a növényvédő szerként és műtrágyaként való felhasználás hozta el. A fejlett mezőgazdaság ma már nem létezhet a foszfor óriási mennyiségű használata nélkül; gyakorlatilag képtelenség lenne elég élelmet termelni a világ számára. És a bioüzemanyagok elterjedése, illetve támogatása csak fokozza az igényt a foszfátalapú műtrágyákra. Az óriási kereslettel már most alig képes a kínálat lépést tartani: a foszforgyártás első számú nyersanyaga, a foszforit ára 2007 óta 700 százalékkal drágult. Svédországban márazzal kísérleteznek, hogy a szennyvízből nyerjék vissza a foszfort. Ha a terv beválik, annyi foszfort tudnak így újrahasznosítani, ami fedezi az ország éves műtrágya-felhasználásának közel harmadát – de persze ez is drágább lesz, mint a hagyományos módszer. Akkor legalább rúgjunk be Eddig tehát ott tartunk, hogy pár évtized múlva nem lesz ivóvizünk, a többszörösére drágul az áram, az ipar és a mezőgazdaság pedig összeomlik – akkor legalább rúgjunk be bánatunkban. Rossz hírünk van:ez sem fog mennimár sokáig, igaz, csak akkor, ha a tömény italok közül a tradicionális mexikói tequilát preferáljuk. Az igazi tequila a kék agavé nevű kaktuszból készül, ami csak Mexikóban, ott is csak speciális körülmények között (1500 méteres magasságban, vulkáni talajon) él meg. Ha csak egyközepes járványeléri a termőhelyeket, az 50-60 százalékkal hajthatja fel a tequila árát. Az elmúlt pár évben nem ilyesmi fenyegeti a kaktuszt, hanem az, hogy a termelőkfelégetik az ültetvényeket, hogy kukoricát ültessenek a helyére. Az ok megint csak a bioetanol. A bioüzemanyag alapjául szolgáló növények termesztését olyan szinten támogatják, hogy a mexikói farmereknek jobban megéri a kukorica, mint a kizárólag náluk megtermő agavé. Nagy ügy, gondolhatnánk, majd amikor komolyabb tequilahiány lesz, és felmegy az ára, visszaültetik a kaktuszt a kukorica helyére. A probléma az, hogy az agavékaktusz 12 éves korában válik szüretelhetővé, vagyis ha tényleg beüt a tequilaarmageddon, legalább 12 évig kell kihúznunk szintetikus utánzatokkal. Vagy vodkával. 5 könyvTöbb mint 600 meghökkentő, érdekes és tanulságos történet! Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
|
32185
|
Hungary
|
hu
|
15-08-2012
|
2012
|
Blikk_hun
|
https://www.blikk.hu/aktualis/szukitettek-az-atomeromu-biztonsagi-ovezetet/fke9be8
|
Szűkítették az atomerőmű biztonsági övezetét
|
Az Országos Atomenergia Hivatal (OAH) felülvizsgálta a paksi atomerőmű biztonsági övezetét, és csökkentette a kiterjedését. Hasonló nagyságú zónát jelölt ki a hatóság a Kiégett Kazetták Átmeneti Tárolója (KKÁT) körül is. Több hónapos elemzés, egyeztetés után a korábbi három kilométeres kiterjedést a paksi atomerőmű esetében nagyjából a hatodára csökkentették. Az elemzések szerint ennél kevesebbnél is garantált a biztonság, de a jogszabály minimum ötszáz métert ír elő. Most valamivel több mint ötszáz méter sugarú, nem szabályos kört
jelöltek ki, mivel figyelembe vettek olyan - a biztonság szempontjából lényeges - épületeket, berendezéseket, amelyek távolabb esnek a főépülettől. (MTI)
| 3
| 3
| 4
| 3
| 3
| 5
| 3
| 3
| 5
|
1940
|
Czech Republic
|
cz
|
16-01-2019
|
2019
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/kultura/clanek/kultura-bitva-o-118-zivotu-katastrofa-ponorky-kursk-miri-do-kin-40267908
|
Bitva o 118 životů. Katastrofa ponorky Kursk míří do kin
|
V roce 2000 se odehrála jedna z největších námořních tragédií, když nastal výbuch na ruské jaderné ponorce K-141 Kursk. Film Kursk klade otázku: Snažily se vůbec ruské úřady, aby někdo z námořníků přežil? Kvůli technické chybě se na ponorce se 118 členy posádky stala nevídaná katastrofa. Po explozi poškozený Kursk klesl na dno Barentsova moře, ale pár lidí ještě mělo šanci přežít. Snímek režiséra Thomase Vinterberga není jen o ponorce, ale o obyčejných lidech na ní a kolem ní. Dává nahlédnout do rodin pár námořníků, dozvíme se třeba i to, že poslouchají skupinu Metallica, bydlí na nepříliš vábném sídlišti a mají problémy s nepravidelně vyplácenou mzdou. „Oslovil mě herec Matthias Schoenaerts, se kterým jsem pracoval na filmu Daleko od hlučícího davu. Požádal mě, zda bych si přečetl scénář k filmu, kde má hrát hlavní roli. Scénář Roberta Rodata byl naprosto dokonalý,“ uvedl Vinterberg. „Obsahoval tu naléhavost, když nám dochází čas. Navíc příběh mísí politická témata s milostným příběhem. Ale pro mě to byla především možnost mluvit o statečnosti a loučení lidí, kteří věděli, že se blíží konec. Jakmile jsem si scénář přečetl, neváhal jsem. Samozřejmě nikdo neví, co přesně se dělo. Jen to, že všichni zemřeli. Takže jsme najali co nejvíce odborníků. Nicméně pro dramatičnost příběhu jsme museli dělat i změny. Například hlavní postava ve skutečnosti neměla děti. V našem filmu má dítě a druhé je na cestě. Chtěli jsme vytvořit portrét, který by reprezentoval všechny vojáky z Kursku a 71 dětí, které se staly sirotky. S Bobem Rodatem jsme na úpravách scénáře pracovali více než rok.“ Herci Matthias Schoenaerts a Léa Seydouxová v Kursku Peter Simonischek ve filmu Kursk Matthias Schoenaerts Na poškozené ponorce se muži zabarikádovali v jedné místnosti a vysílali signály ruským záchranářům. Ti sice přijeli, ovšem k akci se moc neměli. Liknavost a zaostalé vybavení snížily šanci na přežití na minimum. Paradoxně nejsilněji mohou působit obrazy z prostředí mimo ponorku. Manželky a děti námořníků absolvují bezesné noci a často nesmyslná setkání a tiskové konference se zástupci námořnictva, kteří skoro nic nedělají. Cizí země mezitím nabízejí speciální týmy a techniku, ale Rusové to odmítají. Nenechají přece západní imperialisty zachraňovat ruské vojáky. Může se vám hodit na Seznamu: Pravda o Kursku - Vladimír Vasiljevič UstinovnaZboží.cz
| 0
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
| 0
| 1
| 2
|
26076
|
Hungary
|
hu
|
04-09-2017
|
2017
|
index.hu
|
https://index.hu/kulfold/2017/09/04/kim_dzsongun_a_raketak_melle_elohuzta_az_atomkartyat/
|
Kim Dzsongun atomprogramja is új szintre lépett
|
Kövesse az Indexet Facebookon is! Kapcsolódók (5) Az egy hete Japán felettátlőttrakéta után Észak-Korea vasárnapvégrehajtottahatodik, minden korábbinál erősebb nukleáris kísérleti robbantását, amit egyöntetűen ítélt el a világ. Ez volt eddigi legkomolyabb provokációjuk Donald Trump elnöksége alatt, de az amerikai elnök mellett a phenjani rezsim egyetlen fontos támogatójának számító Kínának is érzékeny pillanatban adtak fricskát. Az atomkísérletre válaszul hétfőn reggel Dél-Korea tesztelt ballisztikus rakétákat, amivel az észak-koreai nukleáris létesítmények elleni támadást gyakorolták. Az is borítékolható, hogy újabb dél-koreai és amerikai közös hadgyakorlatok következnek majd. Dél-Korea és Japán megállapodott abban, hogy közösen fognak keményebb szankciókat követelni az ENSZ Biztonsági Tanácsának hétfő délutáni ülésén, de az egyelőre még nem világos, Kína és Oroszország milyen új korlátozásokba menne bele. Egy év után robbantottak újra Az idén nagyonfelpörgettékaz észak-koreai rakétaprogramot, és vasárnap azt is demonstrálták, hogy ezzel párhuzamosan a nukleáris vonalon is előre léptek: Csoma Mózes, az ELTE Koreai Tanszékének vezetője szerint az is egy fontos szempont, hogy miközben Kim Dzsongil ideje alatt jól beazonosítható helyről, a keleti partvidékről lőttek ki rakétákat, addig Kim Dzsongun alatt azt is próbálják megmutatni, hogy bárhonnan fenyegetést jelenthetnek, és célzott csapásokkal sem lehetne egyszerűen kiiktatni az északi fenyegetést. Az elmúlt években indítottak már rakétát a két Korea határához közeli Keszongtól, tengeralattjáróról, múlt hétfőn pedig a phenjani nemzetközi repülőtér környékéről. Az észak-koreai rezsim minden egyes teszttel közelebb kerül a céljához, egy olyan interkontinentális ballisztikus rakéta kifejlesztéséhez, ami miniatürizált atomfegyverrel felszerelve képes elérni az Egyesült Államok kontinentális területeit. Észak-Korea vasárnap lényegében azt állította, hogy már ennek közelében jár, és sikeresen tesztelt egy olyan hidrogénbombát, amit fel tud szerelni az ICBM-ekre. Ez volt az eddigi legdurvább Hidrogén? Atom? A klasszikus atombombában (szakkifejezés: fissziós bomba) az atomok hasadnak, és ez okoz óriási energiafelszabadulást. A jóval nehezebben előállítható hidrogénbombában (szakkifejezés: termonukleáris bomba) az atomok összeállnak úgy, hogy a végeredmény könnyebb lesz, mint a kiindulópont, és emiatt szabadul fel energia. Ez sokkal pusztítóbb. A különbségről még szakszerűbben és hosszabbanitt olvashataz Indexen. Arról nincs egyetértés a szakértők között, ésnem is nagyon lehet egyelőre bizonyítani, hogy tényleg hidrogénbombát robbantottak-e, de már az elsődleges adatok is azt mutatták, hogy jóval erősebb fegyvert próbáltak ki, mint a tavaly szeptemberi kísérletnél. Akkor azt becsülték, hogy 10, most pedig akár 100 kilotonnás bombát is robbanthattak. A vasárnapi robbantás egy 6,3-as erősségű földrengést okozott az ország északkeleti részén – ezt még Magyarországon isészlelték–, és Dél-Korea becslése szerint legalább ötször erősebb robbanásról lehetett szó, mint tavaly. Kim Dzsongun észak-koreai diktátorról nem sokkal korábban kiadtak propagandaképeket, amin a rezsim állítása szerint egy új típusú hidrogénbomba mellett látható. Ettől még egyáltalán nem biztos, hogy ezzel kísérleteztek most, sem pedig az, hogy ezt a töltetet fel tudnák szerelni egy rakétára. Az eddigi két interkontinentális rakétájuk például feltehetően jóval könnyebb töltettel indult, mint amire egy valódi csapásmérő rakétához szükség lenne. Ezért az eddigi kísérletek ellenére minden bizonnyal további interkontinentális ballisztikus rakétatesztekre lenne szükségük, hogy bebiztosítsák elrettentő képességeiket. Viszont idén már sokadjára tűnik úgy, hogy az észak-koreai rakéta- és nukleáris program előrébb jár, mint azt a szakértők a korábbi hiányos információk alapján feltételezték.Ahogy azt korábban is megírtuk, az időhúzás pedig egyértelműen Phenjannak dolgozik. Már benne volt a levegőben A vasárnapi atomkísérlet teljesen más dimenziót jelent, mint a rakétatesztek, de a CNN egyik elemzője, John Kirby szerint alapvetően nem változtatott a már egyébként is rettentő feszült, az elmúlt hetekben kialakult helyzet dinamikáján. Az atomkísérlet önmagában nem volt meglepetés, már hónapok óta érkeztek olyan hírek, hogy készen állnak rá, de többek között Kína komoly rosszallása miatt kivártak. A dél-koreai hírszerzés viszont egy héttel ezelőttszámolt be arról, hogy megint készülődés jeleit látja a próbarobbantásoknak helyet adó létesítménynél, és a kísérlet néhány nappal az újabb amerikai-dél-koreai éves hadgyakorlat után jött. A rezsim a múlt hét eleji, Japán felett átlőtt rakéta tesztelése után ezzel is megerősítette, hogy eltökélt a túlélése zálogának tartott atomprogram mellett. A rakétatesztek és az atomrobbantás egyik célja ugyanaz: megüzenni, hogy katonai akció fel se merülhessen a rezsim ellen. Észak-Korea emellett azt is folyamatosan demonstrálja, hogy a hagyományos fegyverekkel, tüzérséggel is bármikor borzasztó pusztítást tudna okozni egy katonai konfliktusban Dél-Koreának. Más szempontból viszont ugyan a Japán felett átlőtt rakéta, és az atomrobbantás is rettentő nagy horderejű volt, de az észak-koreai vezetés úgy tudott az egész világot bejáró erődemonstrációkat végrehajtani, hogy nem provokálták közvetlenül az Egyesült Államokat. Trump pont azután kezdett keményen fenyegetőzni, hogy az amerikai hírszerzés megállapította, Észak-Koreának miniatürizált atomtöltete lehet, erre válaszul viszont Kim Dzsongun az elmúlt hetek retorikai csúcspontjaként már konkrét rakétatesztetlengetett beaz amerikai sziget,Guamirányába. Ezt végül azzal a felkiáltással napolták el, hogy megvárják, mit lép Trump. Korábban több dél-koreai szakértő is úgy vélte, hogy egy hatodik próbarobbantás az ENSZ-ben várható heves reakciók ellenére is kevésbé veszélyes lépés lenne Észak-Koreától, mint rakétákat lőni Guam felé. A Reuters szerint pedig erre az újabb nukleáris tesztre mindenképpen szüksége volt a rezsimnek, hogy fontos információkat nyerjen az atomprogramjához. Átnézték a katonai lehetőségeket Trump ellenséges és veszélyes lépésnek nevezte az atomrobbantást, szerinte Észak-Korea pedig „csak egy dologból ért." James Mattis védelmi miniszter a Fehér Házban tartott sajtótájékoztatóján azt mondta, áttekintették Trumppal a lehetséges katonai lépéseket, és bármilyen olyan fenyegetésre, ami az Egyesült Államokat, területeit, köztük Guamot, vagy szövetségeseit éri, „masszív katonai választ" adnak. Hozzátette, hogy nem Észak-Korea totális megsemmisítése a céljuk, de szükség esetén több lehetőségük is lenne erre. Amikor Trumpot arról kérdezték, gondolkozik-e fegyveres megoldásban, annyit válaszolt: „Majd meglátjuk." Trump Abe Sindzó japán miniszterelnökkel arról beszélt, hogy az Egyesült Államok kész minden eszközzel, akár nukleáris erővel is megvédeni önmagát és szövetségeseit, de azért a Twitteren külön odaszúrt az alapjáratonpárbeszédcentrikusMun Dzsein dél-koreai elnöknek, hogy a megbékélés politikája láthatóan nem jelent megoldást. A Washington Post hétvégi cikke szerint Trump egyébkét arra utasította a tanácsadóit, hogy ebben a nem éppen megfelelőnek tűnő helyzetben is készítsék elő az Egyesült Államok kilépését a Dél-Koreával közös szabadkereskedelmi egyezményből. Habár Malcolm Turnbull ausztrál miniszterelnök isarról beszélt, hogy az 1950-53-as koreai háború óta nem állt ilyen közel Észak-Korea egy háborúhoz, a beláthatatlan következményekkel járó katonai konfliktus, sem pedig megelőző csapás valójában senkinek sem az érdeke.Itt írtunk egy esetleges háborúról bővebben>>>A bármilyen katonai konfliktusban rögtön tűzvonalba kerülő Szöulban egyébként a helyi beszámolók szerint sokan úgy vélik, hogy volt már rosszabb is korábban a helyzet. Szerintük akkor sem tört ki háború, ezért nincsenek kétségbeesve a világsajtóban keringő háborús szcenáriók ellenére sem. Dél-Korea is rakétázott Az viszont elég egyértelmű, hogy mindegyik érintett fél rohamtempóban demonstrálja saját katonai képességeit. Dél-Korea a Japán felett átlőtt rakétára válaszul Észak-Korea vezetésének likvidálását modellezte le egy hadgyakorlaton, majd csütörtökön az amerikai légierő legdrágább és legmodernebb vadászbombázóival közösenhajtottak végrebombázási gyakorlatot. Miután hétfőn ballisztikus rakétáikkal demonstráltak, azt is bejelentették, hogy a jövőben is az amerikai légierő legfejlettebb gépeivel gyakorlatoznak, és felgyorsították az amerikai rakétavédelmi rendszer telepítését is. Miközben Szöul szerint Észak-Korea az atomrobbantás után nem áll le, újabb ICBM-ek tesztelésére készül, a napokban már Dél-Korea is a rakétaprogramjának kiszélesítéséről és saját haderejének további fejlesztéséről állapodott meg az Egyesült Államokkal. Megint amerikai repülőgép-hordozó és bombázók érkezhetnek a Koreai-félszigethez. Abe Sindzó japán miniszterelnök israkétavédelmet telepít, és részben ürügyként is használja az észak-koreai helyzetet a régóta tervezett hadseregreformjának bevezetéséhez. Az egész helyzet viszont kiélezheti a feszültséget a Japán-Dél-Korea-Egyesült Államok-tengely, valamint Kína és Oroszország között is. Utóbbiak eddig sem örültek a Dél-Koreába telepített amerikai rakétavédelmi rendszernek, és az ő területükre is belátó radarernyőjének. Emiatt Kína büntetőintézkedéseket is bevezetett már Szöullal szemben, és a kínai turistacsoportok is elmaradoznak a dél-koreai fővárosból. Oroszország pedigazzal fenyegetőzötthétfőn, hogy az eddiginél is több rakétát telepíthet a térségbe az amerikai rakétavédelem miatt. Közben az alaszkai Fort Greelyben folyamatosan tesztelik az esetleges észak-koreai ICBM kivédésére alkalmas elfogó rakétákat. A CNN a múlt hétenjárt a bázison, ahol 38 rakéta áll kilövésre készen, de az év végéig további hatot fognak felállítani. A sietség azért is indokolt, mert az elfogók hatékonysága 60 százalékos, habár az ott szolgáló katonák biztosak benne, hogy sikerülne kivédeni egy észak-koreai fenyegetést, és minden egyes teszttel javulnak a mutatók is. Megint szankciókról dönthetnek A Japán felett átlőtt rakéta miattnem szigorítottak, de az ENSZ Biztonsági Tanácsa hétfőn rendkívüli ülésen tárgyal az atomrobbantás miatti új nemzetközi válaszlépésekről. Angela Merkel német kancellár és Emmanuel Macron francia elnök is újabb uniós szankciókat sürgetett. Mun Dzsein pedig bejelentette, hogy Phenjan teljes elszigetelését fogják szorgalmazni. A dél-koreai elnök Vlagyivosztokban egy gazdasági fórumon találkozik majd Vlagyimir Putyinnal és Abéval is a héten. Mun korábban próbálkozott párbeszéddel, de Észak-Korea látványosan visszapattintotta, hogy neki Dél-Korea nem partner, sokkal inkább az USA-val akar megegyezni. Az ENSZ az elmúlt hetekben már fokozta a szorítást, de nem nagyon tudott érdemben mit kezdeni Észak-Koreával. Olyan szankciókat hoztak, amiket már a rezsim egyetlen igazi támaszának tartott Kína is támogatott, és Peking idén több korlátozást is bevezetett például az észak-koreai szénimportra. Az elmúlt hetekben hozott új szankciókat Kína beleállása miatt megérezheti Észak-Korea, de Peking nem akarja megroppantani a rezsimet, ami tisztában van ezzel. Miközben maga is szeretné kordában tartani az észak-koreaiak kicsapongásait, Kína többek között egy hirtelen menekültáradattól, és egy Egyesült Államok felé húzó egyesült Koreától is tartana.Erről bővebben itt írtunk>>> Az elmúlt hetekben, hónapokban az is eléggé világossá vált, hogy Kim Dzsongun nem akar lemondani a túlélésük biztosítékának, végső soron pedig a zsarolási potenciál kimaxolásával a majdani gazdasági fejlődésük zálogának tartott rakéta- és atomprogramról. Sőt, a szankciók hatására inkább felpörgették ezeket. Az pedig az ENSZ-szankcióknak is szólt, amikor vasárnap azt állították, a hidrogénbomba minden elemét otthon csinálták, ezért bármennyit tudnának belőle gyártani. Mik jöhetnek még szóba? A szankciókat nézve több lehetséges vonal látszik még, az egyik az olajszállítások korlátozása. Ezt most egyre többen hangoztatják, például Turnbull is bedobta, és Japán is megvizsgálja az olajimportra vonatkozó szankciók lehetőségét. Itt megint Kína a kulcsszereplő: ha nem adnának el több olajat az Északnak, azzal tényleg bedönthetnék a rezsimet és a hadseregét, ezt azonban idáig éppen ezért próbálták elkerülni. Csoma Mózes szerint ezúttal nem lenne teljesen kizárható, hogy üzenetszinten Kína hozzányúljon az olajszállítmányokhoz, de a Kínában lévő észak-koreai munkavállalókat érintő korlátozások is elképzelhetőek lennének. Közben az Egyesült Államok új szankciós csomagot készít elő, aminek része lehet az újabb nyomásgyakorlás Kína irányába is. Az Egyesült Államok fontolóra veszi többek között azt is, hogy beszüntessen minden kereskedelmet bármilyen országgal, ami Észak-Koreával üzletel – írta ki Twitteren Trump, habár ez perszenem lenne ilyen egyszerű. A BBC összeállítása szerint 2016-ban 80 országnak voltak kereskedelmi kapcsolatai Észak-Koreával. Ezek többségével viszont az USA-nak is kiterjedt gazdasági kapcsolatai vannak, Kína pedig az Egyesült Államok első számú kereskedelmi partnere. Ha Trump tényleg leállítaná a kereskedelmet, az akár egymillió amerikai állásába is kerülhetne. Az amerikai elnök korábbanmegüzenteKínának, hogy kivizsgáltatja az illegálisnak tartott kereskedelmi praktikákat, azonban ezzel inkább csak időt nyert, miután a vizsgálat akár egy évig vagy még tovább is eltarthat. Csoma az USA oldaláról olyan további lépést is elképzelhetőnek tart, például nyomást gyakoroljon azokra az európai országokra, ahol van észak-koreai diplomáciai képviselet, hogy zárják be ezeket. Kínának is betettek ezzel Kína egyelőre felszólította Phenjant, hogy fejezze be az elhibázott lépéseket, ami annak is szólt, hogy korábban világossá tette, újabb nukleáris próbarobbantást nem szeretne látni. Most Kim Dzsongun nemcsak szembement Kína kívánságával, hanem kínos helyzetbe is hozta Hszi Csin-ping kínai elnököt, amikor pont a BRICS-országok (Brazília, Oroszország, India, Dél-afrikai Köztársaság) kínai tanácskozásának kezdetére időzítették a robbantást. Ennek volt már előképe: márciusban pont akkor lőttek ki egy rakétát, amikor Hszi fogadta Rex Tillerson amerikai külügyminisztert Pekingben, májusban pedig az új selyemútról szóló egyeztetések alatt jött az újabb rakétateszt. Ugyan nem akarják maguk ellen fordítani Pekinget, de ezek mögött az is ott lehet, hogy Észak-Korea sem elégedett Kína hozzáállásával, hiszen támogattak új szankciókat, és úgy látták, hogy nem álltak ki eléggé mellettük. A kínai állami Global Timesban viszont arról írtak, hogy Kína stratégiai és környezeti biztonsága olyan határvonal, amit Észak-Koreának nem szabadna átlépnie. A szomszédos kínai területeken sokan megérezték az atomrobbantás keltette földrengést, de sugárszennyezést nem mutattak ki a határ mentén. Azonban más módon is hatással lehetnek a környezetre az észak-koreai atomkísérletek. Csoma Mózes szerint azért is külön veszélyforrás minden próbarobbantás Kínának és az egész régiónak, mert Pungreji falu, ahol a tesztkomplexum is van, közel van a koreaiak szent hegyéhez, a Pektuszanhoz – Ennek a kétharmada észak-koreai, egyharmada viszont kínai területen van, és Kínában attól tartanak, hogy ezt is megbolygathatják az északi tesztek. Volt már egyébként egy olyan középkori koreai királyság, a Palhe, amit éppen ennek a vulkánnak a kitörése söpört el. Kína Oroszországgal is megegyezett, hogy együtt küzdenek majd a Koreai-félsziget atommentesítéséért. A pekingi vezetés szempontjából azért sem mindegy, pontosan mire futnak ki a következő hetek Észak-Korea körül, mert október 18-án lesz a kínai kommunista párt 19. kongresszusa, amin értékelik az elmúlt öt évet, és meghatározzák a célokat a következő ötre. A téli olimpia is egyre közelebb Az elmúlt hetekben leginkább Rex Tillerson amerikai külügyminiszter volt az, aki az amerikai kormányzaton belül mindig hangsúlyozta a diplomáciai megoldás fontosságát is, de Mattis és Trump is megemlítette ezt. A Reutersnek nyilatkozó több elemző korábban úgy vélte, ha Észak-Korea végrehajtja a tervezett hatodik atomrobbantását, akkor több esélye lehet, hogy belemegy tárgyalásokba, de egyelőre ennek nem sok jele van. A háttérben minden bizonnyal folynak tapogatózások, de azt nem tudni, hogy ezek mennyire kiterjedtek. Egyébként hétfőn már az atomkísérletet szintén elítélő Svájc isbejelentette, kész közvetítői szerepet játszani, hogy tárgyalóasztalhoz ültesse a feleket. Valamiféle részalkuban, de legalábbis a mostani feszültség enyhülésében azért is érdekeltek lennének az Észak-Koreával szembenálló országok, mert ugyan még jó pár hónap hátravan, de egyre közeleg a dél-koreai Pjongcsanban tartott téli olimpia időpontja. Dél-Koreában 1987-ben elég turbulens időszakban fordultak rá a szöuli olimpiára, amit aztán a legnagyobb profizmussal rendeztek meg, azonban nyilván jobban örülnének annak, ha végig csak a sporté, nem pedig észak-koreai rakétateszteké lenne a főszerep. A terepszemle közben nekihajtottak egy fának. Dél-Korea felajánlására pedig nem is reagáltak. A volt diplomata azt is közölte, miről tárgyalna Phenjan Washingtonnal. Teljesen nyoma veszett a 2700 oldalas anyagnak. A volt ügyvédje szerint inkább a fiát vezényelte volna börtönbe, mint a lányát. Arra kérik, hogy tanúskodjon az apja ellen. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 1
| 1
| 2
| 1
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
7983
|
Czech Republic
|
cz
|
06-06-2008
|
2008
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/iea-zada-radikalni-zelenou-revoluci-ve-vyrobe-energie/r~i:article:607409/
|
IEA žádá radikální zelenou revoluci ve výrobě energie
|
Půjde o biliony eur, v ČR porostou hlavně větrníky Tokio, Praha -Mezinárodní agentura pro energii (IEA) plánuje globální energetickou revoluci. Volá po navýšení investic do "čistých", obnovitelných zdrojů energie. Informoval o tom server BBC. Vyzvala státy, aby na snížení emisí oxidu uhličitého vynakládaly 1 procento hrubých národních produktů. Celkové investice do "zelené energetické revoluce" pak dosáhnou asi 45 bilionů dolarů (27,6 bilionů eur, 718 bilionů korun). "Svět čelí neveselé kombinaci silného růstu poptávky po energiích, růstu emisí skleníkových plynů a vyčerpávání zdrojů. Globální revoluce energetických technologií je nejen nezbytná, ale i dosažitelná," prohlásil šéf agentury Nobuo Tanaka. Snahou agentury je lepší využití zdrojů a hlavně šetrnější přístup k životnímu prostředí. Podle expertů se totiž bez okamžitého zásahu světového společenství zvýší do roku 2050 emise až o 130 procent, poptávka po ropě pak naroste o plných 70 procent. Zároveň s tímto oznámením pak připustila, že dosažení tohoto cíle bude velmi složité. "Tento postup si nezbytně vyžádá novou technologickou revoluci, jež kompletně přemění cesty, jimiž získáváme a spotřebováváme energii," dodal Tanaka. Způsoby, jimiž lze emise CO2 účinně omezit, pak agentura nabízí v tiskové zprávě. Mezi ně patří nové technologie k zachycení a uskladnění oxidu uhličitého, podpora vývoje obnovitelných zdrojů a jaderné energie a snižování spotřeby energie. Více o dilematu jménem jádro: Fyzik Janouch: Evropa už ví - jádro prožívá renesanci Výzva IEA předchází summitu ministrů hospodářství zemí G8, který se tuto sobotu uskuteční v Japonsku. Minulý měsíc vyzvali ke snižování produkce CO2 i ministři zemí G8 pro životní prostředí. Ve stejný den, kdy svou výzvu zveřejnila IEA, oznámila energetická společnost RWE Innogy zabývající se obnovitelnými zdroji energie, že odkoupí celkem šest projektů na vybudování větrných parků v České republice. Jejich výkon by měl dohromady dosáhnout 100 MW. Tedy stejného výkonu, jaký mají všechny stávající větrné elektrárny v ČR dohromady.Větrníky - ilustrační snímek | Foto: Reuters Projekty, které společnost převezme od německé firmy Aufwind Energie i s její tuzemskou pobočkou AFE Bohemia, se nachází v západních a středních Čechách a na severu Moravy. S jejich výstavbou firma údajně začne mezi lety 2009 a 2011. "Česká republika patří již dlouho ke klíčovým trhům RWE. Tato transakce nám zde zajistí dobrou startovní pozici pro náš výrazný růst také v oblasti obnovitelných zdrojů," zdůvodnil avizovaný obchod Fritz Vahrenholt, šéf RWE Innogy. Podíl obnovitelných zdrojů má v roce 2010 podle zadání Evropské komise dosáhnout 8 procent z celkového objemu vyrobené energie, v roce 2020 to pak má být už 13 procent. V současnosti tento podíl dosahuje 4,7 procent. V souvislostech:
| 3
| 4
| 2
| 4
| 4
| 2
| 3
| 4
| 3
|
31710
|
Hungary
|
hu
|
07-05-2015
|
2015
|
Blikk_hun
|
https://www.blikk.hu/aktualis/komplex-oktatasi-program-keszul-az-atomeromu-epiteshez-kapcsolodoan/6r74tfh
|
Komplex oktatási program készül az atomerőmű-építéshez kapcsolódóan
|
Paks- Az iskolarendszer és a felnőttképzés releváns területeit is érintő komplex oktatási program készül a paksi atomerőmű kapacitásának fenntartásához kapcsolódóan. Az oktatási program, amely az Emberi Erőforrások
Minisztériumának közreműködésével készül el, felöleli az iskolarendszerű oktatás és felnőttképzés minden releváns ágát - fogalmazott Aszódi Attila kormánybiztos, aki az elmúlt hetek lakossági fórumain több helyütt is beszélt a vállalkozók felkészítéséről. MTI
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
31475
|
Poland
|
pl
|
16-06-2015
|
2015
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/swiat/rosja-doda-40-rakiet-miedzykontynentalnych-do-swego-arsenalu-jadrowego/9shjvq
|
Rosja doda 40 rakiet międzykontynentalnych do swego arsenału jądrowego
|
Rosja wzbogaci swój arsenał nuklearny o 40 nowych międzykontynentalnych rakiet balistycznych. Taką zapowiedź złożył Władimir Putin na forum militarnym w Kubince. W tym samym miejscu rosyjski minister obrony stwierdził, że "NATO prowokuje Rosję do nowego wyścigu zbrojeń". – Arsenał sił jądrowych uzupełni w tym roku ponad 40 międzykontynentalnych rakiet balistycznych, które będą mogły pokonywać wszelkie, nawet najdoskonalsze technicznie systemy obrony przeciwrakietowej – oświadczył prezydent Rosji. Zapewnił, że władze będą nadal poświęcać szczególną uwagę szerokiemu programowi zbrojeń i modernizacji przemysłu obronnego Rosji (OPK). Właśnie ten przemysł powinien być źródłem rozwoju dla innych sektorów i lokomotywą innowacji w Rosji – wskazał Putin. – Jest oczywiste, że efektywność OPK jest najważniejszym zasobem wzrostu całej gospodarki. Co więcej, właśnie ta gałąź powinna podnosić poprzeczkę dla wielu parametrów technologii i produkcji i tak jak dotychczas, być wśród lokomotyw rozwoju innowacji, w tym w produkcji cywilnej i o podwójnym przeznaczeniu – oświadczył prezydent Rosji. Wymienił takie branże jak energetyka, przemysł maszynowy, telekomunikacja, mikroelektronika. Z kolei szef ministerstwa obrony, Siergiej Szojgu, stwierdził, że "NATO prowokuje Rosję do nowego wyścigu zbrojeń". Słowa Putina i Szojgu padły podczas otwarcia Międzynarodowego Forum Wojskowo-Technicznego "Armia-2015" w Kubince koło Moskwy. To nie pierwsza zapowiedź wzmocnienia potęgi militarnej Rosji w ostatnim czasie. Pod koniec maja Władimir Putin podjął decyzję o wznowieniu produkcji turboodrzutowego ponaddźwiękowego bombowca strategicznego o zmiennej geometrii skrzydeł Tu-160 (w kodzie NATO – Black Jack). Zobacz, jak wyglądają siły zbrojne Rosji! Tu-160 to najcięższy samolot bojowy świata. Obok Tu-95 (w kodzie NATO – Bear), bombowca dalekiego zasięgu napędzanego silnikami turbośmigłowymi, stanowi podstawowe uzbrojenie lotnictwa strategicznego Rosji. Pierwszy Tu-160, odpowiednik amerykańskiego B-1B, wszedł na uzbrojenie w 1987 roku. Rosyjskie lotnictwo dalekiego zasięgu dysponuje obecnie 15 maszynami tego typu. Od kilku lat są one kolejno modernizowane do wersji Tu-160M w zakładach w Kazaniu. Ich modernizacja ma się zakończyć do 2020 roku. Tu-160 ma 54,1 m długości i 13,1 m wysokości. Rozpiętość skrzydeł – 55,7/35,6 m. Maksymalna masa startowa – 275 ton. Masa własna – 118 ton. Załoga składa się z czterech osób. Maksymalna prędkość na dużej wysokości – 2000 km/h, maksymalna prędkość nad ziemią – 1000 km/h. Pułap – 16 000 m. Zasięg z normalnym obciążeniem – 13 200 km, z maksymalnym – 10 500 km. Tu-160 mogą przenosić 12 pocisków rakietowych z głowicami jądrowymi lub konwencjonalnymi oraz 40 ton bomb. Potencjalnie są zdolne do atakowania celów praktycznie na całym terytorium USA. W wersji podstawowej są uzbrojone w pociski manewrujące Ch-555 lub Ch-101. Sam Władimir Putin we wszystkich wywiadach podkreśla, że Rosja nie stanowi zagrożenia dla światowego pokoju. Na początku czerwca Putin powiedział włoskiemu dziennikowi "Corriere della Sera", że nie trzeba bać się jego kraju. "Rosja nie rozmawia z nikim tonem konfliktu" i nie prowadzi agresywnej polityki – oświadczył w wywiadzie. Na uwagę największego włoskiego dziennika, że kraje dawnego Układu Warszawskiego, w tym Polska i republiki bałtyckie czują się zagrożone przez Rosję, Putin odpowiedział słowami Bismarcka: "nie są ważne przemówienia, ale potencjał". Zauważył, że wydatki militarne USA są wyższe od tych ponoszonych przez wszystkie inne kraje świata razem wzięte, zaś wydatki NATO są 10 razy większe niż Rosji. – Nasza polityka nie ma charakteru globalnego, ofensywnego czy agresywnego – stwierdził prezydent Rosji. I dodał: "Nie ruszamy się w żadną stronę, to infrastruktura NATO zbliża się do naszych granic". – Tylko ktoś chory na umyśle, albo kto śni, może wyobrażać sobie, że Rosja mogłaby pewnego dnia zaatakować NATO – ocenił Putin. (RC)
| 3
| 2
| 2
| 3
| 3
| 3
| 3
| 2
| 3
|
6201
|
Czech Republic
|
cz
|
06-08-2009
|
2009
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pridejte-se-k-obamovi-vyzyva-svet-starosta-hirosimy/r~i:article:644309/
|
Přidejte se k Obamovi, vyzývá svět starosta Hirošimy
|
Hirošima si připomíná 64. výročí svržení atomové bomby Tokio -V den neslavného výročí svržení atomové bomby na japonské město Hirošima vyzval tamní starosta světové lídry, aby se přidali k Obamově iniciativě zbavit svět jaderných zbraní. "Připojujeme se ke světové většině, která si říká "Obamajorita", a vyzýváme svět, aby se k nám přidal a pomohl nám zničit všechny jaderné zbraně do roku 2020," prohlásil Tadatoši Akiba při vzpomínkové akci před památníkem obětem jaderného výbuchu. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo kolem 50 tisíc lidí. Do města, jež vešlo do dějin jako důkaz zrůdnosti atomových bomb, se sjeli politici a návštěvníci ze všech koutů světa. Země, která však na ceremoniálu neměla svého zástupce, byly Spojené státy americké. A přitom to byl americký prezident Barack Obama, který letos na jaře během své jarní návštěvy Prahy loboval za svět bez jaderných zbraní. "Spojené státy podniknou konkrétní kroky ke světu bez jaderných zbraní... Je to naše morální povinnost usilovat o snížení jaderných zbraní," řekl tehdy Barack Obama na Pražském hradě. Holčička se modlí za oběti jaderné bomby, kterou na Hirošimu svrhli Američané 6. srpna 1945 | Foto: Reuters Na hirošimské vzpomínkové akci vystoupil i japonský premiér Taro Aso, který vyjádřil naději, že se svět přidá ke snaze Tokia omezit jaderné zbrojení. "Japonsko bude nadále dodržovat své tři nejaderné zásady a chce nadále vést světová společenství ke zrušení jaderných zbraní a míru," řekl Aso. Třemi zásadami měl Aso na mysli tři závazky Japonska: země nevyrábí, nevlastní ani neuchovává pro žádnou jinou zemi jaderné zbraně na svém území. Pumový útok na Hirošimu z 6. srpna 1945 nepřežilo na místě 70 tisíc lidí, další tisíce zemřely na následky o několik dní později. Z těch, kteří bombardování přežili, mnozí trpí nemocemi z ozáření a různými druhy rakoviny.Jedna z mála budov, která přežila - Atomový dóm, dříve Průmyslový palác, jehož autorem je český architekt Jan Letzel | Foto: Wikipedia.org Japonští občané, kteří přežili jaderné bombardování, dostávají od státu zvláštní kompenzace, například lékařské prohlídky a úhradu pohřbu. Někteří z nich trpí zdravotními problémy v důsledku tzv. černého deště, neboli spadu. Přímý vliv zatím ale nebyl prokázan. Podobný ceremoniál proběhne v neděli ve městě Nagasaki. Tam explozi pumy nepřežilo také 70 tisíc lidí. V parku Peace Memorial hoří věčný oheň, který Hirošima slíbila uhasit tehdy, až bude zničena na zeměkouli poslední jaderná zbraň. Jedna z mála budov, která atomovému výbuchu odolala, je Průmyslový palác, dnes Atomový dóm, jehož autorem je český architekt Jan Letzel. Fotografie jeho trosek tehdy obletěly svět. Čtěte více:Jeho dům přežil výbuch atomovky, svět ho přesto nezná Naděje na eliminaci jaderných zbraní z povrchu zemského v brzké budoucnosti však v tuto chvíli nejsou příliš veliké. Severní Korea Kim Čong-ila se o výrobu jaderných zbraní pokouší již několikátým rokem a nedávno provedla již dva jaderné testy. V říjnu 2006 první test, druhý letos v květnu.
| 1
| 5
| 4
| 2
| 4
| 5
| 1
| 4
| 5
|
21353
|
Hungary
|
hu
|
18-02-2015
|
2015
|
origo.hun
|
https://www.origo.hu/itthon-percrolpercre/2015/02/parlamenti-vita-paksrol-15-evre-titkositanak-az-adatokat
|
Nem lehet titkosítani Paksot!
|
Nem kapacitás-fenntartásról, hanem bővítésről van szó – helyesbített az ellenzék a paksi vitában. A kormánypártokkal szemben állítják: a magyar lakosság zöld energiát szeretne. A titkosítás a korrupció melegágya, a javaslat nemcsak az alaptörvénnyel-, de több nemzetközi és hazai törvénnyel is szembemegy. A beruházást egyébként támogató Jobbik szerint épp a titkosítás miatt fogyott el Paks társadalmi támogatottsága. Ezt mondták a frakciók vezérszónokai. Aradszki András az előterjesztő. A drága áram miatt a versenyképességet csökkenti az atomenergia háttérbe szorulása Európában - idézte a Nemzetközi Atomenergia Ügynökséget az államtitkár. Ennek indoka, hogy utoljára a 80-as években történt hasonló beruházás. Az adatnyilvánosságot francia mintára korlátozták. Az a környezeti hatásvizsgálatokra nem vonatkozik. A törvény célja a bővítés előtt álló akadályok elhárítása - kezdte felszólalását a Fidesz vezérszónoka. A legutóbbi stressz teszt alapján az Európai Bizottság az egyik legbiztonságosabbnak minősítette Paksot. Paks klímavédelmi szempontból is jelentős. A beruházást a lakosság is támogatja - idézi a közvélemény kutatás pozitív adatait Cseresnyés Péter. 2030-ra a jelenlegi erőmű-kapacitás fele lesz csak meg, ezért csaknem hétezer megawattos kapacitást kell pótolni. 2037-től további blokkokat kell leállítani, ami energia-hiányt okozna, ha nem történne beruházás. Az import további növelése nem megoldás. Ezért döntött a kormány Paks 2 megépítése mellett. A szélenergia 62%-kal, a napenergia-beruházások is jelentősen nőttek. A kormány a következő hat évben 2000 milliárd forintot fordít energiahatékonyságra. Magyarország vállalta, hogy a megújulók arányát 15 százalékra emeli. A csornai napelemgyár megépítését a kormány egy milliárd forinttal támogatja. Kormányon a baloldal is támogatta a beruházást, így nem lehet érteni, hogy ellenzékben miért fordult ellene - mondta a Fidesz vezérszónoka. A 2 Paks egyesül és egyetlen beruházásként valósul meg a kapacitás-fenntartás és a bővítés. Minősített tanúsítvánnyal lehet részt venni a beruházásban. Az építésügyi hatósági feladatokat az Országos Atomenergia Hivatal fogja ellátni. A sugárvédelem is azOrszágos Atomenergia Hivatalhoz kerül.A törvény a hulladék kezelését is rendezi. Tóth Bertalan szerint a tegnapi titkos Orbán-Putyin találkozó a korrupció melegágyává teszi a bővítést. A törvényjavaslat nem a bővítés indoklásáról szól: ezzel csak félreviszik a vitát a lényegről - utalt az előző felszólalásokra. Az atomenergia társadalmi támogatottsága elfogyott, aminek legfőképpen a titkosítás az oka. A megvalósíthatósági tanulmányokat senki sem látta; lehet, hogy el sem készültek. A titkosításról, és a beruházás közbeszezések alóli kivonásáról egyetlen szó sem hangzott el. Aradszki András 2014 nyarán még nyílt közbeszerzést ígért - emlékeztette az előterjesztőt Tóth Bertalan. Ezért mondja az ellenzék, hogy a beruházás a korrupció melegágya. Az infotörvénnyel, az alaptörvénnyel, az európai törvényekkel és az ENSZ törvénnyel is szembemegy a javaslat. Az MSZP szerint, mivel Paks a nemzeti vagyon részét képezi, a választott bíróság kikötése is törvénytelen lehet, de mivel minden titkos, ezért az ellenzék sem tudja pontosan, hogy mi van a megvalósítási szerződésben. Az MSZP módosítói a titkosítás feloldására vonatkoznak. Tolna megyében alig várják, hogy a beruházás munkahelyeket teremtsen. Ezt már Vejkey Imre, a KDNP vezérszónoka mondta. A hatósági eljárás módosítása a rugalmasságot és a biztonságot szolgálja. Az Országos Atomenergia Hivatal (OAH) látja el az épitésügyi hatósági feladatokat is. Az OAH felügyelete csak bírói úton valósul meg. A sugárvédelemmel kapcsolatos feladatokat is az Országos Atomenergia Hivatalba integrálják - ismételte meg Vejkey Imre. A Jobbik vezérszónoka mégis a pulpitusról szólal fel. Kepli Lajos támogatókról és ellenzőkről beszél, akik nem hajlandók meghallgatni egymást. A hazai atomenergia alkalmazása egyértemű siker, a paksiak pozitívan tekintenek rá, hiszen Paks a régió egyetlen és stabil munkáltatója. Ezért felelőtlen a kormány, amikor külföldi menedzsmentről beszél. A négy új blokk megújítása mindenképpen fontos döntés. De kell-e további két blokk? Miért kötelezzük el magunkat a következő 100 évre az atomenergia mellett? A két új blokk csupán helyettesíti a kieső atomenergiai kapacitást. De szénerőművek is kiesnek, ami további energiaellátási zavarokat okozhat. A szénerőművek a megújuló energiaforrások túlkínalata okozta alacsony áramár miatt gyakran nem fenntarthatók. Kepli Lajos határozottan elutasítja, hogy oroszbarátság motiválja a Jobbik döntését. A Jobbik az egyetlen a pártok között, aki higgadt szakmai érveket képvisel. A magyar importunk jelentős része lengyel és ukrán szénerőművekből származott: ezt támogatná az LMP? A két legnagyobb párt, a Fidesz és az MSZP viszont ellenzékben mást mond, mint kormányon. Ismét egy előkészítetlen törvényről van szó: hatáskörök átrendezése, átgondolatlan szabályozás, külföldi menedzsmenttel való fenyegetés. A Jobbik azt szeretné, ha nemzeti egység alakulna ki Paks ügyében. A bővítés ténye eldönött, de ennek megvalósítása a kormány felelőssége: a titkosításhoz ne kérjék az ellenzék támogatását! - összegzett Kepli Lajos. Három képviselőjük olvasta fel ugyanazt a javaslatot: mintha csak a hetvenes évekből beszélnének - kezdte felszólalását Szél Bernadett. A francia erőművek esetén minden lényeges kérdést lehet tudni. Önök e helyett mindent titkosítanak, ami azt jelenti, hogy atomerőmű-építés címén a Roszatom azt csinál, amit csak akar Magyarországon. A 15 év valójában több, mert a teljesítéstől számolják; de az adatok keletkezésük pillanatától titkosak. Miért szolgálja a magyar emberek érdekét a verseny kizárása? Triplán törvényellenes, amit csinálnak: Péterfalvi Attilának ugyan nem küldték meg a javaslatot, de ő négy oldalon keresztül mégis leírta, hogy miért törvényellenes a tervezet. Legyenek szívesek válaszolni a felvetéseire! Egy ilyen törvény nem szabadna, hogy a plenáris ülés elé kerüljön. Önök egyetlen törvényt sem helyezhetnek az Alaptörvény fölé. De a kamarai tagság sem kötelező a beruházó mérnököknek, holott más esetekben az - sorolta a kifogásokat Szél Bernadett. Az Országos Atomenergia Hivatalban se pénz, se ember nincs arra, hogy átvegyen minden hatáskört a közegészségügyi hatóságtól. A lakosság kétharmada a zöld energia oldalán áll -idézte a Greenpeace legutóbbi felmérését. Nukleáris nagykoalíció működik, ha az emberek feje fölött döntenek. Önök senkitől sem kaptak erre felhatalmazást. Az LMP mindent megtesz, hogy megakadályozza - ígérte meg Szél Bernadett. A bürokratikus akadályok megszüntetése, amire hivatkoznak, egyszerűen törvényellenes. Az sem igaz, hogy 10 000 új munkahelyet teremtenek: ez nem lesz több, mint 4000, míg a megújulókkal 450 000 munkahely születne. Tisztelt nukleáris nagykoalíció: szálljanak le erről a vonatról! - zárta felszólalását az LMP vezérszónoka. A közérdekű adatok szűkítését, a közbeszerzés eltörlését, és a titkosítást is elfogadhatatlannak nevezte a független Szelényi Zsuzsanna. Nyilván fogalmuk sincs arról, hogy mi lesz 30 év múlva Paks hatása, nem készült hatástanulmány, de mire 15 év múlva mindez kiderül, a beruházás már visszafordíthatatlan lesz. Paks az évtized korrupciós ügye -mondta Szelényi. Putyin úgy tűnik üzletel, valójában befolyást szerez, de Orbán nem adhatja el az országot. Paksot nem lehet titkosítani! - összegzett Szelényi Zsuzsanna. A vita még folytatódik, de mi itt befejezzük. Köszönjük a figyelmet!
| 2
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
|
4569
|
Czech Republic
|
cz
|
13-12-2017
|
2017
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/rusko-izotop-ruthenia-unik-do-ovzdusi_1712131655_ako
|
Izotop ruthenia zpracováváme, přiznal po úniku ruský závod. Dosud to popíral
|
Ruský závod na zpracování radioaktivních materiálů na Jižním Urale přiznal, že zpracovává izotop ruthenia. Podnik je podezřelý z odpovědnosti za říjnový únik izotopu do ovzduší. Informovala o tom ve středu agentura AP. A poukázala na to, že činitelé zařízení Majak to doposud popírali.Už v době incidentu ruská odbočka Greenpeace napsala, že příčinou mohla být havárie v tomto jaderném zařízení, které se nachází ve městě Ozjorsk nedaleko Čeljabinska. Továrna vyrábí komponenty ruských jaderných zbraní a zabývá se regenerací vyhořelého jaderného paliva.Poradce generálního ředitele závodu Jurij Mokrov řekl, že Majak ruthenium 106 zpracovává na rutinní bázi. Tvrdil ale, že je zcela nemožné, aby továrna byla zdrojem emisí, jejichž oblak se objevil i nad velkou částí Evropy.Rutinní je i zatajování jaderných nehod ruskými úřady. Právě zpracovatelský závod Majak stojí za neštěstím, které je v současnosti považováno za třetí nejzávažnější po haváriích v ukrajinském Černobylu a japonské Fukušimě.V září 1957 vybuchla podzemní nádrž s vysoce radioaktivním odpadem. Únik radioaktivity do ovzduší tehdy kontaminoval plochu více než 1000 kilometrů čtverečních (jako dvě Prahy) a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Událost byla dlouho utajována, Moskva ji oficiálně přiznala a nahlásila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) až v roce 1989.
| 1
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
| 2
|
6810
|
Czech Republic
|
cz
|
27-04-2006
|
2006
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/iran-dostal-rakety-ty-doleti-i-do-ceska/r~i:article:140613/
|
Írán dostal rakety, ty doletí i do Česka
|
Teherán - Írán disponuje ruskými raketami s doletem 2500 kilometrů, které na rozdíl od dosavadních íránských Šahábů mohou zasáhnout také Evropu. Podle informací izraelského deníku Haaretz získala íránská vláda několik raket typu BM-25 od severokorejského režimu. Možného útoku ze strany Teheránu se tak v budoucnosti musí obávat také Evropa. Mezi ohroženými zeměmi jsou například Česko, Itálie nebo Rumunsko, uvedly izraelské bezpečnostní zdroje citované agenturou AP, které si nepřály být jmenovány. Stávající íránské rakety Šaháb byly přitom schopny zasáhnout pouze nedaleký Izrael, který je považován za hlavní cíl možného íránského útoku.Autor fotografie: Aktuálně.czInfoboxČTĚTE O ÍRÁNU VÍCE:O válce s Íránem už se mluví nahlasCo je Karona? Írán, na který USA zaútočíÍrán zamířil do jaderného klubuRopa je kvůli Íránu nejdražší v historiiÍrán hrozí: Pořádá "námořní válečné hry" Mluvčí českého ministerstva obrany Andrej Čírtek k možnému ohrožení státu uvedl, že informaci je nutné nejdříve prověřit, což je úkol mimo jiné pro vojenské zpravodajství. Na základě získaných informací se pak přizpůsobí obrana České republiky. Rakety BM-25 byly původně vyráběny v Sovětském svazu a jsou podle Haaretzu schopné nést jaderné hlavice. Poté, co je Sovětský svaz vyřadil ze své výzbroje, byly prodány do Severní Koreje. Německá zpravodajská služba v únoru zjistila, že si je od Pchjongjangu zakoupil Írán. Šéf izraelské vojenské špionáže nyní tvrdí, že do Íránu nyní dorazila první dodávka těchto zbraní. Agresivní výroky íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda na adresu židovského státu totiž v uplynulých měsících plnily stránky řady západních médií. Také Izrael však vlastní jaderné zbraně a v jeho skladech podle odhadů leží na dvě stě jaderných hlavic. Jejich užití izraelská armáda odmítá. "Izrael nebude prvním státem Blízkého východu, který světu představí svoji jadernou sílu," prohlásil nejmenovaný člen izraelského ministerstva obrany. Íránské obohacování uranu je přitom stále na pořadu dne. Zítra vyprší ultimátum Rady bezpečnosti OSN k jeho ukončení a pravděpodobnost, že se tak stane, je rovna nule, především kvůli trvající neochotě Ruska a Číny přistoupit k sankcím. Íránští vůdci proto nešetří sebevědomými výroky. Během úterního setkání se súdánským prezidentem Baškirem prohlásil nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, že jeho země je odhodlána podělit se o jadernou energii s ostatními arabskými státy. "Islámská republika je připravena předat své zkušenosti, technologii a znalosti svých vědců ostatním arabským státům," prohlásil.Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád | Foto: Reuters Íránský přestavitel u OSN pohrozil pozastavením dalších jednání, pokud budou sankce proti Teheránu opravdu přijaty a hlavní vyjednávač Alí Larídžaní Západ upozornil, že v případě vojenského útoku Írán svůj jaderný program pečlivě ukryje, aby nedošlo k jeho zničení. "Západní země musí pochopit, že nemohou každý problém vyřešit silou. Jak nám chcete zabránit v dalších aktivitách prostřednictvím sankcí? Pokud sankce vyhlásíte, Írán přeruší své styky s MAAE," trvá na svém Larídžaní. Mnohamilionový Írán však není názorově homogenní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podporu civilnímu jadernému programu sice vyjadřuje většina občanů, odpůrce konzervativní vlády nevyjímaje, obavy ze sankcí jsou ale všudypřítomné.Hlavní íránský vyjednávač a tajemníkem Nejvyšší rady národní bezpečnosti Íránu Alí Larídžání. | Foto: Reuters Hlavní bezpečnostní orgán v zemi, Nejvyšší rada pro národní bezpečnost, dokonce nařídila všem médiím v zemi vyhnout se diskuzím o jaderném programu. Veřejnost proto dlouhou dobu neměla dostatek informací o stávající situaci. Teprve možné sankce Rady bezpečnosti OSN obyčejným Íráncům ukázaly, že konfrontační postoj prezidenta Ahmadínežáda není nejšťastnější. Sankce i případná vojenská intervence by nejvíce ublížily íránské ekonomice a odliv investorů ze země je patrný již dnes. Čtvrtý největší producent ropy musí přitom vyřešit celou řadu problémů na domácí půdě. Zemi trápí extrémní inflace, rostoucí nezaměstnanost a prohlubující se sociální problémy.Bývalý íránský prezident Alí Akbar Hášimí Rafsandžání | Foto: Reuters V zemi žijí miliony lidí nespokojených s islámským režimem a roste separatismus etnických a náboženských menšin v Kurdistánu či Balúčistánu. Největší íránská reformní strana Fronta účasti dokonce prezidenta vyzvala k zastavení obohacování uranu a bývalý prezident Akbar Hašemí Rafsandžání tlačí na duchovního vůdce Chameneího, aby Ahmadínežáda usměrnil, protože konfrontace se Západem není řešením. Rozdělena tak není jen íránská veřejnost, ale také vládnoucí konzervativní kruhy.Foto: Tomáš Daněk
| 2
| 1
| 1
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 1
|
31698
|
Poland
|
pl
|
27-12-2006
|
2006
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/kraj/polska-wkrotce-z-elektrownia-atomowa-premier-kaczynski-zapowiada-wielka-inwestycje/v44sqrn
|
Polska wkrótce z elektrownią atomową? Premier Kaczyński zapowiada wielką inwestycję
|
8 grudnia, podczas wizyty Jarosława Kaczyńskiego na Litwie padła deklaracja o przyłączeniu się Polski do budowy elektrowni atomowej w Ignalinie. Co — jak podkreślał premier — nie oznacza zaniechania budowy podobnej elektrowni w Polsce. Tydzień później "Głos Wielkopolski" pisał o spodziewanym na dniach ogłoszeniu programu takiej budowy. Miałaby to być największa inwestycja w historii naszego kraju, szacowana na 10 mld euro. Rząd chce, pisał dziennik, by w 2018 r. działała u nas co najmniej jedna duża elektrownia. Programu do dziś nie ogłoszono. — Premier wspomniał o tym w Wilnie, jednak na szczegóły jeszcze za wcześnie. Gdy zapadnie decyzja, będziemy niezwłocznie informować — słyszymy w Centrum Informacyjnym Rządu. Inwestycja na Litwie oraz wzmianka o budowie siłowni w Polsce to pierwsze podjęcie przez obecny rząd kłopotliwego od zawsze tematu, odkąd w wygłoszonym 19 lipca exposé premier Kaczyński mówił: "Przyjdzie taki czas, w którym nasza, oparta głównie o węgiel brunatny, energetyka będzie już bardzo trudna do przyjęcia w UE ze względu na ochronę środowiska. Czy nie powinniśmy już dzisiaj myśleć o energetyce atomowej? W UE jest odpowiednia technologia, dysponują nią przede wszystkim Francuzi. Opada powoli histeria wokół tej energetyki i są wszelkie szanse, żebyśmy w tej sprawie nie byli ciągle z tyłu, byśmy nie byli tylko zawsze imitatorami. Możemy gdzieś być, jeśli nie w samej czołówce, to w każdym razie w pierwszej grupie". Czas, o którym mówił premier, już nadszedł. Atomowy zegar tyka uporczywie. Gorący tydzień Przystępując do Unii Europejskiej Litwa, tak jak Słowacja i Bułgaria, zadeklarowała zamknięcie przestarzałych bloków swoich elektrowni atomowych. Słowacka siłownia w Jaslovskych Bohunicach, bułgarska — w Kozłoduju i litewska — w Ignalinie — oparte są o technologie sowieckie, przy czym serce tej ostatniej stanowią dwa reaktory typu RBMK — takie jak ten, który eksplodował w Czarnobylu. Jeden z ignalińskich reaktorów już zamknięto, drugi Litwa zobowiązała się wyłączyć do 2009 r. Jak przypomina prof. Jerzy Niewodniczański, prezes Państwowej Agencji Atomistyki, Ingalina jest kluczowym źródłem energii dla Litwy, dziś eksportera elektryczności. Powstało tam całe miasto dla kadry obsługującej elektrownię. Po zamknięciu ostatniego bloku znaczna jej część musiałaby zostać na miejscu, przy zgromadzonym tam paliwie. Dlatego zasadna była decyzja, by nową, opartą o nowoczesne standardy elektrownię, wybudować w tym samym miejscu. Pod koniec lutego Litwa, Łotwa i Estonia podpisały w Trokach komunikat o tworzeniu wspólnej strategii energetycznej. Postanowiono także o budowie nowej elektrowni w Ignalinie siłami trzech największych przedsiębiorstw zajmujących się dystrybucją energii w tych krajach: Lietuvos Energia, Latvenergo i Eesti Energia. Czas budowy szacowano na ok. 10 lat, co oznacza, że po 2009 r. Litwa z eksportera stałaby się importerem prądu. Uzależniłoby ją to od Rosji, jako że bałtycki system przesyłu energii nie był połączony z siecią zachodnioeuropejską. Wymagało to szybkiego działania, bo Litwa przez dekadę nie uzyskała od Polski deklaracji o połączeniu naszych sieci energetycznych. Początek grudnia "The Baltic Times" nazywa "najgorętszym tygodniem bałtyckiej energetyki". Czwartego podmorski 105-kilometrowy kabel nazwany "Estlink" połączył Harku w Estonii z Espoo w Finlandii. Ósmego w obecności premierów Kaczyńskiego i Kirkilasa prezesi Lietuvos Energija i Polskich Sieci Elektroenergetycznych podpisali wreszcie umowę o budowie transgranicznej linii wysokiego napięcia między Ełkiem a Olitą. Inwestycja ma kosztować od 290 do 304 mln euro, z czego UE pokryje 142 mln euro. Trzecim elementem domykającym energetyczny pierścień bałtycki ma być 350-kilometrowy podwodny kabel litewsko-szwedzki. Sieci obu krajów miałyby połączyć się już w 2010 r., za 400 mln euro. Bałtowie nie będą więc już zdani na Rosję. Skąd pomysł, by Polska angażowała się w litewską budowę? — PSE biorą pod uwagę, że most energetyczny służyłby po 2009 r. do przekazywania prądu z Polski na Litwę. A północ Polski nie jest szczególnie bogata w energię elektryczną — tłumaczy Niewodniczański. — Chyba że mielibyśmy po tamtej stronie źródło swojej energii. Już gdy podpisywano komunikat w Trokach, nie wykluczano, że w budowie nowej Ignaliny mogłaby uczestniczyć też Polska. Jednak tuż przed wizytą premiera na Litwie agencja BNS informowała o sprzeciwie strony łotewskiej i estońskiej. Szef łotewskiego Latvenergo Karlis Mikelsons mówił, że jest to projekt czysto biznesowy, niemający nic wspólnego z polityką, a wyłączność nań mają trzy państwa. Zapewne wątpliwości dotyczyły odstąpienia części udziałów w przedsięwzięciu, a więc i podziału późniejszych zysków. Spotkanie na Litwie rozwiewa jednak wątpliwości. Prezes PAA Jerzy Niewodniczański, który towarzyszył premierowi, mówi, że rozmowy szefów rządów zakończyły się ustaleniem, iż każdy z inwestorów miałby 25 proc. udziałów. Potwierdzał to dziennikarzom Jarosław Kaczyński, informując, że koszty budowy wyniosą ok. 3-4 mld euro, które wyłoży nie budżet, lecz firma, która zainwestuje w elektrownię. Mają nią być PSE, które planują kolejne spotkanie z bałtyckimi partnerami 9 stycznia. Straszne głupstwo? Okazuje się, że udział w inwestycji ma ścisły związek także z budową elektrowni atomowej w Polsce. Byłoby poligonem treningowym. Roczne zużycie energii elektrycznej nad Wisłą wynosi dziś ok. 3,8 tys. kWh, szacuje się jednak, że Polskę czeka wyraźny wzrost zapotrzebowania na prąd, co zbiegnie się z potrzebą wyłączania starych elektrowni. Według Niewodniczańskiego klincz nastąpi ok. 2021 r. — W ciągu najbliższych 20 lat konsumpcja energii wzrośnie o co najmniej 60 proc. — mówi. Były minister gospodarki Janusz Steinhoff dodaje, że problem wiąże się z ograniczaniem emisji dwutlenku węgla. Dziś 97 proc. produkcji prądu pochodzi ze spalania węgla. Prof. Andrzej Hrynkiewicz z Instytutu Fizyki Jądrowej PAN mówi, że już dawno stracił zapał do przekonywania do energetyki atomowej. — Musimy naprawić to straszne głupstwo, które popełniliśmy, rezygnując z budowy elektrowni w Żarnowcu — stwierdza. — Jeden z reaktorów, które miały tam działać, odsprzedaliśmy po bardzo niewłaściwej cenie do Finlandii, gdzie bezawaryjnie pracuje do dziś. Steinhoff broni decyzji Sejmu z listopada 1990 r.: — Czas pokazał, że była racjonalna, bo przez 17 lat nie zabrakło nam prądu. Wolny rynek spowodował, że firmy zaczęły oszczędzać. W uchwale o przerwaniu tamtego programu nakazano rozpatrywanie powrotu do niego w prognozach rozwoju energetyki tworzonych co pięć lat na kolejne dwudziestolecia. Jak wspomina Niewodniczański, jeszcze w 1995 r. nadmieniono o powrocie do atomu. W 2000 r. było odwrotnie. Janusz Steinhoff był wtedy ministrem gospodarki. — Wówczas takiej potrzeby nie było, ale od tej pory wiele się zmieniło — tłumaczy. — Przede wszystkim niesłychanie wzrosły ceny nośników energii. — Poza tym — ciągnie Steinhoff — w Europie przez ostatnie 15 lat właściwie nie budowało się elektrowni atomowych. Przecież niemieccy Zieloni szli do wyborów z hasłem likwidacji energetyki jądrowej. Istotnie: koalicja SPD i Zielonych ogłosiła program, który jest bolączką dzisiejszej koalicji CDU/CSU-SPD. Oficjalnie rząd Angeli Merkel kontynuuje stopniowe zamykanie elektrowni jądrowych do roku 2020, ale według dobrze poinformowanych źródeł chadecy chętnie by się z projektu wycofali — w Niemczech również prognozuje się dwukrotny wzrost zużycia energii, kraj ma coraz mniej węgla, a ropę i gaz musi importować z Rosji. Wycofanie z programu zdyskredytowałoby jednak SPD, a ta nie chce zamykać sobie drogi do ewentualnej koalicji z Zielonymi w wyborach w 2009 r. Dlatego rząd Merkel chce maksymalnie przedłużać czas eksploatacji działających elektrowni. Trend jest europejski: o zaprzestaniu likwidacji energetyki jądrowej rozmawia się w Szwecji, o wycofaniu moratoriów na tę technologię — w Szwajcarii, Holandii i Hiszpanii. Nową elektrownię buduje w Olikluoto Finlandia, ma też powstać kolejna we francuskim Flamanville. Budować dalsze chcą kraje nowej Unii (oprócz Litwy Czechy, Słowacja, Rumunia, Bułgaria). Parlament Europejski decyzje o budowie energetyki atomowej zostawia państwom członkowskim. Według Steinhoffa korzyść z polskich opóźnień jest taka, że dziś można by budować w oparciu o nieporównywalnie bezpieczniejsze technologie. — Zdecydowanie popieram decyzję rządu — deklaruje. — Są dziś przesłanki, żeby taką inwestycję zaplanować w przeciągu najbliższej dekady. Eksperci mówią: potem będzie za późno. Kiedy konsultacje Niewodniczański: — Sama budowa elektrowni trwa 5-6 lat. Zanim się jednak zacznie, minie trochę czasu. Trzeba znaleźć miejsce, przygotować społeczność lokalną, przeprowadzić przetarg, by wybrać rozwiązanie najbezpieczniejsze ekologicznie, dające najtańszy prąd i angażujące nasz przemysł. Hrynkiewicz: — Elektrowni nie możemy wybudować sami, musimy je kupić. Nie możemy, bo kadry przygotowywane jeszcze w czasach Żarnowca, bądź wyjechały pracować za granicą, bądź przeszły na emeryturę. Najstarsi i najbardziej doświadczeni nie żyją. Dlatego zdaniem ekspertów udział w inwestycji litewskiej byłby dla Polski poligonem doświadczalnym, szkołą dla obsługi, a także dla inspektorów PAA, która chciałaby, trochę nieoficjalnie, być obecna przy wszystkich etapach prac. — Na dziś nie mamy nic — mówi Niewodniczański. — Minister Gospodarki zamierzał w czerwcu powołać komisję ekspercką, do której PAA wyznaczyło jednego z kilkunastu członków. Według mojej wiedzy komisja dotąd nie powstała. Nie powołano też specjalnego pełnomocnika rządu, jak robi się to na całym świecie. Niewodniczański dodaje, że nie sposób zacząć prac, nie wiedząc, co zrobić ze zużytym paliwem. Składowisko będzie potrzebne dopiero kilkadziesiąt lat po wyjęciu go z reaktora (tyle trwa chłodzenie), ale w biznes— —planach trzeba je przewidzieć już dziś. PAA wykonała jeszcze w 1997 r. studia geologiczne. — Wiem, gdzie są najlepsze lokalizacje, ale nikt mnie o to nie pyta — mówi Niewodniczański. — Najlepsze są wysady solne: Łanięta, Damasławek i Kłodawa. Drugi rodzaj skał to iłowce w rejonie Jarocina. Trzeci, najmniej odpowiedni, to granity w rejonie Ełku. Prezes PAA mówi, że sugerowanie takich lokalizacji zawsze wywołuje protesty. — Tymczasem w Szwecji gminy się o to biją — opowiada. — Składowisko będzie pracować dwieście lat, zapewniając przez ten czas miejsca pracy i niezwykle pieczołowity nadzór, dający stuprocentową pewność czystego środowiska w gminie. — Nie ma sposobu kontrolowania odpadów przez 200 tys. lat, przez które pozostaną aktywne — odpowiada Magdalena Zowsik z polskiego Greenpeace. — Żaden język tyle nie przetrwał. Jak ostrzeżemy przyszłe pokolenia? Eksperci, którzy uważają, że kilkadziesiąt lat potrzebnych na studzenie zużytego paliwa wystarczy na opracowanie technologii składowania, mówili to samo 20 lat temu i nie znaleźli ich do dziś. Zowsik skarży się też, że Greenpeace wielokrotnie pytał Ministerstwo Gospodarki, jak przeprowadzane będą konsultacje społeczne. — Odpowiedziano nam, że nie wyznaczono terminu, bo nie ma jeszcze ostatecznej decyzji. A przecież konsultacje powinny odbywać się przed jej podjęciem! — W lipcu mówiło się, że konsultacje należy przeprowadzić w 2006 r., by można było przed 2008 r. wskazać lokalizację i podjąć decyzję — mówi Niewodniczański. — To zadanie dla PAA. Ale nowy rząd żadnych decyzji jeszcze nie podejmował. Hrynkiewicz: — Żarnowca nie zamknięto ze względu na jakieś zagrożenie, tylko na protesty. Rządy bały się powiedzieć, że elektrownie jądrowe są konieczne, żeby nie stracić wyborców. PAA zleca co dwa lata badania opinii publicznej. W poprzednich, w 2004 r. po raz pierwszy liczba zwolenników atomu przekroczyła liczbę przeciwników (42 do 38 proc.). W najnowszych, przeprowadzonych przez Pentor 15 grudnia 2006 r., zgodę na budowę elektrowni jądrowej w Polsce wyraziło aż 61 proc. badanych, a na pytanie o zgodę na elektrownię we własnym sąsiedztwie "tak" odpowiedziało 47 proc. badanych ("nie" — 41 proc.). Magdalena Zowsik przywołuje inne badania, CBOS-u z czerwca 2006 r., w których 58 proc. badanych było przeciwnych budowie, a w sąsiedztwie nie chciałoby mieć elektrowni 72 proc. respondentów. — Jesteśmy za różnorodnością — mówi działaczka Greenpeace. — Różne rejony mają różne źródła energii odnawialnej i wykorzystując je, nie byłyby zależne od jednego atomowego molocha. Na tym też polega bezpieczeństwo energetyczne. Sęk w tym, że polskie źródła "zielonej" energii są mało efektywne. Według prof. Hrynkiewicza, żeby pokryć przewidywane na 2025 r. zapotrzebowanie Polski na energię — 270 TWh brutto — trzeba by zbudować 2 tys. km. kw. fotoogniw albo 7 tys. elektrowni wiatrowych, które pokryłyby 10 tys. km. kw. krajobrazu. Niewodniczański: — Jeśli mamy zdążyć przed 2021 r., około 2013-14 r. musimy kopać pierwsze fundamenty. Zatem przetarg trzeba by przeprowadzić w 2009 r. "Żebyśmy w tej sprawie nie byli ciągle z tyłu".
| 3
| 4
| 4
| 4
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
31332
|
Poland
|
pl
|
22-06-2017
|
2017
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/swiat/poroszenko-zapowiada-umowe-o-dostawach-broni-z-usa/jddnkgd
|
Poroszenko zapowiada umowę o dostawach broni z USA
|
Prezydent Ukrainy Petro Poroszenko zapowiedział wczoraj podpisanie z USA umowy o dostawach broni dla jego kraju. Szef państwa mówił o tym na zakończenie wizyty w Waszyngtonie, gdzie spotkał się m.in. z prezydentem Donaldem Trumpem. - W ciągu dwóch-trzech miesięcy oczekujemy na wizyty wysokich urzędników USA, w trakcie których zostaną podpisane w pierwszej kolejności umowy o współpracy wojskowej, dostawach amerykańskiego uzbrojenia oraz współpracy wojskowo-technicznej, a także w dziedzinie gospodarki i energetyki - oświadczył, cytowany przez agencję Interfax-Ukraina. Poroszenko wyjaśnił, że umowy o współpracy energetycznej będą dotyczyły m.in. dostaw amerykańskiego węgla dla Ukrainy. Cierpi ona na niedobór węgla odmiany antracyt, który używany jest w elektrociepłowniach i zakładach metalurgicznych. Wydobywany jest w kopalniach znajdujących się na obszarach kontrolowanych przez prorosyjskich separatystów. - Umówiliśmy się, że nasilimy współpracę w tym kierunku, tak jak i współpracę w energetyce jądrowej i budowie zakładu przechowywania odpadów jądrowych, by uniezależnić się w tej dziedzinie od Rosji - podkreślił. Poroszenko poinformował także, że dobiegają końca rozmowy z Amerykańskim Bankiem Eksportowo-Importowym oraz agencją OPIC (Overseas Private Investment Corporation) na temat wsparcia amerykańskich inwestycji w gospodarce Ukrainy. Ukraiński prezydent relacjonował, że oddzielnym tematem jego rozmów w Stanach Zjednoczonych były sankcje wobec Rosji, która w 2014 roku zaanektowała Krym i wspiera prorosyjskich separatystów, zajmujących część ukraińskich terytoriów w Donbasie. - Mówiliśmy o konkretnych planach, które przewidują utrzymanie, a nawet wzmocnienie sankcji wobec Rosji do czasu całkowitej realizacji przez nią porozumień mińskich - oświadczył - USA nieprzypadkowo wprowadziły nowe sankcje wobec Rosji w trakcie wizyty ukraińskiej delegacji w Waszyngtonie - dodał. Mówiąc o przeprowadzonych w USA rozmowach o uregulowaniu sytuacji w Donbasie, prezydent zapewnił, że Kijów nie odrzuca dotychczasowych form negocjacji w tej sprawie. - Nie widzimy konieczności zmiany formatu normandzkiego (Francja, Niemcy, Ukraina, Rosja), czy też prowadzenia jakiegoś równoległego procesu mińskiego. Rzeczywiście, mówiliśmy o bardziej aktywnym zaangażowaniu naszych amerykańskich partnerów w format normandzki(…) - powiedział Poroszenko w Waszyngtonie.
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
31741
|
Hungary
|
hu
|
06-08-2015
|
2015
|
Blikk_hun
|
https://www.blikk.hu/70-eve-tortent-a-hirosimai-atomtamadas/5f6lsxb
|
70 éve történt a hirosimai atomtámadás
|
70 éve történt a hirosimai atomtámadás
A támadás napján, 1945-ben és az azt követő négy hónapban 160.000 japán vesztette életét égési sérüléseik és a sugárzás következtében kialakult betegségek miatt, többségük civil állampolgár volt/Fotó:AFP
| 1
| 1
| 3
| 1
| 1
| 2
| 1
| 1
| 5
|
13352
|
Slovakia
|
sk
|
24-02-2014
|
2014
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/7114624/po-troch-rokoch-sa-mozu-do-okolia-fukusimy-vratit-prvi-ludia.html
|
Po troch rokoch sa môu do okolia Fukuimy vráti prví udia
|
Japonci sa následky havárií pokúali zmierni, no ete vlani unikala z elektrárne rádioaktívna voda. FUKUIMA. Niektorí obyvatelia, ktorých v roku 2011 úrady v Japonsku evakuovali z okolia jadrovej elektrárne v prefektúre Fukuima, sa budú môc po troch rokoch vráti domov. V pondelok o tom informuje spravodajská stanicaCNN.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Pôjde o prvý prípad od katastrofy, v dôsledku ktorej dolo k úniku rádioaktivity z nukleárneho zariadenia. Evakuácia sa vtedy dotkla desiatok tisíc Japoncov ijúcich v 20-kilometrovej zóne v okolí elektrárne Fukuima 1. V prvej fáze sa do svojich domovov bude môc vráti asi 350 udí, priom nasledova by ich malo asi 30-tisíc alích Japoncov. Vlny vyvolané podmorským zemetrasením v marci 2011 vyradili chladiace systémy elektrárne, oho dôsledkom bola séria ványch havárií. V auguste zaznamenali v elektrárni únik pribline 300-tisíc litrov ako rádioaktívnej vody, priom sa predpokladá, e sa premieala so spodnou vodou presakujúcou do mora. Experti Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE) vak ocenili úsilie o zmiernenie následkov havárií.
| 2
| 4
| 4
| 2
| 4
| 5
| 2
| 4
| 5
|
31695
|
Poland
|
pl
|
30-09-2006
|
2006
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/nauka/energetyczny-plan-b/yv4el6n
|
Energetyczny plan B
|
Aby na świecie żyło się tak, jak do tego przywykliśmy, musimy zdobyć się na istny maraton technologicznych zmian. Robert H. Socolow i Stephen W. Pacala z Princeton University zamiast o maratonie mówią o rozłożonej na pokolenia sztafecie i zarysowują strategię, która pozwoli wygrać pierwszy, 50-letni etap poprzez obniżenie emisji dwutlenku węgla po stuleciu jej nieokiełznanego wzrostu. Jeśli szybko wdrożymy istniejące już technologie, osiągniemy ten cel bez narażania światowej gospodarki na kryzys. Na pierwszy rzut oka zamierzenie to, nazwijmy je planem A, wydaje się całkiem rozsądne. Plan A ma jednak słabości. Wymaga, by wszystkie państwa wdrożyły przedstawiony w postaci siedmiu postulatów program ograniczania emisji CO2. Każdy pozwoli zapobiec uwolnieniu do atmosfery 25 mld ton tego gazu. Nierealizowanie planu lub opóźnienia będą porażką. Co więcej, niektórzy naukowcy uważają, że aby w ciągu 50 lat ustabilizować emisję gazów cieplarnianych, trzeba spełnić nie siedem postulatów, lecz nawet 18. Nie ma co liczyć też na to, że poziom emisji CO2 będzie rósł wolniej niż globalna produkcja i zużycie energii. Martin I. Hoffert, fizyk z New York University, zauważa, że wobec rosnących cen ropy naftowej i gazu ziemnego przemysł energetyczny powraca do węgla kamiennego jako podstawowego paliwa: "W USA, Chinach i Indiach, a więc w państwach, które nie ratyfikowały Protokołu z Kioto, planuje się budowę 850 elektrowni węglowych. W 2012 roku łączna emisja CO2 z tych zakładów pięciokrotnie przewyższy poziom redukcji uzyskany dzięki porozumieniu z Kioto". Nawet gdyby plan A się powiódł i obecne nastolatki przed pójściem na emeryturę pomyślnie ukończyły pierwszy etap sztafety, będzie to dopiero połowa drogi do mety. W 2056 roku pałeczkę przejmie kolejne pokolenie. Jego zadanie będzie trudniejsze – w ciągu następnych 50 lat ograniczyć emisję CO2 o połowę. Wtedy świat będzie potrzebował planu B – elektrowni o łącznej mocy 10–30 TW, które podczas pracy nie emitowałyby CO2 do atmosfery. Pomysłów nie brakuje. Nadszedł czas, by niektóre z nich potraktować serio. "Jeśli nie zabierzemy się do przygotowywania rewolucyjnych zmian w energetyce – ostrzega Hoffert – nie zdążymy ich przeprowadzić". Niniejszy artykuł przedstawia kilka najbardziej obiecujących pomysłów, jak również kilka takich, które jakkolwiek cieszą się popularnością, nie są na razie możliwe do zrealizowania. Wprawdzie żaden nie gwarantuje powodzenia, niewykluczone jednak, że przynajmniej jeden z nich będzie kluczem do nowych źródeł energii. SYNTEZA TERMOJĄDROWA Entuzjaści obiecują niewyczerpane źródło energii, wytwarzające śladowe ilości odpadów promieniotwórczych. Sceptycy dostrzegają ogrom kosztów oraz groźbę nuklearnej apokalipsy Reaktory termojądrowe, produkujące energię w wyniku syntezy, a nie rozszczepienia jąder atomowych – plasują się na czele niemal każdej listy pomysłów na rozwiązanie energetycznych problemów. Elektrownia o mocy gigawata zużywałaby zaledwie kilka kilogramów paliwa dziennie – izotopów wodoru, które da się pozyskać z wody morskiej oraz litu, powszechnie występującego metalu. Jej reaktor nie wydzielałby gazów cieplarnianych. Jedynym obciążeniem dla środowiska byłyby niewielkie ilości słabo radioaktywnych odpadów, które po stu latach stawałyby się nieszkodliwe. "Nawet gdyby elektrownia uległa zniszczeniu (w następstwie ataku terrorystycznego), poziom promieniowania w odległości jednego kilometra od ruin byłby tak niski, że nie trzeba byłoby stamtąd nikogo ewakuować" – uważa Farrokh Najmabadi, specjalista w dziedzinie syntezy termojądrowej i szef Center for Energy Research w University of California w San Diego. Nie da się jednak przewidzieć, czy synteza termojądrowa stanie się znaczącym źródłem energii już w XXI wieku, czy dopiero w kolejnym stuleciu. "Jeszcze kilkanaście lat temu wielu naukowców kwestionowało nawet możliwość prowadzenia kontrolowanej reakcji termojądrowej" – mówi David E. Baldwin, który jako szef zespołu ds. energii w General Atomics zawiaduje DIII-D, największym amerykańskim reaktorem termojądrowym. W minionym dwudziestoleciu radykalnie ulepszono jednak konstrukcję tokamaków – urządzeń wyposażonych w olbrzymie elektromagnesy, utrzymujących zjonizowane paliwo termojądrowe w pierścieniowatej komorze, w której osiąga niezbędną do reakcji temperaturę 100 mln K. "Wiemy już, że kontrolowana reakcja termojądrowa jest możliwa" – mówi Baldwin. "Problem w tym, czy może być ona opłacalna", a jeśli tak, to jak szybko da się przejść od obecnych instalacji eksperymentalnych do reaktorów produkujących energię na skalę przemysłową. "Sądzę, że w najlepszym przypadku zajmie nam to od 25 do 30 lat" – stwierdza. Dotychczas politycy raczej nie śpieszyli się z decyzją o finansowaniu przedsięwzięć związanych z syntezą termojądrową. Idea Międzynarodowego Eksperymentalnego Reaktora Termojądrowego (ITER) zrodziła się niemal 20 lat temu, ale jego projekt dopiero teraz jest zatwierdzany do realizacji. Zgodnie z planem budowa ruszy w południowo-wschodniej Francji w przyszłym roku, a warte 10 mld dolarów urządzenie rozpocznie pracę za 10 lat. Tymczasem Indie, Chiny i Korea Południowa kończą budowę tokamaków pośredniej generacji, które pozwolą sprawdzić, czy reaktory wyposażone w elektromagnesy nadprzewodzące potrafią utrzymać wysokotemperaturową plazmę w komorze reakcyjnej przynajmniej przez kilka minut. Współczesnym urządzeniom udaje się to najwyżej przez kilkadziesiąt sekund – na więcej nie pozwala przeciążone zasilanie. ITER ma trzy główne zadania. Musi dowieść, że tokamak jest w stanie produkować dziesięciokrotnie więcej energii, niż wymaga jego zasilanie. Sprawdzić, czy szybkie neutrony powstające podczas syntezy da się wykorzystać do produkcji trytu – na przykład wyłapując je w otaczającym reaktor płaszczu litowym. Trzecie zadanie polega na zintegrowaniu rozmaitych technologii niezbędnych w komercyjnej elektrowni termojądrowej. Jednak nawet gdyby projekt ITER się powiódł, nie zwiększy to zasobów energetycznych. Niemniej synteza termojądrowa wejdzie dzięki niemu w taką fazę, jaką produkcja energii z materiałów rozszczepialnych osiągnęła w 1942 roku, gdy Enrico Fermi przeprowadził pierwszą samopodtrzymującą się reakcję łańcuchową. Już 11 lat później powstały pierwsze łodzie podwodne z napędem jądrowym. Ponieważ synteza jąder stwarza poważniejsze problemy niż ich rozbijanie, weterani atomistyki przewidują, że funkcjonalna elektrownia termojądrowa powstanie dopiero po 20–30 latach eksperymentów z ITER. Najmabadi jest większym optymistą. Kierowany przez niego zespół konstruktorów przygotował już trzy wstępne projekty komercyjnych reaktorów termojądrowych. Najnowszy, 1000-megawatowy ARIES-AT, ma bardziej zwartą konstrukcję niż ITER i dzięki temu jest znacznie tańszy. Będzie dostarczał energię w cenie około pięciu centów za kilowatogodzinę, a więc konkurencyjnej wobec tej z elektrowni opalanych ropą i gazem. Jeśli prace nad komercyjnymi elektrowniami termojądrowymi prowadzone będą jednocześnie z realizacją projektu ITER, a nie dopiero po jego zakończeniu, to już w połowie stulecia będzie można przeprowadzać syntezę jądrową na skalę przemysłową – twierdzi Najmabadi. Zdaniem Hofferta, konkurencyjność syntezy jądrowej wzrośnie bardziej, jeśli wytwarzanych przez tokamaki neutronów użyje się do przekształcania toru w uran, który jest paliwem dla elektrowni atomowych wykorzystujących energię rozszczepienia jąder. (Zasoby uranu prawdopodobnie wyczerpią się za około 50 lat). "Entuzjaści syntezy termojądrowej nie chcą mącić roztaczanej przez siebie wizji – uważa Hoffert – ale wiele przemawia za tym, że to właśnie elektrownie hybrydowe, wykorzystujące zarówno rozszczepienie, jak i syntezę jąder, są rozwiązaniem optymalnym". PRĄDY ATMOSFERYCZNE Najsilniejsze wichry wieją na dużych wysokościach, poza zasięgiem stosowanych dziś turbin wiatrowych. Są jednak sposoby na wykorzystanie ich olbrzymiej energii Około 0.5% światła słonecznego wpadającego do atmosfery przekształca się w energię wiatrów. W przeliczeniu na słup powietrza o przekroju 1 m2 daje to średnio moc zaledwie 1.7 W, ale na szczęście nie jest ona rozłożona równomiernie, lecz skupia się w prądy. Największe, najszybsze i najbardziej stabilne wieją na dużych wysokościach. Hoffert szacuje, że dwie trzecie całkowitej energii wiatrów skupia się w górnych warstwach troposfery; naziemne elektrownie wiatrowe nie są w stanie jej wykorzystać. Ken Caldeira z Carnegie Institution of Washington obliczył, że największe zasoby energii niesie prąd strumieniowy płynący na wysokości około 10 000 m pomiędzy 40° a 60° szerokości geograficznej północnej. Nad Stanami Zjednoczonymi, Europą, Chinami i Japonią – czyli krajami najlepiej przygotowanymi do jego wykorzystania – osiąga moc do 5000, a nawet 10 000 W/m2. Prąd strumieniowy nigdy nie ustaje. Jeśli energia wiatru ma kiedykolwiek wnieść dodatkowe terawaty do globalnego potencjału energetycznego, trzeba znaleźć opłacalne sposoby użytkowania tych zasobów. Już trwają prace nad trzema projektami latających elektrowni. Kanadyjskie przedsiębiorstwo Magenn Power w Ottawie zamierza w przyszłym roku wprowadzić na rynek wirujący, wypełniony helem generator wiatrowy, którego działanie opiera się na tzw. efekcie Magnusa (zjawisku powodującym m.in. "podkręcenie" lotu wirującej piłeczki golfowej). Kosztujące około 10 tys. dolarów urządzenie o rozmiarach autobusu unosić się ma na uwięzi 122 m ponad ziemią, dostarczając 4 kW energii. Do 2010 roku firma planuje wdrożyć produkcję operujących na większej wysokości urządzeń wielkości boiska futbolowego, osiągających moc 1.6 MW. "Przyglądaliśmy się balonom, ale przy silnych wiatrach sprawiają zbyt wiele kłopotów" – mówi Al Grenier z firmy Sky WindPower w Ramonie w Kalifornii. Firma Greniera zamierza chwytać energię za pomocą wiatrakowców – układów latających śmigieł przypominających wirniki helikoptera. Takie unoszące się na wysokości 10 000 m urządzenia wykorzystywałyby 90% swej zdolności produkcyjnej, podczas gdy zmienność wiatrów na małych wysokościach ogranicza wydajność turbin naziemnych do około 50%. Na razie jednak firma ma trudności ze zgromadzeniem 4 mln dolarów potrzebnych na budowę prototypu o mocy 250 kW. W stadium koncepcyjnym znajduje się też "wiatrociąg" – pomysł astronauty Wubbo J. Ockelsa i jego studentów z Politechniki w Delft w Holandii. Miałby to być szereg sterowanych komputerowo latawców na bardzo długiej linie. Wznosząc się i opadając jak jojo, latawce napędzałyby generator naziemny. Wydaje się, że jeden wiatrociąg sięgający prądu strumieniowego mógłby dostarczać do 50 MW. Dopóki jednak urządzenia operujące na dużej wysokości nie zostaną zbudowane, nie wiadomo, czy stawią czoło turbulencjom, porywom wiatru i wyładowaniom atmosferycznym. Niejasne są również kwestie prawne. Właściciele latających elektrowni muszą skłonić organy zawiadujące komunikacją powietrzną do ograniczenia ruchu w ich sąsiedztwie. Grenier wskazuje jednak na pewien precedens – amerykańskie lotnictwo wojskowe od lat korzysta z kilkunastu balonów obserwacyjnych na uwięzi, rozmieszczonych wzdłuż granicy z Meksykiem. Przy całej pomysłowości i śmiałości rozwiązań, technologie wykorzystujące energię prądów powietrznych wydają się proste i naturalne, czego nie można już powiedzieć o innych niekonwencjonalnych projektach. BATERIE SŁONECZNE W KOSMOSIE Panele słoneczne na orbicie, gdzie Słońce świeci całą dobę, a w dodatku jaśniej niż na Ziemi, poprawiłyby nasz bilans energetyczny . W 1968 roku Peter Glaser zaproponował, aby zbudować satelitę wielkości miasta, który przetwarzałby światło słoneczne na energię elektryczną, a następnie przekazywał ją na Ziemię w postaci mikrofal. Jako przewodniczący International Solar Energy Society Glaser był osobą niewątpliwie kompetentną, mimo to jego koncepcja wydawała się wówczas mrzonką. Inżynierowie z NASA zaczęli ją uważnie studiować dopiero w latach siedemdziesiątych, gdy w następstwie kryzysu naftowego ceny ropy poszybowały w górę. Budowę kosmicznej elektrowni uznano za technicznie możliwą. Oszacowane w 1979 roku koszty okazały się jednak tak wysokie (305 mld dolarów w cenach z 2000 roku), że plany porzucono. Ostatnio w technice budowy paneli słonecznych poczyniono takie postępy, a możliwości wynoszenia ładunków na orbitę powiększyły się tak znacznie, że kosmiczne elektrownie słoneczne (SSP – Space Solar Power) znów mają gorących orędowników. Hoffert podkreśla dwie wielkie zalety SSP. Na orbicie geostacjonarnej, wysoko ponad atmosferą i z dala od cienia Ziemi, średnie natężenie światła jest ośmiokrotnie większe niż na powierzchni naszej planety. Co więcej, przy ciągłym oświetleniu przez Słońce urządzenia te zapewniałyby niezawodny, stabilny dopływ energii do sieci energetycznej. "SSP oferuje wolne od szkodliwych emisji globalne źródło elektryczności – utrzymuje Hoffert. – Jest tańsza niż elektrownia termojądrowa". Tymczasem dopiero co zatwierdzono budowę reaktora termojądrowego za 10 mld dolarów – narzeka – podczas gdy fundusze na prace badawcze nad SSP są bardzo skąpe. W latach 1995–2003 NASA finansowała niewielkie projekty, mające na celu oszacowanie przydatności różnych innowacji technicznych do budowy SSP. Brano pod uwagę cienkowarstwowe fotoogniwa, wysokotemperaturowe nadprzewodniki do łączenia ich w zestawy, a także podczerwone lasery (które mogłyby zostać użyte do przesyłania energii na Ziemię zamiast emiterów mikrofal). Pozwoliło to inżynierom znacznie obniżyć masę projektowanej konstrukcji, a tym samym zredukować horrendalne koszty wyniesienia jej na orbitę. Mimo sukcesów stosunek produkowanej energii do masy SSP wciąż pozostaje za niski (rzędu kilkuset watów na kilogram). Dopóki nie uda się go zwiększyć, kosmiczne elektrownie słoneczne z pewnością nie powstaną. Szybki postęp techniki może jednak całkowicie zmienić tę sytuację. Trwają już prace nad lżejszymi i wydajniejszymi materiałami fotowoltaicznymi. Na przykład w maju tego roku naukowcy z Université de Neuchâtel w Szwajcarii przedstawili technologię osadzania amorficznych ogniw krzemowych w cienkiej warstwie materiału odpornego na warunki panujące w przestrzeni kosmicznej. Szacowana wydajność takich urządzeń sięga 3200 W/kg. "Te wyniki są zachęcające – mówi John C. Mankins w latach 1995–2003 kierujący w NASA programem badań nad SSP – ale diabeł tkwi w szczegółach konstrukcji i przesyłu energii". Mankins pokłada większe nadzieje w nowych technikach transportu na orbitę. Być może w ciągu najbliższych dziesięcioleci pozwolą one obniżyć koszt wyniesienia ładunku w przestrzeń kosmiczną z ponad 10 tys. do kilkuset dolarów za kilogram. Japońska Agencja Kosmiczna JAXA ogłosiła w ubiegłym roku plan wystrzelenia do 2010 roku satelity, który po wejściu na orbitę rozłoży olbrzymi panel słoneczny i będzie zasilał naziemną stację odbiorczą mocą 100 kW, przesyłając energię za pomocą lasera lub wiązki mikrofal. Długoterminowe plany Japończyków przewidują wystrzelenie przed 2020 rokiem prototypowej elektrowni o mocy 250 MW. Byłby to etap przygotowawczy do budowy komercyjnej elektrowni o mocy rzędu gigawatów, która miałaby rozpocząć pracę już 10 lat później. Swego czasu NASA miała równie wspaniałe plany, jednak większość prowadzonych pod jej auspicjami prac nad rozwojem SSP została przerwana przed dwoma laty, gdy za priorytetowy cel znów uznano podbój przestrzeni kosmicznej. NANOOGNIWA SŁONECZNE Nowe technologie zwiększą wydajność materiałów fotowoltaicznych do poziomu umożliwiającego komercyjną eksploatację naziemnych elektrowni słonecznych Pięć gigawatogodzin, czyli 0.038% światowego zużycia energii – tyle wynosi produkcja wszystkich działających na świecie elektrowni słonecznych w pół wieku od momentu, gdy po raz pierwszy zastosowano je na skalę przemysłową. W kategorii niewykorzystanego potencjału elektrownie słoneczne są bezkonkurencyjne. Jednak nawet jeśli elektrownie na orbicie nie powstaną, w sukurs wykorzystaniu energii słonecznej przyjść może nanotechnologia. Inżynierowie są już bliscy wytworzenia materiałów, które biją na głowę stosowany obecnie w większości ogniw krzem, zwiększając wydajność tych urządzeń i obniżając ich cenę. Najbardziej zaawansowane (i najdroższe) ogniwa krzemowe drugiej generacji osiągają wydajność 22%. Jeśli spełnią się oczekiwania związane z najnowszymi odkryciami, opracowane przez naukowców z National Renewable Energy Laboratory w Kolorado i Los Alamos National Laboratory w Nowym Meksyku, poprzetykane kropkami kwantowymi o średnicy mniejszej niż 10 nm materiały nowego typu pozwolą podwoić tę wartość. Jeden foton może wybić z powierzchni krzemu najwyżej jeden elektron. Gdy światło pada na ogniwo krzemowe, większość jego energii zamienia się więc w ciepło. Kropka kwantowa jest czuła w większym zakresie długości fal niż krzem, a padający na nią foton może wybić nawet siedem elektronów. Wprawdzie większość tych elektronów "grzęźnie" w sąsiednich atomach; inżynierowie opracowują już jednak sposoby kierowania ich do przewodów, w których popłyną jako prąd. Inny rodzaj nanoukładów daje nadzieję na obniżenie ceny słonecznej elektryczności. Firma Nanosolar buduje pod San Francisco fabrykę, która będzie rocznie wytwarzała 200 mln baterii słonecznych nowego typu. Na taśmę z ultracienkiego materiału nanoszone będą nanoskopijne porcje diselenku miedziowo-indowo-galowego, które same ułożą się w strukturę fotoogniwa. Dyrektor naczelny Nanosolaru przyznaje, że celem jest produkcja ogniw w cenie około 50 centów za każdy wat zainstalowanej mocy. Wrzawa wokół możliwości nanotechnologii obudziła również energetyczne molochy. Naftowy koncern Shell ma filię produkującą ogniwa słoneczne, a British Petroleum we współpracy z California Institute of Technology rozpoczął projekt, którego celem jest budowa ogniw słonecznych z nanoprętów krzemowych. GLOBALNA SUPERSIEĆ ENERGETYCZNA Niekonwencjonalne źródła energii warto połączyć nadprzewodzącą siecią przesyłową, oplatającą całą kulę ziemską. Podstawowy problem z odnawialnymi źródłami energii polega na dopasowywaniu podaży i popytu – zauważa Hoffert. Podaż światła słonecznego, wiatru, fal morskich, a nawet roślin przetwarzanych na biopaliwa to wzrasta, to maleje, często w sposób nieprzewidywalny, przy czym miejsca, w których energia jest pozyskiwana, często są oddalone od skupisk ludzkich. Jednym ze sposobów rozwiązania tego problemu jest transport energii liniami przesyłowymi wykonanymi z materiałów nadprzewodzących. W temperaturze bliskiej zera bezwzględnego prąd może płynąć nimi na dużą odległość praktycznie bez żadnych strat. W lipcu BOC Group z New Jersey i jej firmy partnerskie rozpoczęły montaż 350 m nadprzewodzącego kabla w sieci przesyłowej w Albany w stanie Nowy Jork. Pod napięciem 34 500 V przewodami chłodzonymi ciekłym azotem popłynie prąd o mocy 48 MW. "Jesteśmy pewni, że ta technika sprawdzi się w praktyce i chcemy to udowodnić" – mówi Ed Garcia, członek zarządu BOC. Na jednym ze spotkań w 2004 roku specjaliści przedstawili ideę "supersieci", umożliwiającej jednoczesny transport elektryczności i wodoru. Wodór w postaci ciekłej lub ultrazimnego gazu ochładzałby nadprzewodzące przewody, a następnie byłby wykorzystywany jako paliwo. Dzięki transkontynentalnej supersieci prąd wytworzony w australijskich elektrowniach słonecznych czy syberyjskich instalacjach wiatrowych mógłby zasilać zarówno lampy w Stanach Zjednoczonych, jak i klimatyzatory w Europie. Zbudowanie tak potężnej infrastruktury trwałoby jednak całe pokolenia i pochłonęło biliony dolarów. FALE I PŁYWY W ruchach wód mórz i oceanów kryją się olbrzymie zasoby energii, praktycznie dotąd niewykorzystywanej. Wiele firm przygotowuje się do przetwarzania tej energii na elektryczność Marzenie o zaprzęgnięciu pływów i falowania do pracy w służbie człowieka ma szansę się spełnić. "Energia oceanów pozostaje jakieś 20 lat w tyle za energią wiatrów – przyznaje Roger Bedard, kierujący działem energii oceanów w Electric Power Research Institute. – Ale do nadrobienia tego opóźnienia nie potrzeba aż 20 lat". W latach osiemdziesiątych i dziewięćdziesiątych zwolennicy wykorzystania energii wód morskich mogli poszczycić się zaledwie dwoma sukcesami na skalę komercyjną – elektrownią pływową o mocy 240 MW we Francji i mniejszą o mocy 20 MW w Nowej Szkocji. Ostatnio do tego klubu dołączyły Chiny, uruchamiając 40-kilowatową instalację w Daishan. Wkrótce na East River w Nowym Jorku rozpocznie pracę sześć turbin o mocy 36 kW każda; ruszy też elektrownia falowa w Portugalii. Jednocześnie szykowane są przedsięwzięcia na znacznie większą skalę. Najbardziej ambitne zamiary ma Wielka Brytania. Ocean jest w stanie zaspokoić nawet jedną piątą zapotrzebowania na energię elektryczną tego kraju; budowa hydroelektrowni morskich umożliwiłaby więc wypełnienie zobowiązań podjętych w ramach Protokołu z Kioto. W lipcu brytyjski rząd zlecił wykonanie studium wykonalności przegrodzenia 16-kilometrową groblą ujścia rzeki Severn, w którym pływy osiągają wielkości 15 m. Zapora Severn będzie kosztowała 25 mld dolarów, a jej maksymalną moc szacuje się na 8.6 GW. Środowiska ekologów ostrzegają jednak, że zapora wyrządzi niepowetowane szkody w ekosystemie. Zamiast olbrzymiej grobli, twierdzi Peter Fraenkel z Marine Current Turbines, lepiej zbudować instalacje wykorzystujące turbiny SeaGen, które produkuje jego firma. Takie niewielkie elektrownie rozrzucone na brytyjskim wybrzeżu byłyby w stanie dostarczać niemal tyle energii, co zapora Severn. Zaletą tego rozwiązania byłaby nie tylko mniejsza szkodliwość dla środowiska, lecz także mniejsze nakłady inwestycyjne i większa stabilność dostaw energii. Twierdzenia Fraenkela zostaną częściowo zweryfikowane już w tym roku, gdy generator pływowy, montowany właśnie przez jego firmę w Strangford Lough, zacznie dostarczać średnio 540 kW mocy do sieci energetycznej Irlandii Północnej. Urządzenie to przypomina podwodny wiatrak z dwoma śmigłami osadzonymi na maszcie wmurowanym w dno morskie. Energia fal jest bardziej kapryśna od energii pływów, ale zarazem liczba miejsc na Ziemi, w których można ją efektywnie wykorzystywać, jest znacznie większa. Zespół Bedarda stwierdził, że gdyby instalacje o sprawności 50% powstały tylko w co piątym spośród tych miejsc w Stanach Zjednoczonych, w których możliwe jest wykorzystanie energii fal na skalę komercyjną, to ich łączna moc byłaby większa niż moc wszystkich amerykańskich hydroelektrowni konwencjonalnych. Cztery firmy zakończyły już morskie próby instalacji do przetwarzania energii fal na elektryczność. Jedna z nich, Ocean Power Delivery, zacznie niebawem dostarczać 2.25 MW z trzech długich na 120 m generatorów Pelamis umieszczonych u wybrzeży Portugalii. Jeśli wszystko pójdzie dobrze, jeszcze w tym roku dołączy kolejne 30 urządzeń tego typu. Jak widać, hydroelektrownie morskie wskoczyły na falę i serfują z coraz większym rozmachem. MIKROORGANIZMY NA MIARĘ Genetycy twierdzą, że są w stanie stworzyć syntetyczne organizmy żywe, dzięki którym energię będziemy mogli "hodować" równie łatwo jak żywność "Traktujemy genom jako oprogramowanie czy wręcz system operacyjny komórki. Nadszedł czas, by przejść na jego bardziej zaawansowaną wersję" – przekonywał J. Craig Venter biologów przybyłych w maju br. na konferencję Synthetic Biology 2.0. Wielu z nich planuje tak radykalną ingerencję w strukturę genetyczną organizmów, że otrzymane w ten sposób komórki trzeba będzie zaliczać do nowych gatunków. Venter zdobył sławę, przyczyniając się do opracowania szybkich metod sekwencjonowania genomów, a ostatnio założył firmę Synthetic Genomics, która ma na skalę komercyjną wytwarzać komórki przeznaczone do wykonania konkretnych zadań. "Dziedzina ta ma olbrzymi potencjał. Sądzimy, że uda się jej zastąpić przemysł petrochemiczny być może już w najbliższym dziesięcioleciu" – uważa. Wydaje się, że ta prognoza brzmi nieco zbyt optymistycznie. W końcu jeszcze nikomu nie udało się stworzyć od zera ani jednej żywej komórki. Jednak z drugiej strony zespół Ventera robi szybkie postępy w pracach nad stworzeniem sztucznych chromosomów, które zawierają minimalny zestaw genów niezbędnych dla funkcjonowania żywego organizmu w sztucznym środowisku bogatym w substancje odżywcze. "Nie wątpię, że pierwszą syntetyczną komórkę prokariotyczną otrzymamy w ciągu dwóch lat" – twierdzi Venter. – "Eukariotyczne powstaną najdalej za 10 lat". Venter snuje wizję mikrobów nowego typu, wychwytujących dwutlenek węgla z komina elektrowni i przekształcających go w gaz, który można wykorzystać do opalania kotła. "Na naszej planecie istnieją już tysiące, a nawet miliony mikroorganizmów, które potrafią to robić" – mówi. Nie nadają się one wprawdzie do pracy w elektrowni, ale inżynierowie mogą wykorzystać fragmenty ich genomów w projektowanych organizmach. "Pracujemy też nad układami biologicznymi, które będą w stanie wytwarzać wodór, wykorzystując światło słoneczne w procesie fotolizy" – dodaje Venter. Steven Chu, dyrektor Lawrence Berkeley National Laboratory, ogłosił, że jego placówka przygotowuje olbrzymi projekt badawczy zmierzający do opracowania efektywnej metody przetwarzania energii słonecznej w energię zmagazynowaną w biopaliwach. Dzięki inżynierii genetycznej – wyjaśnia Chu – "możemy modyfikować rośliny i glony w taki sposób, by były samowystarczalne pod względem odżywiania oraz odporne na suszę i szkodniki. Uprawiając je, uzyskamy celulozę, którą zmodyfikowane mikroorganizmy przekształcą w biopaliwo". Chu spodziewa się, że biologiczne przetwarzanie będzie wydajniejsze od energochłonnych procesów wykorzystywanych dziś do produkcji etanolu z celulozy, takich jak ekstrakcja parowa i hydroliza termiczna. Przy cenach ropy dochodzących do 80 dolarów za baryłkę bioprzetwarzanie ma szansę upowszechnić się, zanim jeszcze powstaną specjalnie zaprojektowane mikroorganizmy. Firma GreenFuel z Cambridge w stanie Massachusetts oferuje plantacje glonów, które przetwarzają do 40% emitowanego przez elektrownie dwutlenku węgla na surowiec do produkcji biopaliw. Jej przedstawiciele utrzymują, że duża plantacja glonów, współpracująca z elektrownią o mocy 1 GW, jest w stanie dostarczać niemal 200 mln litrów etanolu rocznie. "Kryją się tu naprawdę wielkie możliwości – zapewnia Chu. – Co więcej, ratujemy w ten sposób nasz świat". Zimna fuzja i fuzja bąbelkowa Stanley Pons i Martin Fleischmann rozpętali w 1989 roku burzę, ogłaszając, że połączyli jądra atomowe w szklanej zlewce, zamiast w tokamaku, w dodatku w temperaturze pokojowej. Choć zimna fuzja zyskała wtedy wielu zagorzałych zwolenników, do dziś czołowi przedstawiciele społeczności naukowej stanowczo wykluczają możliwość jej zajścia. Teoretycznie bardziej prawdopodobna jest sonofuzja, zwana też fuzją bąbelkową. W 2002 roku fizyk Rusi Taleyarkhan, pracujący wówczas w Oak Ridge National Laboratory, ogłosił, że kierując silną wiązkę ultradźwięków i neutronów na naczynie z acetonem, doprowadził do powstawania w nim mikroskopijnych pęcherzyków, które następnie implodowały z prędkością dużo większą od prędkości dźwięku. Do doświadczenia użyto acetonu zawierającego deuter – izotop wodoru, którego jądro prócz protonu zawiera neutron. Zespół Taleyarkhana twierdził, że pod wpływem ekstremalnych temperatur i ciśnień wytworzonych wewnątrz implodujących pęcherzyków doszło do połączenia się jąder deuteru i neutronów w jądra trytu (izotopu wodoru o dwóch neutronach w jądrze). Inny zespół z Oak Ridge powtórzył eksperyment, lecz nie zaobserwował oznak świadczących o zajściu syntezy. Taleyarkhan przeniósł się do Purdue University i nadal publikował doniesienia o udanych przypadkach sonofuzji, podczas gdy analogiczne próby podejmowane przez innych naukowców nie przynosiły rezultatu. W tym roku w Purdue University przeprowadzono dochodzenie w sprawie oskarżeń, jakoby Taleyarkhan zwalczał kolegów fizyków, których badania przeczyły jego rewelacjom. Wyniki śledztwa utajniono, spuszczając tym samym zasłonę tajemnicy na kolejny rozdział niefortunnych dziejów zimnej syntezy jądrowej. Antymateria Statki kosmiczne z serialu Star Trek napędzane były mieszanką materii i antymaterii. Dlaczego więc i my nie moglibyśmy jej wykorzystywać? Anihilacja kilograma antymaterii z kilogramem materii dałaby niemal połowę energii uzyskanej ze spalania benzyny w całych Stanach Zjednoczonych w ciągu ubiegłego roku. Ponieważ nie znamy naturalnych źródeł antymaterii, trzeba by ją wyprodukować. Najbardziej wydajnym z istniejących na świecie urządzeń zdolnych do jej wytwarzania jest akcelerator w CERN pod Genewą. Niestety, jeden kilogram antymaterii wyprodukowałby dopiero po 10 bln lat nieprzerwanej pracy. Artykuł z 2006 roku.
| 3
| 4
| 3
| 4
| 3
| 3
| 3
| 4
| 3
|
12522
|
Slovakia
|
sk
|
11-12-2007
|
2007
|
pravda.sk
|
https://ekonomika.pravda.sk/ludia/clanok/186202-vlada-planuje-elektraren-za-sto-miliard/
|
Vláda plánuje elektráre za sto miliárd
|
Slovenské elektrárne sú pripravené po dostavbe 3. a 4. bloku Atómovej elektrárne Mochovce postavi na Slovensku aj alie jadrové zdroje. "Po dostavbe Mochoviec sme pripravení sa ich zúastni, prípadne ich iniciova," uviedla v utorok na konferencii IIR Energetika SR 2007 vedúca útvaru regulaných a trhových záleitostí elektrární Alena alamonová. Ministerstvo hospodárstvavsúasnosti pracuje na príprave výstavby novej jadrovej elektrárne na mieste odstavovanej V1 Jaslovské Bohunice.Pracovne ju nazvali V3 a malabymavýkonviac ako tisícmegawattov. tát by malastá zhruba 3miliardy eur (takmer sto miliárd korún). Rezort hospodárstvado roku 2030poíta aj smonosou výstavby jadrovej elektrárne vKecerovciach pri Koiciach. Kecerovce vak vsúasnosti nie sú vtakej fáze, e by u bolo rozhodnuté, e sa nieo ide robi, povedal riadite odboru energetickej politiky rezortu hospodárstva Ján Petrovi. Poda neho saale na východepripravujú voblasti výstavby nových energetických zdrojov zaujímavé nejadrové projekty. Nie je vak vhodné, aby ich prezentovalo ministerstvo, ale investori, ktorí ich chcú realizova, podotkol Petrovi. Vsúasnosti na Slovensku poda odborníkov nie je moné stava dva jadrové zdroje naraz. Problém je skvalifikovanou pracovnou silou. Mali sme vea pripomienok, preo chceme napríklad V3 postavi a niekedy do roku 2025, a práve toto je jedna znajväích bariér, vysvetlil Petrovi. Generácia udí, ktorá tudovala a venovala sa energetike, zostarla. Preto aj elektrárneprijímajú na dostavbu Mochoviec nielen domácich odborníkov ale aj zahraniných odborníkov, doplnila alamonová.
| 3
| 4
| 4
| 5
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
10514
|
Slovakia
|
sk
|
21-03-2024
|
2024
|
cas.sk
|
https://www.cas.sk/clanok/2909335/hlavnym-mestom-otriaslo-silne-zemetrasenie-niektore-vlaky-museli-odstavit/
|
Hlavným mestom otriaslo silné zemetrasenie: Niektoré vlaky museli odstavi!
|
Japonským hlavným mestom Tokio a jeho okolím vo tvrtok otriaslo zemetrasenie s magnitúdou 5,3, ktoré spôsobilo odstavenie niektorých vysokorýchlostných vlakov, ale nemalo za následok vydanie varovania pred prílivovými vlnami cunami. Poda úradov citovaných agentúrou AFP zemetrasenie nastalo o 09:08 h miestneho asu v prefektúre Ibaraki leiacej severovýchodne od Tokia a v hbke pribline 50 kilometrov. okujúce výsledky testov odpadových vôd: V Európe je oraz viac kokaínu! A o Slovensko? okujúce výsledky testov odpadových vôd: V Európe je oraz viac kokaínu! A o Slovensko? Hirojuki Sanada, predstavite japonského úradu pre jadrovú bezpenos (NRA), informoval, ev jadrovej elektrárni Tokai Daini v Ibaraki, ktorá bola odstavená z dôvodu bezpenostných kontrol, neboli hlásené iadne anomálie. Desivý pohad na zemetrasenie v Taiwane: Sledujte, o sa dialo s vlakom. Japonsko sa nachádza v tichomorskom Ohnivom kruhu a je jednou z krajín sveta, kde sa zemetrasenia vyskytujú vemi asto.Zaiatkom januára zasiahlo polostrov Noto na pobreí Japonského mora zemetrasenie s magnitúdou 7,5, ktoré si vyiadalo ivoty viac ako 230 udí a veké materiálne kody.
| 3
| 2
| 2
| 3
| 3
| 3
| 3
| 2
| 2
|
18707
|
Slovakia
|
sk
|
09-02-2015
|
2015
|
sme.sk
|
https://index.sme.sk/c/7636506/slovensko-mina-menej-energie-vyrabame-prevazne-z-jadra.html
|
Slovensko mía menej energie. Vyrábame prevane z jadra
|
Na Slovensku sa spotrebovalo 17,3 milióna ton ropného ekvivalentu. Spotreba klesla v porovnaní s rokom 2006 aj v porovnaní s rokom 1990. BRATISLAVA. Spotreba energie v Európskej únii v roku 2013 bola na úrovni 1 666 miliónov ton ropného ekvivalentu, ie klesla na úrove, na ktorej bola zaiatkom 90. rokov minulého storoia. V porovnaní s rokom 2006, kedy spotreba energie v EÚ kulminovala na úrovni 1 832 miliónov ton ropného ekvivalentu, sa zmenila o 9,1 percenta. Informoval o tom v pondelok tatistický úrad Európskej únie Eurostat.SkryVypnú reklamuSkryVypnú reklamuSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Na Slovensku sa v roku 2013 spotrebovalo 17,3 miliónov ton ropného ekvivalentu. Spotreba energie klesla v porovnaní s rokom 1990, kedy bola na úrovni 21,8 milióna ton ropného ekvivalentu. Klesla aj v porovnaní s rokom 2006, kedy v rámci EÚ kulminovala, kee vtedy sa v SR spotrebovalo 18,9 milióna ton ropného ekvivalentu. V roku 2013 Slovensko dovozom pokrývalo 59,6 % svojej spotreby energie. Na produkcii energie v EÚ sa v roku 2013 najviac podieala jadrová energetika (29 %), na druhom mieste bola energia z obnovitených zdrojov (24 %) a potom nasledovala energia z tuhých palív (20 %), plynu (17 %), ropy (9 %) a z neobnovitených odpadov (1 %). Celkovo EÚ v roku 2013 vyrobila 790 mil. ton ropného ekvivalentu. Dovozom únia uspokojovala 53 % svojej spotreby. Zdroj: Eurostat Najmenej závislé na dovoze boli v roku 2013 Estónsko (11,9 %), Dánsko (12,3 %), Rumunsko (18,6 %), Posko (25,8 %), Holandsko (26 %) a eská republika (27,9 %). Najviac bola na dovoze energie závislá Malta, ktorá v roku 2013 importom nielene pokryla 100 % svojej spotreby, ale vytvorila si aj rezervy na úrovni 4 % ronej spotreby. Po Malte nasledovali Luxembursko (96,9 %), Cyprus (96,4 %) a Írsko (89,1 %). V rámci piatich najväích spotrebiteov energie v rámci EÚ najmenej závislá bola od dovozu Veká Británia (46,4 %), po ktorej nasledovalo Francúzsko (47,9 %). Najviac závislé od importu energie bolo v rámci tejto skupiny Nemecko (62,7 %), po ktorom nasledovali panielsko (70,5 %) a Taliansko (76,9 %). Najväím producentom energie bolo v roku 2013 v rámci EÚ Francúzsko (135 mil. ton ropného ekvivalentu, ie 17 % celkovej produkcie energií v EÚ). Nasledovali Nemecko (121 mil. ton ropného ekvivalentu, 15 %), Veká Británia (110 mil. ton ropného ekvivalentu, 14 %), Posko (71 mil. ton ropného ekvivalentu, 9 %) a Holandsko (70 mil. ton ropného ekvivalentu, 9 %). Slovensko v roku 2013 vyprodukovalo 6,4 mil. ton ropného ekvivalentu. Na celkovej produkcii Slovenska jadrová energetika zaberala 64,1 %, z obnovitených zdrojov pochádzalo 22,9 % produkcie, z tuhých palív 9,1 %, z neobnovitených odpadov 2,1 %, z plynu 1,6 % a z ropy 0,2 %. Výroba z obnovitených zdrojov sa na celkovej produkcii najviac podieala v Lotysku (99,7 %), Portugalsku (97,5 %), Litve (91,1 %), Rakúsku (78,2 %) a Luxembursku (76,4 %). Tuhé palivá dominovali v Posku (80,5 %), v Estónsku (78,3 %) a v Grécku (72,3 %), jadrová energetika vo Francúzsku (80,9 %) a v Belgicku (75,2 %) a plyn iba v Holandsku (88,7 %).
| 3
| 4
| 5
| 3
| 3
| 5
| 3
| 2
| 3
|
10133
|
Slovakia
|
sk
|
13-12-2021
|
2021
|
cas.sk
|
https://www.cas.sk/clanok/2619997/heger-rokoval-s-macronom-rozobrali-atomovu-energiu-ale-aj-pranie-spinavych-penazi/
|
Heger rokoval s Macronom: Rozobrali atómovú energiu, ale aj pranie pinavých peazí
|
Silnou témou nadchádzajúceho francúzskeho predsedníctva v Rade Európskej únie, ktoré sa zane 1. januára 2022, je spolupráca a investície súvisiace s postpandemickou dobou. Predseda vlády SR Eduard Heger to povedal po schôdzke s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom v Budapeti. "Má v tom nau plnú podporu je to téma, ktorú razím aj ja na domácej i európskej pôde,"zdôraznil slovenský premiér. Heger a Macron, ktorí sa stretli v rezidencii francúzskeho vevyslanectva v Budapeti, sa zhodli na spojenectve v otázke vyuitia atómovej energie ako bezuhlíkového zdroja na výrobu elektriny. Hovorili aj o praní pinavých peazí, ktoré je vekým problémom Slovenska i alích krajín a o ktorom budú diskutova aj v rámci veerných rokovaní premiérov Vyehradskej tvorky (V4). Slovenský premiér s francúzskym prezidentom otvorili aj tému ochrany novinárov.Poda Hegera je pre novinárov dôleitý "pocit istoty robi poctivú objektívnu urnalistiku a zárove neby vystavovaný absolútne iadnemu ohrozeniu a u vonkoncom nie ohrozeniu ivota". Heger dodal, e s tým majú skúsenosti aj Francúzi a e sa s Macronom dohodli, ako túto tému otvori aj za európskym stolom. Macron sa veer pripojí k schôdzke premiérov vyehradského zoskupenia (eska, Maarska, Poska a Slovenska), aby spolone prerokovali aktuálne otázky európskej politiky a priority nadchádzajúceho francúzskeho predsedníctva v EÚ.
| 5
| 3
| 4
| 5
| 4
| 5
| 5
| 3
| 3
|
23240
|
Hungary
|
hu
|
27-08-2022
|
2022
|
origo.hun
|
https://www.origo.hu/itthon/2022/08/gulyas-gergely-nyilatkozata-a-tihanyi-tranzit-kozeleti-evadnyito-es-gondolatexpon
|
Gulyás Gergely: Alapvető hiba volt az uniós szankciók energiahordozókra történő kiterjesztésre
|
Alapvető hiba volt az uniós szankciók energiahordozókra történő kiterjesztése, az árak ezt követően indultak jelentős növekedésnek - mondta Gulyás Gergely Miniszterelnökséget vezető miniszter a tihanyi Tranzit Közéleti Évadnyitó és Gondolatexpón szombaton. A tárcavezető Gelencsér Ferenccel, a Momentum elnökével vitázott. Gulyás Gergely az energiaellátás biztosítására vonatkozó felvetésre elmondta: az állam rögzített árakon vásárol, áprilisig 21 dollár körül kellett fizetni a kőolajért, a gáz ára is rögzített volt, s tizede a mostaninak. Mióta az Unió az energetika területére kiterjesztette a szankciókat, az árak növekedésnek indultak - mutatott rá, hozzátéve: "ez alapvető hiba volt". Azzal nem vádolható a kormány, hogy a rotterdami tőzsdén meghatározott árakhoz köze lenne. A pénteki gáz és áramárakat nézve és a rezsicsökkentést figyelembe véve azt látják 330 ezer forint felett van az az összeg, amibe piaci áron kerülne az áram és gáz. Ehhez képest el tudják érni, hogy a kettőért 25 ezer forintot kell fizetni, azaz 300 ezer forint támogatást tud adni havonta minden háztartásnak - jelezte a miniszter. "Ez a kormány hazudott reggel, délben és este, bőven április előtt látni lehetett, hogy a gáz világpiaci ára döbbenetesen megemelkedik majd" - vélekedett Gelencsér Ferenc, aki szerint pontosan tudták: ki fogják vezetni a rezsicsökkentést, de azért, hogy megnyerjék a választásokat, nem mondtak igazat. Szerinte az uniós forrásokat a lakóingatlanok szigetelésre kellett volna fordítani, de a kormány nem ezt tette. Megjegyezte: a Fidesz képviselői minden szankciót megszavaztak. Szóvá tette azt is, hogy ebben a nehéz gazdasági helyzetben döntöttek a Vodafone-ban való részesedés megvásárlásáról. Gulyás Gergely azt mondta, semmi köze egymáshoz a két kérdésnek. Azt kell mérlegelni, jó befektetés-e vagy sem és helyes-e a cél, hogy a bankszektorban, az energetikában és a média területén legalább 50 százalék legyen magyar tulajdon. Nyereséges vállalatról van szó, a profitból később akár a pedagógusbérekre is lehet fordítani. Az élelmiszerek árának jelentős növekedésére vonatkozó kérdésre úgy reagált: ma a bankok, a Mol olyan összegeket fizetnek be, amiből a rezsivédelmi alapot életre tudták hívni és abból a rezsicsökkentést tudják biztosítani. Programmódosítást javasolt a Momentumnak, ugyanis annak programjában adóemelés szerepel több területen is. Gelencsér Ferenc azt mondta: minden egyes adóemelés beépül az árakba és ez realizálódik az élelmiszereknél is. Az a megoldás, hogy nem kell adót emelni. A párt legutóbbi programja 2018-as, felül kell vizsgálni minden olyan programot, ami négy évnél idősebb - reagált. A Paksi erőmű fontos, az atomenergia jó, az nem jó, hogy oroszok építik az erőművet, orosz hitelből - jegyezte meg egy másik felvetésre. Gulyás Gergely jelezte: szívesen lecserélik az orosz hitelt, ha az Európai Bizottság részéről van nyitottság. Az első két paksi blokk is orosz technológiával épült, lehet mást választani, de akkor tízéves csúszás lesz. Az áramellátást azért tudják garantálni ma, mert Paks van - szögezte le. Gelencsér Ferenc az Országos Meteorológiai Szolgálat vezetőinek elmozdítására reagálva arról beszélt: nem gondolja, hogy kardinális kérdés, lesz-e ma tűzijáték vagy sem. A szolgálat jelenlegi vezetőjének érdekében, reméli, hogy lesz - jegyezte meg ironikusan. Utalva a beszélgetés témájára, azaz, ki a jobb- és ki a baloldal, felvetette többek között: baloldali vagy nemzeti kérdés-e, hogy a pedagógusok nincsenek megfizetve.Gulyás Gergely úgy reagált, nem gondolja, hogy jobboldali lenne a Momentum, de azt sem, hogy baloldali. A miniszter szerint az ellenzék egésze identitásválsággal küzd, számtalan kérdéshez való hozzáállásuk ebből származik. A pedagógusok béréről szólva felidézte, hogy első nagy lépésként 2010-ben megemelték a kereseteket, megközelítve ezzel a diplomás átlagbért. Ugyanakkor a miniszter jogosnak tartotta azt a követelést, hogy újra emeljék a pedagógusok bérét. Ezért vállalják, hogy 2027-ig elérik a diplomás átlagbér 80 százalékát - erősítette meg. Kitért arra is, hogy a Momentum uniós képviselői nettó ötmilliót keresnek havonta és közben nagyon sokat tesznek azért, hogy ne jusson hozzá Magyarország a támogatásokhoz. Ha ez változna, biztosan előrébb lennének, ebben kérte is a segítséget. Gelencsér Ferenc azt mondta, a kormány mindent a nemzeti szuverenitásból eredeztet és most arra a Brüsszelre vár, amelyet 12 éve támad. "Ez nevetséges" - fogalmazott. Arra a felvetésre, hogy az ellenzék mit tenne, jelezte: évek óta azt mondják, ki kell egyezni az Európai Unióval.Nem várunk semmilyen segítséget, vannak források, amelyek megilletik Magyarországot - válaszolt Gulyás Gergely. Aláhúzta: benne van az Uniónak elküldött operatív programban az egészségügyi dolgozók és a pedagógusok béremelése. A túl gyors jogalkotást érintő kritikára azt mondta, az Amerikai Egyesült Államokban a költségvetés adósságrátájának megemelésére néhány óra alatt sor került és ezer milliárdokról döntöttek rövid idő alatt. Magyarországon rendezett és világos szabályok rögzítik, hogy mely kérdésekben lehet ilyet és melyekben nem - közölte a miniszter. A Momentum elnöke jelezte: 2010-ben még ő is a Fideszre szavazott, de a nagyobbik kormánypárt szerinte kisajátítja a nemzet fogalmát. A tárcavezető válaszul feltette a kérdést: lehet ellenzékben a haza? Mindannyian a nemzet részei vagyunk, még akkor is, ha az ellenzék egyes tagjai időről időre sokat tesznek azért, hogy ezt megkérdőjelezzék - jegyezte meg.
| 3
| 1
| 3
| 3
| 2
| 3
| 3
| 2
| 2
|
9316
|
Czech Republic
|
cz
|
21-03-2011
|
2011
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/fukusima-byla-evakuovana-nad-reaktor-vystoupal-mrak/r~i:article:694650/
|
Fukušima byla evakuována, nad reaktor vystoupal mrak
|
Mrtvých po tsunami je bezmála 9000, hlásí Japonsko Tokio- Společnost Tepco musela evakuovatjadernou elektrárnu Fukušima 1. Nad druhým i třetím blokem se totiž objevil šedý dým. Po víkendu přitom hlásilo na 300 energetiků, kteří se účastní záchranných prací, pokrok. Během soboty a neděle se jim podařilo obnovit dodávky elektřiny do tří ze šesti bloků elektrárny. A v pondělí ráno středoevropského času dokonce obletěly svět zprávy, že připojeno je již všech šest bloků. Pak přišla na řadu opět evakuace a hasiči přestali stříkat na třetí reaktor, který je zvláště těžce poškozen, mořskou vodu. Japonský úřad pro jadernou bezpečnost později oznámil, že kouř se nad reaktory 2 a 3 již neobjevuje. Provozovatel elektrárny nicméně přiznal, že neví, co bylo jeho příčinou. SouvisejícíJaponsko uvolnilo první detailní snímky poničené Fukušimy42 fotografií Ještě v noci přitom agentura Reuters psala, že pokud začnou brzy pracovat vodní pumpy, mohlo by jít o první pozitivní zprávy v nejhorší jaderné krizi za posledních 25 let. "Během posledních čtyřiadvaceti hodin došlo k pozitivnímu vývoji, ale situace i nadále zůstává velmi vážná," ´řekl s opatrným optimismem Graham Andrew z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Americký ministr energeticky Steven Chu přesto dokonce hýřil nadšením. Televizi CNN řekl, že největší hrozba je údajně zažehnána. Gregory Jaczko, předseda americké Jaderné regulační komise ale prohlásil, že hladina radiace v zařízení sice klesá, situace však zdaleka není pod kontrolou. Poslední vývoj mu dal za pravdu. Počet obětí zemětřesení a tsunami vJaponskumezitím vystoupal na 8649. Dalších 13 262 lidí je stále pohřešováno. Podle představitelů policie, kteří upřesněnou statistiku zveřejnili, by mohl konečný počet obětí neštěstí zastavit na 18 tisících. Podle agentury AP ale není vyloučeno, že se seznamy mrtvých a pohřešovaných částečně překrývají. A dosud neidentifikovaná těla na seznamu mrtvých mohou po identifikaci nést jména osob na seznamu pohřešovaných.
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
19484
|
Slovakia
|
sk
|
16-02-2004
|
2004
|
sme.sk
|
https://www.sme.sk/c/1267905/eu-by-mala-zvysit-podiel-ae-na-spotrebe-energie.html
|
EÚ by mala zvýi podiel AE na spotrebe energie
|
BRATISLAVA 16. februára (SITA) - Cieom Európskej únie (EÚ) je zvýi podiel atómových elektrárni (AE) na celkovej spotrebe energie, ke v súasnosti atómové elektrárne zabezpeujú v krajinách EÚ viac ... BRATISLAVA 16. februára (SITA) - Cieom Európskej únie (EÚ) je zvýi podiel atómových elektrárni (AE) na celkovej spotrebe energie, ke v súasnosti atómové elektrárne zabezpeujú v krajinách EÚ viac ako tretinu spotreby energie. Uviedol to Derek Taylor z úradu komisára pre otázky energie na stretnutí odborníkov z oblasti mierového vyuívania atómovej energie v Barcelone - PIME 2004, na ktorej sa zúastnilo viac ako 170 expertov z 28 krajín. Európska komisia (EK) pripravuje revidovaný jadrový balíek smerníc, ktorého cieom je vytvori spoloný prístup EÚ k investovaniu do fondov na jadrové projekty, na likvidáciu a vyraovanie rádioaktívnych odpadov.SkryVypnú reklamuSkryVypnú reklamuSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Tohtoroný PIME 2004, ktorý sa konal od 9. do 12. februára, bol zameraný na politiku, akceptovanie a stratégiu informovania verejnosti o problematike jadrovej bezpenosti, udrateného rozvoja a sociálneho zázemia prevádzkovanej a plánovanej jadrovej energetiky. Osobitne bola diskutovaná problematika krízovej komunikácie a prezentované boli skúsenosti s komunikáciou na lokálnej úrovni, ako aj na vrcholovej vládnej a politickej úrovni. Prezident Európskej nukleárnej spolonosti (ENS) Bernard Bareé kontatoval zvyovanie popularity jadrovej energetiky v mnohých krajinách sveta i mimo krajín Organizácie krajín pre hospodársku spoluprácu a rozvoj, ako napríklad v íne, Japonsku, Junej Kórei. Viceprezident Európskeho parlamentu Alejo Vidal-Quadras Roca vyzval na konferencii kompetentných, aby pravdivo informovali verejnos a politikov o jadrových problémov. "Jadrová energia sa stala politickým problémom," uviedol Roca. Odborníci sa na konferencii zhodli, e je teraz dôleité argumentmi presvedi verejnos o nutnosti výstavby atómových reaktorov. Verejnos sa tie musí transparentne oboznámi aj s výhodami jadrovej energetiky v oblasti dlhodobej ekonomickej výhodnosti, ochrany ivotného prostredia a zlepenia sociálnej politiky. Ako alternatívny zdroj sa uvauje nad jadrovými elektrárami najnovej generácie v kombinácií so slnenou alebo vodnou energiou, prípadne s atraktívnym vodíkovým hospodárstvom.
| 3
| 4
| 5
| 4
| 4
| 5
| 4
| 4
| 5
|
14138
|
Slovakia
|
sk
|
12-10-2017
|
2017
|
sme.sk
|
https://mytrnava.sme.sk/c/20670189/zacne-sa-distribucia-jodovych-tabliet-blistre-sa-budu-musiet-strihat.html
|
Zane sa distribúcia jódových tabliet, blistre sa budú musie striha
|
Obce a mestá v okolí atómových elektrární Jaslovské Bohunice a Mochovce zanú s distribúciou nových jódových tabliet, ktoré sú urené na pouitie v prípade jadrového ohrozenia. TRNAVA. Takýto krok sa opakuje kadých pä rokov, priom do rozdeovania sú zapojené samosprávy. Tablety z roku 2012 môu obyvatelia miest odovzda pri výmene. V aktuálnom usmernení pre samosprávy sa uvádza, e Slovenské elektrárne zabezpeili pre kadú obec toko balení profylaktík, koko má trvalo bývajúcich obyvateov. No v roku 2017, na rozdiel od predchádzajúcich, dodali balenia po es tabliet.SkryVypnú reklamuSkryVypnú reklamuSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Doteraz jedno balenie obsahovalo tyri tablety, o zodpovedá dvom dávkam pre dospelého. Dve tablety sú teraz urené na doma a dve na pracovisko, kam by si ich mal donies kadý sám. Pre deti polovicu vyzdvihnú rodiia, polovicu koly a kôlky. Pre distribútorov balenia so iestimi tabletami znamenajú, e z nich budú musie odobera poda potreby a blistre sa budú striha. Samosprávy dostali aj nariadenie, e nakoko príbalové letáky sú iba v jednotlivých baleniach, musia pre tých obanov, ktorí nedostanú katuku, príbalový leták rozmnoi vo vlastnej réii. V celkovom objeme pre obce je zapoítaná aj 50-percentná rezerva pre obyvateov, ktorí sa prisahovali, narodili, alebo ktorí si jódové profylaktiká neprevzali, rovnako aj pre návtevníkov. Trnava zane s výdajom v pondelok 16. októbra, bude na Hlavnej ulici íslo 8, v bývalom obchode odevov "pod stpmi" v pracovných doch od 09.00 do 17.00 h do 27. októbra, neskôr na informáciách mestského úradu na Trhovej ulici. Poda Márie Markoviovej z referátu civilnej ochrany na mestský úrad dostali spolu 65.536 balení a sú uzrozumení s tým, e sa bude striha. "Nakúpime za vlastné malé plastové vrecúka, kam potrebný poet tabliet aj s príbalovým letákom vloíme," povedala pre TASR. V Hlohovci dostali 21.933 balení, poda Lucie Hausknechtovej z radnice bude výdaj od 13. októbra do 15. novembra v klientskom centre mestského úradu a v kancelárii mestského úradu v mestskej asti ulekovo. V obci Madunice sa rozhodli, e v dôsledku administratívnej záae a za predpokladu vyieho záujmu o výmenu budú balenia jodidu draselného distribuova v de krajských volieb 4. novembra. "Volebné miestnosti máme na obecnom úrade, tak kto pôjde voli, môe si ich pre seba i celú rodinu na základe obianskeho preukazu vyzdvihnú," uviedla starostka Alena Jeluová.
| 3
| 2
| 2
| 3
| 3
| 3
| 3
| 3
| 3
|
14239
|
Slovakia
|
sk
|
11-01-2008
|
2008
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/3672863/do-teheranu-pricestoval-al-baradej.html
|
Do Teheránu pricestoval al-Baradej
|
TEHERÁN 11. januára (SITA/AFP) - Generálny riadite Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE) Muhammad al-Baradej pricestoval v piatok do Teheránu s cieom vyriei krízu ohadom kontroverzného iránskeho jadrového programu, informoval dopisovate agentúry AFP. Jeho návteva súvisí s pokraujúcimi rozhovormi medzi Iránom a MAAE o pretrvávajúcich nejasnostiach. Al-Baradej, ktorého sprevádzal jeho námestník Olli Heinonen, svoju návtevu zatia odmietol komentova. Poas svojho pobytu by sa mal stretnú s iránskym prezidentom Mahmúdom Ahmadínedádom a najvyím duchovným vodcom ajatolláhom Alím Chameneím.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Posledná správa amerických tajných sluieb zo zaiatku decembra uvádza, e Irán zastavil svoj nukleárny program v roku 2003 a vyvracia záverenú správu z roku 2005 o podozreniach z výroby jadrových zbraní. Irán trvá na tom, e jeho jadrový program sleduje výlune mierové ciele.
| 3
| 3
| 3
| 3
| 3
| 5
| 3
| 3
| 5
|
31809
|
Hungary
|
hu
|
06-04-2016
|
2016
|
Blikk_hun
|
https://www.blikk.hu/galeria/igy-nez-ki-csernobil-30-ev-utan/wv5vbbv
|
Galéria: Nézzen körbe Csernobilban 30 évvel az atomkatasztrófa után
|
1986. április 26-án robbanás rázta meg a csernobili atomerőművet. Az atomenergia felhasználásának történetében a majaki után ez volt a legsúlyosabb katasztrófa. A wikipedia szerint radioaktív hulladék hullott Szovjetunió nyugati részére, Európa más részeire és az Egyesült Államok keleti részére is. Csernobil és környéke a katasztrófa után kísértetváros lett.
| 1
| 1
| 3
| 2
| 3
| 3
| 2
| 2
| 3
|
866
|
Poland
|
pl
|
12-07-2023
|
2023
|
Wirtualna Polska
|
https://www.money.pl/gospodarka/coraz-blizej-budowy-pierwszej-elektrowni-jadrowej-w-polsce-jest-decyzja-6918768797264736a.html
|
Coraz bliżej budowy pierwszej elektrowni jądrowej w Polsce. Jest decyzja
|
- W środę wydaliśmy decyzję zasadniczą dla Polskich Elektrowni Jądrowych, która przybliża do budowy pierwszej elektrowni jądrowej w naszym kraju - poinformowała Anna Moskwa, minister klimatu i środowiska. Minister Moskwa dodała, żedokument ten to formalne potwierdzenie, że planowana inwestycja jest zgodna z interesem publicznymi konsekwentnie prowadzoną przez rząd polityką energetyczną.Rolą decyzji zasadniczej jest potwierdzenie, że inwestycja jest zgodna z realizowaną przez państwo polityką, w tym polityką energetyczną.Decyzja ta jest także wymagana przy ubieganiu się o wszystkie kolejne decyzje i pozwolenia wymagane w procesie inwestycyjnym dla elektrowni jądrowych.Dalsza część artykułu pod materiałem wideo"Dziś wydaliśmy decyzję zasadniczą dla PEJ, która przybliża do budowy pierwszej w naszym krajuelektrowni jądrowej" - podano w środę na Twitterze Anny Moskwy.Jak zaznaczyła minister, "energetyka jądrowa zapewni stabilność zasilania i dywersyfikacje źródeł energii, a tym samym - suwerenność energetyczną naszego kraju".W grudniu 2021 r. spółkaPolskie Elektrownie Jądrowe (PEJ)wskazałanadmorską lokalizację Lubiatowo-Kopalino w gminie Choczewo jako preferowaną.Zgodnie z przyjętym harmonogramembudowa pierwszej w Polsce elektrowni jądrowej rozpocznie się w 2026 r., a w 2033 r. zostanie uruchomiony pierwszy blok elektrowni jądrowej o mocy około 1–1,6 GW. Kolejne bloki mają być wdrażane co dwa–trzy lata, a cały program jądrowy zakłada budowę sześciu bloków jądrowych o łącznej mocy zainstalowanej od około 6 do 9 GW.Pod koniec czerwca Rada Ministrów przyjęła uchwałę ws. ustanowienia programu wspierania inwestycji infrastrukturalnych w woj. pomorskim, m.in. na potrzeby elektrowni jądrowej.Na realizację programu w latach 2023-2029 przewidziano ponad 4,7 mld zł.Program przewiduje budowę drogi krajowej, budowę lub przebudowę infrastruktury kolejowej oraz budowę infrastruktury hydrotechnicznej zapewniającej dostęp m.in. do elektrowni jądrowej na obszarze gmin Choczewo lub Gniewino i Krokowa.
| 4
| 5
| 5
| 5
| 5
| 5
| 5
| 5
| 5
|
5956
|
Czech Republic
|
cz
|
13-06-2024
|
2024
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/jan-marian-rozhovor-mirovy-summit/r~293c826228c911efb2180cc47ab5f122/
|
Za rok můžeme jednat s Ruskem, říká náměstek k mírovému summitu. Dorazí i Drábová
|
Švýcarsko bude o víkendu hostit velkou mírovou konferenci o Ukrajině, součástí české delegace bude předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Aktuálně.cz to potvrdil náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN). "Česko se velmi věnuje jaderné bezpečnosti a obnově poškozené energetiky na Ukrajině, takže je to logická volba," popisuje v rozhovoru Marian. Rusko ani Čína se konference nezúčastní, podle Mariana, který bude součástí české delegace, ale Rusové třeba za rok mohou změnit názor. Podle něj je nutné vytvořit skupinu vlivných zemí, která bude prosazovat mírový plán přijatelný pro Ukrajinu. Na víkendovou konferenci, která se koná v Bürgenstocku u Lucernského jezera, se sjedou zástupci devadesáti zemí či organizací. Dorazí i český prezident Petr Pavel. Má to svoji logiku. Česko je s Francií a Švédskem ve skupině zemí, která se v rámci mírového plánu pro Ukrajinu věnuje jaderné a radiační bezpečnosti. Věnujeme se bezpečnosti provozu Záporožské jaderné elektrárny a bezpečnosti ukrajinských jaderných elektráren obecně. Ruské útoky, které ničí ukrajinskou přenosovou síť, mohou mít dopady na bezpečnost těchto elektráren. Máme své představy a návrhy na to, co by se v této oblasti mělo dělat, a proto je členkou delegace také Dana Drábová. V tuto chvíli jsme lídrem ve frontové pomoci. Nejde jen o pomoc nebo programy na západní Ukrajině, ale v místech třeba jen několik desítek kilometrů za frontou. Zajišťujeme energii pro školy a nemocnice v této oblasti. Takže ano, energetika je naše dlouhodobá priorita na Ukrajině. Což je pochopitelné i vzhledem k tomu, že Rusko nepřestává útočit na ukrajinskou energetiku. Je to naše dlouhodobá pozice. Některé státy se snaží o jinou cestu, ale českým názorem zůstává, že o tom, co se stane, musí rozhodnout Ukrajina. Naší rolí je pomáhat Ukrajině i muniční iniciativou, protože to, jak se bude napadená země úspěšně bránit, ovlivňuje bezpečnostní situaci v Evropě, situaci v Rusku. Je to nejen morální postoj, ale také náš bezpečnostní zájem. Ano, dnes Rusko nechce o míru jednat ani zastavit nesmyslnou agresi. Ale může se stát, že za rok bude situace jiná a už se další konference zúčastní. A my se snažíme vytvářet podmínky pro to, aby jednou bylo možné o něčem jednat. Aby se vytvořila solidní skupina zemí, které stojí za mírovým plánem přijatelným pro Ukrajinu. Z čínské strany jsme měli různé signály, dlouho to nebylo jasné. V tuto chvíli to vypadá, že Čína se rozhodla nezúčastnit se. Podporuje spolu s Brazílií jiný plán a přístup. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby Číňané do Švýcarska přijeli. Čína má zájem budovat mezinárodní řád, mezinárodní obchod a dohodnout se s Evropskou unií a Spojenými státy, ale to se vůbec neslučuje s tím, že v zásadě stojí za Ruskem při jeho brutální agresi proti suverénnímu státu. Máme omezené technické kontakty ohledně provozních a konzulárních věcí. České velvyslanectví v Moskvě nám zajišťuje zpravodajství o tom, co se v Rusku děje. V této podobě chceme vztahy nadále držet a chceme, aby byl v čele českého velvyslanectví v Moskvě velvyslanec, protože to je důležité, kdyby nějaká situace vyžadovala jednání s ruskou stranou. Z protokolárních důvodů je pozice velvyslance silnější než chargé d'affaires. Počet diplomatů na našem velvyslanectví v Rusku a na ruském u nás jsme omezili na sedm osob. Ano, například. Většina států Evropské unie má s Ruskem nadále vztahy na úrovni velvyslanců, protože protokolární postavení velvyslance je prostě lepší. Pokud vím, žádnou takovou reakci jsme nezaznamenali. Jsou to jen ta mediální vyjádření, absurdní a propagandistická. Funguje to tak, že ruská propaganda si Česko vybere jako terč a pak opakuje pořád stejná vyjádření.
| 3
| 4
| 5
| 5
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
31065
|
Poland
|
pl
|
18-01-2013
|
2013
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/swiat/czechy-ministerstwo-srodowiska-zgadza-sie-na-rozbudowe-elektrowni-w-temelinie/514x4
|
Czechy: ministerstwo środowiska zgadza się na rozbudowę elektrowni w Temelinie
|
Czeskie ministerstwo ochrony środowiska poinformowało, że zgodziło się na projekt budowy dwóch dodatkowych reaktorów w elektrowni atomowej w Temelinie na południowym zachodzie kraju około 60 km od granicy z Austrią. "Ministerstwo ochrony środowiska dało zgodę w kwestiach związanych z wpływem projektu na środowisko" - napisano w komunikacie ministerstwa. Projekt budowy nowych reaktorów jest częścią rządowego planu zwiększenia w nadchodzących dziesięcioleciach udziału energii atomowej w produkcji elektryczności w Czechach z obecnych 30 proc. do 50-55 proc. Dwa nowe reaktory w Temelinie mają być gotowe do pracy do 2025 roku. Elektrownia ta obecnie składa się z dwóch reaktorów o mocy 1000 megawatów każdy zaprojektowanych przez Rosjan. Jednocześnie ministerstwo ochrony środowiska ustaliło około 90 warunków, które muszą być spełnione dla zapewnienia ochrony środowiska i zdrowia publicznego. "Kluczowe warunki dotyczą bezpieczeństwa nuklearnego, ochrony wód i atmosfery" - wyjaśniono w komunikacie. Czeska firma energetyczna CEZ, która zarządza czeskimi elektrowniami atomowymi w Temelinie i Dukovanach, będzie przestrzegała tych warunków - zapewniła w piątek jej rzeczniczka. Ministerstwo poinformowało też, że otrzymało około 60 tys. sugestii i uwag ze strony organizacji pozarządowych, w tym z Niemiec i z Austrii. "W większości przypadków wyrażają one obawy związane z korzystaniem z energii atomowej" - przyznaje ministerstwo. Zwłaszcza Austria, która w 1978 roku wyrzekła się energii atomowej, patrzy niechętnie na czeską elektrownię znajdującą się około 60 km od granicy. O możliwość rozbudowy Temelina rywalizują amerykański koncern Westinghouse (kontrolowany przez japońską firmę Toshiba) oraz konsorcjum, w którego skład wchodzą rosyjskie Atomstrojeksport, Gidropress i czeska Skoda JS (kontrolowana przez rosyjskie OMZ). Wartość zamówienia szacuje się na 8-12 mld euro. (RZ)
| 3
| 3
| 5
| 3
| 4
| 5
| 3
| 3
| 5
|
1239
|
Czech Republic
|
cz
|
21-02-2012
|
2012
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-uderime-jako-prvni-budeme-li-v-ohrozeni-varoval-iran-145996
|
Udeříme jako první, budeme-li v ohrožení, varoval Írán
|
Zástupce velitele íránských ozbrojených sil Muhammad Hedžází varoval Západ, že v případě ohrožení národních zájmů by mohl Írán preventivně udeřit jako první. Řekl to v úterý státní agentuře Fars. „Pokud budeme mít pocit, že naši nepřátelé chtějí ohrozit národní zájmyÍránua chtějí o tom rozhodnout, naší strategií je, že budeme jednat, aniž bychom na jejich akce čekali,“ řekl Hedžází. Svá slova pronesl jen den poté, co íránská armáda na jihu zahájila nové cvičení s cílem zajistit připravenost ochránit jaderná zařízení v zemi. Armádní manévry na strategicky klíčovém jihu jsou časté, loni jich zde Íránci uskutečnili deset. Írán čelí narůstajícímu tlaku kvůli svému jadernému programu.Teherántvrdí, že účel obohacování uranu je mírový, Západ, a předevšímIzrael, se obává, že otevřeně nepřátelský režim v Teheránu vyrábí jadernou bombu. Írán si už vyrábí vlastní jaderné palivo. Údajně se také chystá zprovoznit novou generaci centrifug na obohacování materiálu. [celá zpráva] Kvůli íránskému programu se neustále spekuluje o izraelském útoku na nukleární zařízení. Izrael ani USA tuto možnost nevylučují v případě, že selžou diplomatické prostředky. V pondělí do Íránu dorazila delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) k už druhé sérii rozhovorů za poslední tři týdny. Rozhovory začínají v době, kdy narostlo napětí také meziEUa Íránem poté, co se evropské země rozhodly přestat nakupovat íránskou ropu. Teherán odpověděl na embargo embargem. [celá zpráva] Teherán v souvislosti s ropou také nedávno pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu, brány do Perského zálivu, kterou proudí pětina světového exportu ropy. Američané tam proto nedávno demonstrativně vyslali svoji letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Íránská válečná plavidla zase o víkendu teprve podruhé za posledních 32 let proplula Suezským průplavem. Jejich cílem byla spřátelenáSýrie, jejíž režim je pod sankcemi a ostrou kritikou Západu za rok trvající masakrování protestujících civilistů.
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
8814
|
Czech Republic
|
cz
|
20-10-2016
|
2016
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/unikatni-cviceni-v-brne-vykolejime-vlak-s-jadernym-materiale/r~abd0b3ac96cc11e686630025900fea04/
|
Hackeři v Brně naoko útočili na jaderný vlak, experti zachraňovali zemi a novináři je rušili
|
V prostorné místnosti sedí u šesti stolů s počítači týmy IT expertů. V hektické atmosféře čelí stupňujícím se útokům hackerů. Hrozí, že piráti úplně ovládnou systémy sloužící k řízení železniční dopravy. Chtějí totiž vykolejit vlak s vyhořelým jaderným palivem a způsobit katastrofu. Cvičení s tímto scénářem se ve středu konalo v Brně, pořádalo jej Národní centrum kybernetické bezpečnosti spolu s Masarykovou univerzitou. A že takto masivní útok nemusí být jen sci-fi, dokazují údaje expertů: Hackerské útoky jsou častější a sofistikovanější. NBÚ, který má bezpečnost Česka na starosti, čelí desítkám nahlášených útoků denně. Brno– Zjaderné elektrárnyvyjíždí vlak s nebezpečným vyhořelým radioaktivním odpadem. Míří do hlubinného úložiště v sousední zemi. Je pečlivě hlídaný, ale přesto v ohrožení. Skupinahackerůze zahraničí, které podporuje tamní vláda, se dostala k detailním informacím o systémech řídících provoz naželeznici. Mají přesnou polohu vlaku a snaží se prolomit ochranu databází, pomocí nichž dispečeři ovládají na trati výhybky. "Váš vlakový centrální řídicí systém je v ohrožení! Varujeme vás, nukleární odpad zničí vaše města!" vyhrožují. Počítačoví hackeři chtějí dostat vlak s radioaktivním materiálem na slepou kolej, která vede do depa. Náraz by způsobil katastrofu. Naštěstí je to jen cvičení. V prostorné místnosti v budově fakulty informatikybrněnskéMasarykovy univerzitysedí u počítačů šest týmů složených zIT expertůstátních úřadů i komerčních firem. Mají za úkol šest hodin odolávat stále sofistikovanějším útokům hackerů. Experti se snaží zabránit vykolejení vlaku s nebezpečným odpadem. O patro výš má svou základnu asi dvacítka "hackerů". Útoky koordinují a snaží se zasáhnout nejslabší články ochrany železničních systémů, plní zadání své vlády, která nesouhlasí se zahraniční politikou fiktivního státu Pilsneria, a zemi vyhlásilakybernetickouválku. Při přípravě kybernetického cvičení se organizátoři inspirovali aktuální bezpečnostní situací, která v Evropě panuje. Regionem okolo fiktivní země Pilsnerie zmítá migrační krize, stát uprchlíky přijímá a zároveň čelí útokům od sousední Sauronie, která disponuje skupinou hackerů s názvem Fire Digital Army. "Na přípravu nebylo příliš času. Když člověk pracuje pod stresem a hackeři začnou útočit všemi zbraněmi, je jen hodně obtížné se bránit," hodnotí cvičení jeden z členů takzvaného modrého týmu, který má za úkol hackerům čelit. Organizátoři šesti skupinám, které brání vlak před vykolejením, postupně udělují body podle toho, jak na stupňující se útoky reagují. "Nejedná se ale o klasickou soutěž, při které by týmy soutěžily, kdo je lepší. Hlavním cílem je, aby si účastníci prověřili praktické dovednosti," vysvětluje Radim Ošťádal z Národního centra kybernetické bezpečnosti s tím, že se na pořádání akce podílelo asi padesát lidí. "Připravujeme se od začátku roku, tedy asi devět měsíců," dodává. Aby cvičení co nejvíc odpovídalo možné reálné hrozbě, členové modrých týmů musí nejenom bránit svoje počítačové systémy, ale také pravidelně odpovídat na dotazy trojice novinářů. Akce se deník Aktuálně.cz aktivně účastnil. "To je od minulého roku novinka. Letošní scénář jsme udělali složitější. Cvičící musí být schopni také komunikovat s okolím a mít právní povědomí o dopadech svých rozhodnutí," říká Jan Vykopal, vedoucí bezpečnostního týmu Masarykovy univerzity. Ačkoliv scénář cvičení s vykolejením vlaku s nukleárním odpadem působí jako katastrofické sci-fi, odborníci varují, že kybernetické útoky na české úřady nebo soukromé firmy stále přibývají. "Ano, útoky jsou sofistikovanější. Nejlepší reakcí na ně je prevence, je nutné stále zlepšovat schopnosti administrátorů počítačových sítí," potvrzuje Radim Ošťádal. Hackeři, často ze zahraničí, útočí zejména na systémy velkých společností nebo státních institucí. Používají při tom například sofistikované viry, pomocí kterých se snaží ukrást citlivé dokumenty nebo hesla k účtům obsahujícím důležité údaje. Národní centrum kybernetické bezpečnosti, které středeční cvičení spolupořádalo, eviduje desítky hlášení bezpečnostních incidentů měsíčně. Úřad proto pomáhá chránit nejcitlivější sítě v Česku, takzvanou kritickou informační infrastrukturu – například systémy mobilních operátorů, bank, elektráren nebo právě sítě, které kontrolují dopravu. Unikátního cvičení Cyber Czech se účastní i pozorovatelé ze zahraničí, z členských zemí Severoatlantické aliance. Česká republika totiž patří – podobně jako například Estonsko – mezi evropské špičky v oblasti IT bezpečnosti. V Brně od roku 2014 sídlí Národní centrum kybernetické bezpečnosti, které má za úkol útokům počítačových hackerů předcházet nebo řešit jejich následky. Instituce patří do strukturNBÚa cvičení pořádá spolu s Masarykovou univerzitou. Příště IT odborníky z českých státních úřadů vystřídají zástupci balkánských zemí, visegrádské čtyřky a Rakouska.
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
|
3490
|
Czech Republic
|
cz
|
06-12-2005
|
2005
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/zahranicni-izraelsky-politik-netanjahu-vyzval-k-uderu-proti-iranu-40109700
|
Izraelský politik Netanjahu vyzval k úderu proti Íránu
|
Izrael byl měl podniknout vojenskou akci proti Íránu podobnou té, při níž izraelská letadla v červnu 1981 rozbombardovala irácký jaderný reaktor Osirak a na dlouho tak zmrazila nukleární program režimu Saddáma Husajna. V neděli to prohlásil izraelský expremiér a jeden z kandidátů na vůdce pravicového bloku Likud Benjamin Netanjahu. "Hrozba ze strany Íránu je pro nás existenční záležitostí, neboť jde o zemi, která vyhlásila záměr zničit Izrael a vyvíjí nástroje k provedení této destrukce," prohlásil Netanjahu. "Proto budu pokračovat v odkazu (bývalého premiéra) Menachema Begina, který Iráku zabránil v získání jaderné zbraně smělou a odvážnou akcí," dodal Netanjahu v Izraelském rozhlase a řekl, že by v tom podpořil bez ohledu na jejich politické neshody i premiéra Šarona. Na Netanjahuovy pohrůžky útokem včera zareagoval přes agenturu ISNA mluvčí íránské diplomacie Hamíd Rezá Ásefí. "Sionistický režim si je dobře vědom, že pokud by tuto ohromnou chybu učinil, reakce by byla zničující. Podobné hrozby jen ukazují, že Izrael tahá v zákulisí za nitky a snaží se mezinárodní společenství vmanévrovat k zavední sankcí proti Íránu." Netanjahuovy výroky přišly jen pár hodin před tím, než se na stáncích objevilo pondělní vydání britského listu The Independent, v němž šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej prohlásil, že pokud Írán zprovozní závod na obohacování uranu v Natanzu, bude teheránský režim jen pár měsíců od získání jaderné zbraně. "Pokud začnou s obohacováním, půjde o vážnou záležitost pro celé mezinárodní společenství," řekl Baradej k technologickému postupu, jehož vývoj Írán loni pozastavil kvůli vyjednávání s Evropskou unií. "Vím, že chtějí mít celý cyklus (výroby paliva). A vím také, že jeho dosažení znamená, že země bude jen měsíce od získání jaderných zbraní, což neplatí jen pro Írán, ale i pro kohokoli jiného." Írán trvá na tom, že celý svůj zamýšlený jaderný program má ryze pro mírové účely a poukazuje, že ani v obohacování uranu mu nebrání žádné mezinárodní závazky. "Írán nechce sestrojit jadernou bombu, nedovoluje mu to ani náboženství," řekl v neděli šéf Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Lárídžání. "Ti, kdo použili atomovou bombu v Japonsku, nejsou oprávněni zakazovat nám jadernou technologii." V Izraeli vyjádřilo několik politiků a bezpečnostních činitelů skepsi nad nadcházejícími rozhovory mezi Íránem a EU, od nichž si Západ slibuje, že se Teherán obohacování na svém území vzdá. Šéf vojenské rozvědky Aharon Ze'evi prohlásil, že "pokud mezinárodní společenství s diplomacií neuspěje do března 2006, nebude mít smysl pokračovat v jednání a bude možné říci, že diplomacie selhala". I z těchto slov někteří pozorovatelé vyvodili, že Ze'evi naznačuje možnost vojenské akce už v dubnu. Izrael vyvozuje údajný zájem Íránu zničit židovský stát z výroků předních činitelů teheránského režimu. "Dá-li bůh, na vymazání Izraele brzy dojde díky moudrosti palestinského národa," řekl v říjnu konzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád. Íránští představitelé ale tvrdí, že USA a Izrael nepravdivě vykleslují politiku Teheránu. "Nechceme nic řešit válkou, jen dialogem," řekl Právu přední konzervativní poslanec Hamíd Rezá Hádží Bábáí. "Amerika a Izrael ale vždy čekají na cokoli, co vytvoří kolem Íránu problém. Chtějí tak znevážit i fakt, že Ahmadínežád byl zvolen tak velkým množstvím lidí." Zároveň ale představitelé Teheránu říkají, že Ahmadínežád neřekl nic nového. "Sionistický režim je silou, která okupuje cizí zemi," řekl Bábáí. "Prezident jen potvrdil tento náš dlouhodobý postoj, který je už předem daný. Žádný prezident nemůže změnit naši zahraniční politiku, tu podle ústavy určuje nejvyšší vůdce, tedy ájatolláh Alí Chámeneí." Chámeneí přitom např. v prosinci 2000 v íránském rozhlase řekl, že Izrael je "zhoubným nádorem na Blízkém východě". "Naše pozice byla vždy jasná. Opakovaně jsme řekli, že tento tumor by měl být z regionu odstraněn," řekl klerik s tím, že palestinská kauza je věcí celého muslimského světa. "Palestinští uprchlíci by se tam měli vrátit a muslimové, křesťané a židé - s výjimkou židovských přistěhovalců - by si mohli zvolit vládu."
| 2
| 1
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
|
9145
|
Czech Republic
|
cz
|
28-12-2017
|
2017
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ropna-smycka-kolem-severni-koreje-se-utahuje-kim-chysta-na-n/r~2e225426eaf211e7be860cc47ab5f122/
|
Okolo klíčových mužů KLDR se stáhla smyčka sankcí. Kim chystá na Nový rok zásadní prohlášení
|
Jihokorejská média spekulují o tom, že severokorejský vůdce v novoročním projevu ohlásí jaderný status své země. Washington- Příští rok bude proSeverní Koreuzatím nejhorší v historii, alespoň co se týká mezinárodních sankcí a izolace. Ve středu Spojené státy rozšířily seznam Severokorejců, kteří nesmí obchodovat s USA a mít žádný majetek ve Spojených státech, o dva klíčové muže raketového programu: někdejšího velitele severokorejského letectva Ri Pjong-čola a specialistu na mezikontinentální rakety Kim Čong-Sika. Ri Pjong-čol podle agentury Reuters studoval v Sovětském svazu a doprovázelbývalého diktátora Kim Čong-ilana návštěvách Ruska a Číny. Kim Čong-Sik stojí v čele týmu, který od roku 2012 pracuje na testech severokorejských raket. Včetně pokusu z letošního 29. listopadu, kdy KLDR poprvé úspěšně odpálila mezikontinentální střelu Hwasong-15, schopnou zasáhnout téměř kteroukoliv zemi. Oba jmenovaní patří k nejužšímu kruhu spolupracovníků vůdceKim Čong-unaa často se s ním objevují na oficiálních fotografiích. Citelnější pro Kimův režim ale může být rezoluce, kterou těsně před Štědrým dnem prosadily Spojené státy v Radě bezpečnosti OSN. Ta ještě více než doposud omezuje dovoz do Severní Koreje. Dohoda velmocí předpokládá, že Čína sníží export ropy a ropných produktů do Severní Koreje o 89 procent. Pro KLDR je dovoz z Číny zásadní a životně důležitý - je na něm závislá. Z Ruska už ropu a paliva téměř nedováží. Ropa proudí na sever Koreje starým ropovodem z Tan-tungu do pohraničního města Sinuidžu. Potrubí je ve velmi špatném technickém stavu. Americký prezident Donald Trump přitom chtěl, aby Peking zastavil veškerý svůj export do KLDR. To by mohlo mít smrtící dopad pro Kimův režim: výměna s Čínou tvoří 90 procent severokorejského zahraničního obchodu. Čínská vláda ale úplné odříznutí svého souseda odmítla. V posledních měsících ale omezila rovněž vývoz kukuřice a rýže. Už v únoru úplně zastavila import severokorejského uhlí a později také železné rudy. Rezoluce Rady bezpečnosti dává členským zemím OSN právo zastavit na moři lodě, pokud mají podezření, že v rozporu se sankcemi převáží ilegální zboží do nebo ze Severní Koreje. Trump letos opakovaně řekl, že vydá příkaz k útoku na Severní Koreu, pokud Kim Čong-un bude schopen raketami, nebo dokonce jadernými hlavicemi ohrozit území Spojených států. Podle jihokorejské tiskové agentury Jonhap mohou rozhodnout o možné válce první dva měsíce následujícího roku. Pokud Kim Čong-un nepodnikne žádné testy raket a náloží předzimními olympijskými hrami v jihokorejském Pchjongčchangua během jejich konání v únoru, může to odvrátit krizi. Čeká se rovněž na to, co prohlásí Kim Čong-un ve svém novoročním projevu. Zda oficiálně oznámí, že jeho země už vlastní funkční atomovou zbraň a stala se tak jadernou velmocí, jak spekulují s odvoláním na informace rozvědky jihokorejská média.
| 0
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
|
25565
|
Hungary
|
hu
|
21-01-2020
|
2020
|
index.hu
|
https://index.hu/gazdasag/2020/01/21/miniszteri_beszamolo_itm_klimapolitika_energiapolitika_terv_nekt_palkovics_kaderjak_fenntarthatosagi_bizottsag/
|
Civilek vonták kérdőre Palkovicsékat az új klímastratégiáról a parlamentben
|
Kövesse az Indexet Facebookon is! Kedden az Országgyűlés Fenntartható Fejlődés Bizottsága előtt számolt be a friss klíma- és energiapolitikai tervekről az Információs és Technológiai Minisztérium vezetése. Palkovics László miniszter és Kaderják Péter energia- és klímapolitikáért felelős államtitkár röviden ismertették a múlt hét végén publikált Nemzeti Energiastratégia és Nemzeti Energia és Klímaterv (NEKT) lényegét, aztán a felmerülő kérdésekre válaszoltak, bár a bizottsági tagok részéről elég mérsékelt volt az érdeklődés; ha nem hívtak volna meg civileket, akkor csak Schmuck Erzsébet bizottsági elnöktől kapott volna kérdéseket az ITM vezetése. Pedig fontos dokumentumokról van szó, ezekben rögzíti ugyanis a kormány, hogyan képzeli el az átmenetet a klímasemlegesség felé és a magyar energiarendszer jövőjét, mindkét terület elbírt volna több kritikus vagy tisztázó jellegű felvetést (különösen mert a klímakérdőívből kiderült, a lakosságot a várakozásokkal szemben fokozottan érdekli a téma, ésszívesen tennének is az ügy érekében). Palkovics szerint a kormány 2050-ig 50 ezer milliárd forintos költséggel számoló klíma- és energiaterve összhangban áll a szintén elég friss, múlt héten publikált Európai Zöld Megállapodás (European Green Deal) befektetési tervének szellemiségével. Ennek alapján a zöld átmenetet a piaccal együttműködésben képzelik el, kormányzati befektetések mellett fontosnak tartják a magántőke mobilizálását is a területen. A kérdéskör fontosságát az Európai Beruházási Bank is felismerte, ezzel is kap majd egy erős löketet a finanszírozási oldal. Kaderják Péter azt mondta, alaptalanok azok a gyakran hangoztatott kritikák, miszerint nem foglalkozik eleget a klímával a kormányzat, szerinte a tavaly tavasszal létrejött, integrált energia és klímapolitikai államtitkárság léte önmagában bizonyíték arra, hogy a helyén van kezelve a terület, a számonkérhetőség biztosított. Az a vád sem igaz szerinte, hogy Magyarország alig tesz valamit klímapolitika terén, hiszen az 1990-es bázishoz képest 32 százalékot csökkent a szén-dioxid-kibocsátásunk, uniós szinten ez csak 23 százalék, és vannak országok (pl. Ausztria, Portugália), amelyek semmit sem csökkentettek. Az államtitkár elsősorban az Energiastratégiát -amelyről mi itt írtunk bővebben- részletezte, ami szerinte lényegében az energiafüggetlenség felé vezető útról szól, középpontjában a fogyasztó, az ellátásbiztonság megerősítése, az energiaszektor klímabarát átalakítása valamint az energetikai innováció és gazdaságfejlesztési lehetőségek kihasználása áll. A kormány szerint egymást erősítő célok tudnak lenni a klímavédelem és a gazdasági növekedés, hiszen sok lehetőség van például közlekedés és ipar zöldítése, a vállalatzöldítés területén. Vagyis úgy kívánják fenntartani az intenzív gazdasági növekedést, hogy közben nem nő az összenergia-kibocsátásunk a 2005-ös szint fölé, vagy ha nő is, az már csak karbonsemleges forrásból. Kaderják főként Paks 2-re utalva azt mondta, a kormány a technológiai semlegesség elvében hisz, vagyis semmilyen olyan technológia alkalmazását nem zárják ki, ami hozzájárul a klímacélok eléréséhez. A preferált technológiákkal kapcsolatban azt a kritikát is meg szokták kapni, hogy miért ennyire túlsúlyos a fotovoltalikus energia a tervekben a szél rovására, erre azt mondta: ők energiarendszer terén nem kizárólag országos, inkább regionális léptékben gondolkodnak, és azokat a megújuló erőforrásokat szeretnék erősíteni, amelyekhez a legjobbak az adottságaink, hogy végül Közép-Kelet-Európai léptékben kellően diverz portfóliót kapjunk. Lengyelországban, Romániában a szél, a Balkánon a víz, nálunk pedig a nap, a geotermia és a biomassza az erős, ezért ezekre kell főleg építeni Kaderják szerint. Az energiastratégiába az uniós Tiszta Energia Csomaggal összhangban bekerült a energiafüggetlenség fogyasztói szintű értelmezése is (korábban ez a fogalom inkább nemzetállami szinten merült fel). Ezzel összefüggésben támogatni fogják az egyéni és települési megoldásokat, a "háztáji energiatermelést", mondta. A beszámolók után először LMP-s Schmuck Erzsébet tett fel kérdéseket az ITM-nek. Schmuck szerint örvendetes, hogy a kormány végre elkezdett foglalkozni a területtel, de néhány helyen túl szerénynek tartja a vállalásokat, például szerinte kevés a 2030-ra kitűzött, 1990-hez képest 40 százalékos kibocsátás-csökkentés, ezen a szinten voltunk ugyanis 2013-ban, csak azóta visszaromlott az érték 32 százalékra. Ugyanígy szerinte megújulókból is tudnánk nagyobb arányt vállalni, mint a csomagban szereplő 21 százalék. Hogyan leszünk klímabajnok ilyen alacsonyra belőtt szinttel, tette fel a kérdést. Ugyanígy a Mátrai Erőművel kapcsolatban is túl megengedők szerinte a tervek, amelyek 2030 körül számolnak csak a lignites blokkok bezárásával, az LMP inkább 2025-re hozná előre ezt. A paksi bővítést rendszeresen kritizáló LMP-től nem meglepő módon Schmuck felhozta azt is, miért nem látják megvalósíthatónak atomenergia nélkül a klímaátmenetet; mint mondta, már csak azért sem kedvező az atom, mert számítások szerint teljes életciklusra vetítve nagyjából a földgázégetéssel egyenértékű üvegházgázt bocsát ki, ráadásul a Paks 2-projekt csúszása miatt a kérdéses időtávon nem is lesz hasznos nekünk a bővítés. Mivel képviselői részről más kérdés nem volt, ezen a ponton jöhettek a meghívott zöld civil szervezetek, a Greenpeace, a WWF és a Magyar Természetvédők Szövetsége is feltehette a maga kérdéseit. A Greenpeace azt feszegette, hogyan fogjuk elérni a 2030-ig 40 százalékos kibocsátás-csökkentési cél mellett 2050-re a teljes klímasemlegességet (ez most az eu-cél), illetve egyetértettek abban, hogy már 2025-tel le kéne szerelni a Mátrai Erőmű szennyező blokkjait. A szervezetet képviselő Perger András szomorúnak nevezte, hogy kikerült a csomagból a közvetlen lakossági energiahatékonysági/takarékossági támogatások ötlete, illetve az iszonyatos mértékű napelemkapacitás-bővüléssel kapcsolatban fogalmazott meg kételyeket. A WWF-től Sipos Katalin az energiastratégiában tervezett, növekvő biomassza-energia kapcsán elmondta: Magyarországon 12 őshonos erdőtípusból 10 rossz vagy kedvezőtlen, 2 elfogadható állapotban van, de egy sincs jó kondícióban, az erdőgazdálkodás pedig nálunk 90 százalékban vágást jelent. Pedig az erdők szerepe többek között karbonmegkötés és biodiverzitás szempontjából is elsődleges fontosságú a klímaalkalmazkodásban, és akkor még energetikáról nem is beszéltünk. Mint mondta, a kormányzati dokumentumokban a biomassza 30 százalékos, 1,5 millió tonnás volumennövekedése van betervezve, pedig már a mostani állapot sem fenntartható, és ezen a következő pár évtizeden belül az erdőtelepítés sem segít. Az MTVSZ részéről Botár Alexandra a háztartások tízezreinek széntüzeléses fűtésének problémáját vette elő, illetve arról beszélt, problémásnak tartják, hogy az energetikai függetlenedés jegyében a kormány a palagáz-kitermelés irányába is kacsingat a tervezetben. Mint mondta, ennek földtani kockázatai jelentősek (pl. a vízkészletre), ráadásul ha ezt támogatják, az tulajdonképpen a fosszilis energia támogatása, hosszú távon az esetleges metánszivárgás miatt még a szénnél magasabb ühg-kibocsátási mérleggel rendelkeznek a nem konvencionális szénhidrogének. Az MTVSZ úgy értelmezte, hogy a kormány az energiaközösségekre vonatkozóan az EU-nál szűkebb definíciót határozott meg, és hogy csak járási szinten képzelik el ezek létrehozását, erről is kaptak kérdést az ITM vezetői. Palkovics László válasza szerint azért nem kevés a 40 százalékos csökkentési vállalás, mert hiába voltunk már ott néhány évvel ezelőtt, azóta nagy gazdasági növekedést élt meg az ország. Mindazonáltal a 40 százalék csak minimumérték, amit lehet feljebb vinni, ha menet közben úgy látjuk, jobban állunk. Az atomenergia klímabarátságával kapcsolatban Palkovics közölte, különféle számítások élnek ezzel kapcsolatban, de ugyanígy fel lehetne hozni a szélerőművek teljes életciklusát is, hiszen ezek rengeteg beton és acél legyártását igénylik. Kaderják szerint látni kell, hogy a magyar kibocsátás globálisnak csak 0,13 százaléka, ezért ha mindent lenulláznánk holnapra, akkor is minimális lenne a hatásunk. A hitelesség szempontjából pedig fontos, hogy ne csak kitűzzük, hanem el is érjük a célokat, ezért az óvatosabb vállalások jobbak, ugyanakkor mint a stratégiákban rögzített kibocsátás-csökkentés, mind a megújuló arány csak minimum, ezek fölé lehet menni. Szerinte a 2050-es célok elérését a 2040-ig belőtt szerény ütem ellenére az garantálja, hogy közben fejlődni fog a technológia, az innovációk révén felgyorsulhat a változás. A Mátrai Erőműről annyit mondott, mindenki elkötelezett abban, hogy egy közösen kialakított programot végigvigyenek, kiemelt projekt, hogy célszerűen valósuljon meg a leszerelés, de ennek pontos tervezett dátumát nem közölte. A lakossági támogatásokról elhangzott, hogy a fűtéskorszerűsítés, a zöld távfűtés, az okosmérés masszívan szerepel a programban, viszont úgy találták, hogy a kötelezettségi rendszer tudja igazán jól érvényesíteni a szennyező fizet elvet. Az őrült mértékű napenergiás bővítésről Kaderják közölte, kb. 2000 MW-onként ellenőrizni kell a hálózatot, milyen állapotban van, az ezen a téren jelzett 6500 MW-os cél amúgy is csak célszám, ez lehet valamivel kevesebb is a végén, a lényeg a dinamika. A palagáz-kitermeléssel kapcsolatos aggályok szerinte nem megalapozottak, hiszen "nagy tradíciókkal rendelkező szénhidrogén-termelő ország vagyunk", ma is működtet nem konvencionális kitermelést a Mol, és nem érzékelünk ebből problémát, miközben a készleteink jelentősek. De persze a környezetvédelmi szempontokat figyelembe kell venni bányászat közben. A lakosság körében elterjedt szén/lignitfűtés szerinte is valós probléma, amivel foglalkozni kell, például hamarosan indítanak pilot projekteket a leghátrányosabb helyzetű településeken, amelyekben arra keresik a választ, hogy lehetne a legkorszerűbb megoldásokat alkalmazni ezen a téren. Az energiaközösségekről Kaderják közölte, nem állt szándékukban szűkíteni az uniós rendeleti definíciót, épp azon azon dolgoznak az államtitkárságon, hogyan implementálják az EU ezzel kapcsolatos elvárásait a magyar jogrendszerbe. Mint mondta, mindenképp úgy akarják megalkotni a szabályokat, hogy támogassák a fogyasztókat és termelőket abban, hogy ilyen közösségeket hozzanak létre, a járási szinten egy közösség pedig csak minimum célként szerepel, nem egy korlátozó szám. Ezután arra buzdította az MTVSZ-t, hogy ha részt akar ebben venni a gondolkodási folyamatban, akkor várják őket, a közeljövőben úgyis széleskörű társadalmi egyeztetés várható különböző iparágakkal és környezetvédelmi területen dolgozó civilekkel. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 3
| 5
| 3
| 3
| 4
| 2
| 3
| 3
|
23631
|
Hungary
|
hu
|
22-04-2024
|
2024
|
index.hu
|
https://index.hu/belfold/2024/04/22/paksi-beruhazas-budapest-belgrad-vasutvonal-vendegmunkasok-specialis-munkaeroigeny-torvenyjavaslat/
|
Új törvényekkel egyszerűsíthetik a vendégmunkások bevándorlását Magyarországra
|
A parlament honlapjára került fel több olyan szakbizottsági törvénymódosító javaslat, amelyben a Paks II. bővítésénél, valamint a Budapest–Belgrád vasútvonal építésének „megvalósításával kapcsolatban felvetődött speciális munkaerőigényre” hivatkozva tennék lehetővé a vendégmunkások soron kívül érkezését. Kövesse az Indexet Facebookon is! A javaslatokat az Országgyűlés Vállalkozásfejlesztési Bizottsága nyújtotta be a parlamentnek a munkavédelmi törvény jelenleg zajló módosításával kapcsolatban. A bizottság számos apróbb pontosítást javasolt a törvényben, ennél azonban sokkal érdekesebb, hogy a Paksi Atomerőmű bővítésének, valamint a Budapest–Belgrád vasútvonal felújításának „megvalósításával kapcsolatban felvetődött speciális munkaerőigény mielőbbi biztosíthatósága érdekében” több kiegészítést is kezdeményeztek. A javaslatokértelmében mindkét projekttel kapcsolatban egyszerűsítenék azt, hogy a beruházásokon dolgozó, harmadik országból érkező vendégmunkások munkavállalási célú tartózkodási engedélyt kapjanak Magyarországon, amit akár öt évre is megkaphatnak, és nemcsak ők, hanem akár a családtagjaik is. A törvénymódosító javaslatot észrevevőNépszavaszerint más esetben ugyanez az engedélyhárom évre szólna. Azt, hogy mely országokból érkezhetnek munkavállalók, nem fektették le a javaslatban, de a beruházások háttere alapján Paks esetében leginkább orosz, a vasútvonalnál pedig főként kínai munkavállalókra lehet számítani. Czomba Sándor foglalkoztatáspolitikáért felelős államtitkár néhány napja egy interjúban azt ígérte, hogya vendégmunkások nem szorítják ki a magyarokata munkahelyekről, és részletesen beszélt arról is, hogymennyien vannak most Magyarországon.Ez utóbbival kapcsolatban a Központi Statisztikai Hivatal (KSH) isrészletes adatokat publikáltaz előző héten. A Budapest–Belgrád-vasútvonal, valamint Iváncsa és Kecskemét is érintett. Szerinte a kétoldalú kapcsolatokra koronaékszerként tekint a kormány. Átalakulóban van a szállítási útvonalak jelentősége. A külügyminiszter a Roszatom vezetőivel is tárgyalt. Ezáltal tovább erősödik az energiaellátás biztonsága, és az ország függetlensége. A helyszínen jelenleg amerikai, német és francia cégek is dolgoznak. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 3
| 4
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
11532
|
Slovakia
|
sk
|
11-08-2015
|
2015
|
pravda.sk
|
https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/364186-japonci-restartovali-prvy-jadrovy-reaktor-od-havarie-vo-fukusime/
|
Japonci retartovali prvý jadrový reaktor od havárie vo Fukuime
|
Prvýkrát od havárie v jadrovej elektrárni Fukuima pred vye tyrmi rokmi uviedli v Japonsku opä do prevádzky odstavený jadrový reaktor. Operátor Kyushu Electric Power retartoval reaktor prvého bloku jadrovej elektrárne Sendai leiacej na juhozápade Japonska vprovincii Kagoima. Elektrinu zane vyrába vpiatok a do plnej komernej prevádzky ho uvedú zaiatkom septembra. Retart sa poda hovorcu Kyushu Electric Power zaal pribline o03.30h stredoeurópskeho asu. Kritická fáza bude trva asi 12,5hodiny ís a pribline tri dni bude treba na to, aby reaktor dosiahol plnývýkon. Retart reaktora jedného zdvoch blokov elektrárne Sendai je povaovaný za úspech pre japonského premiéra inzóa Abeho, ktorý obhajuje jadrové elektrárne zekonomických dôvodov. Vdôsledku jadrovej katastrofy vo Fukuime z11.marca 2011, ku ktorej dolo po zemetrasení smagnitúdou 9,0a následnej prívalovej vlne cunami, bolo zhruba pred dvoma rokmi zbezpenostných dôvodov odstavených vetkých 48jadrových reaktorov vJaponsku, ztoho 43funkných. Prevádzkovatelia uspokojovali dopyt iastone tepelnými elektrárami, o si vak do Japonska chudobného na nerastné suroviny vyadovalo dovoz drahej ropy a zemného plynu. Po katastrofe, ktorá podnietila diskusiu ozávislosti Japonska od jadrovej energie, bolo kvôli rádioaktívnej kontaminácii okolia elektrárne vysídlených viac ako 160-tisícudí. Väina Japoncov odmieta návrat kjadrovej energii a obianske iniciatívy bojovali do poslednej chvíle proti ich opätovnému uvedeniu do prevádzky. Aj vutorok sa pred elektrárou Sendai zhromadili desiatky demontrantov, vrátane expremiéra Naota Kana, ktorý bol vo funkcii vase fukuimskej katastrofy a stal sa otvoreným kritikom jadrovej energie. Retart druhého reaktora elektrárne Sendai je plánovaný na október. Z25reaktorov v15elektrárach, pre ktoré prevádzkovatelia podali iados oretart, dostalo poda agentúry Reuters súhlasné stanovisko doteraz len pä vtroch zariadeniach.
| 3
| 2
| 4
| 3
| 3
| 5
| 2
| 3
| 5
|
32587
|
Hungary
|
hu
|
24-02-2022
|
2022
|
Blikk_hun
|
https://www.blikk.hu/aktualis/kulfold/zaporizzsja-atomeromu-katasztrofa-veszely-europa/tflq4cc
|
Egész Európa veszélyben van: a Zaporizzsja atomerőműtől nem messze húzódik a front, ha eltalálják, az egy Csernobil és Fukushima együttvéve
|
Súlyos nukleáris baleset lehet a vége az oroszok ukrajnai háborújának Dimitro Gumenyuk ukrán nukleáris biztonsági szakértő szerint.
A szakember szerint ugyanakkor az ukrajnai atomerőművek elleni közvetlen támadás valószínűtlen. Azonban a Donyec medencében rengeteg olyan nehézfegyver van, amivel nem tudnak nagy pontossággal célozni, így akár véletlenül is eltalálhatják az érzékeny objektumokat - írja aMagyar Hang. Ha ez megtörténik, annak egész Európára nézve katasztrofális következményei lesznek. Minden az orosz-ukrán háborúról itt! Ukrajnában négy atomerőmű van, bennük 15 atomreaktor. A zaporizzsjai, a rivnei, a hmelnickiji és a dél-ukrajnai erőművek az ország energiaellátásának 52 százalékát biztosítják. A csernobili atomhulladék-tároló -ahol Zelenszkij elnök szerint harcok törtek ki- és az erőművek némelyike is, közel van a fronthoz. A véletlen lövések pedig ugyanolyan katasztrófát okoznak, mint a szándékosak. KeddenSasztja városában például eltaláltak egy hagyományos erőművet, negyvenezer ember maradt áram nélkül. A brit Konfliktus- és Környezetvédelmi Megfigyelőközpont (CEOBS) is elismerte, Ukrajna 15, elöregedő, szovjet tervezésű atomreaktora miatt van miért aggódni. A Zaporizzsja atomerőműben 80 tonna urán-dioxid van, ha ezt a helyet támadás érné, az nagyobb katasztrófa lenne mint a csernobili és a fukushimai katasztrófa együttvéve.
| 1
| 1
| 1
| 2
| 1
| 1
| 1
| 1
| 1
|
24035
|
Hungary
|
hu
|
03-04-2022
|
2022
|
index.hu
|
https://index.hu/kulfold/2022/04/03/haboru-oroszorszag-ukrajna-osszefoglalo-volodimir-zelenszkij-bucsa-csernobil/
|
Súlyos radioaktív probléma Kijev körül, kegyetlen mészárlás Bucsában
|
Oroszország ukrajnai inváziója 39 napja tart. Hatalmas nemzetközi felháborodást keltett a bucsai mészárlás, több európai vezető is elítélte a városban történteket. Csernobil állapota teljesen normális, Kijev körül azonban súlyos radioaktív probléma lehet – az Index vasárnapi összefoglalója. Kövesse az Indexet Facebookon is! Vasárnap reggel több rakétát lőttek ki Odesszára. A Fekete-tenger partján fekvő kikötővárosbantalálat ért egy olajfinomítót,amely kigyulladt. Az EFE spanyol hírügynökség szemtanúkra hivatkozva azt írta, hogy legalább hat, különböző erősségű robbanás történt, amelyek nyomán három helyszínen fekete füstfelhő emelkedett a magasba. Zelenszkij újra üzent Volodimir Zelenszkij ukrán elnök vasárnapi videóüzenetében arról beszélt, hogy Orbán Viktor magyar miniszterelnök az utolsó Európában,aki még hajlandó nyíltan Putyint támogatni. Az ukrán elnök szerint nem kértek ők semmi különöset Budapesttől, de még azt se kapták meg, amit másoktól igen. Csernobil állapota teljesen normális A Nemzetközi Atomenergia-ügynökség vezetője személyesen utazott Ukrajnába, hogy a kormány illetékeseivel ellenőrizze az ország nukleáris létesítményeinek biztonságát, amelyek az orosz erők célpontjai voltak. Rafael Mariano Grossi szerinta csernobili erőmű körül az általános sugárzási helyzet teljesen normális.A sugárzás emelkedése a katonai járművek által felvert por miatt következhetett be, amikor az orosz erők elhagyták Csernobilt. Súlyos radioaktív probléma lehet Kijev körül A csernobili atomerőmű vezetője szerint az orosz katonák lövészárkokat ástak, aknákat telepítettek, ezzel felforgatták a sugárfertőzéssel szennyezett talajt. A Kijev felé haladó tankokra is feltapadhatott a szennyezett talaj és sár, így mosta hatóságoknak most ellenőrizniük kell a radioaktív hulladékot és a sugárzást Kijev körül,mivel „súlyos radioaktív probléma” is lehet. Nemzetközi felháborodás a bucsai mészárlás miatt Mindeközben az ukrán fővároshoz közeliBucsa városában legalább 20 civil holtteste sorakozikegyetlen utcában. A beszámolók és a helyszíni felvételek felgyorsították a háborús bűnök kivizsgálását követelő felhívásokat. Az Európai Tanács elnöke,Charles Michel mészárlásnak neveztea Bucsában történteket. Liz Truss brit külügyminiszter azt mondta, hogy „az ártatlan civilek elleni, válogatás nélküli támadásokat Oroszország illegális és indokolatlan ukrajnai inváziója soránháborús bűncselekményként kell kivizsgálni”. Antony Blinken amerikai külügyminiszter szerinta bucsai holttestek képei gyomorszájba ütéssel érnek fel. Az orosz védelmi minisztérium cáfolta Ukrajna állításait, miszerint orosz katonák több száz civilt öltek volna meg Bucsában. Volodimir Zelenszkij ukrán elnök a Bucsa utcáin talált holttestekről készült felvételekre reagálva azt mondta, hogyOroszország népirtást követ el, és a háborút egy egész nemzet megkínzásának nevezte. A bucsai történtek utánaz ukrán elnök újabb szankciókat sürgetOroszországgal szemben. Dmitro Kuleba, az ukrán külügyminiszter szerint Oroszország„rosszabb, mint az Iszlám Állam”. Emmanuel Macronfrancia elnök szerint a bucsai képek elviselhetetlenek, és Oroszországnak felelnie kell a bűnökért. Több rakétatámadás érte Mikolajivot Vasárnap több rakétatámadás is érte a fekete-tengeri Mikolajiv kikötőjét.Az orosz erők megtámadták az ország déli kikötőit,köztük Odesszát, Mikolajivot és Mariupolt, miközben megpróbálják elvágni Ukrajnát a Fekete-tengertől, és szárazföldi folyosót létesíteni Oroszországból a Krímbe.Egy halottja van eddig a mikolajivi támadásnak,14 embert kórházba szállítottak, közöttük egy 15 éves is van, aki közepesen súlyos sérüléseket szenvedett. Az orosz megszállók ágyúzásai és támadásai következtébenCsernyihivet 70 százalékban elpusztították.A város polgármestere, Vladiszlav Atrosenko Bucsához és Mariupolhoz hasonlította a csernyihivi helyzetet. A Kijev mellettiVaszilkiv városát is rakétatámadás érte.A találat a körzeti főhadiszállást érte. Az ukrán hadsereg szerint néhány civil sérült van, de további részleteket nem közöltek. Harkivot is légicsapás érte, amelylegalább 23 halálos áldozatot követelt.Oleh Szinyehubov, a Harkivi terület kormányzója úgy tudja az áldozatok között gyerekeket is vannak. Visszaverték a támadásokat az ukránok Hat támadást kíséreltek meg Kelet-Ukrajnában az oroszok. Az ukrán hadsereg szerint Donyeck és Luhanszk megyék területénUkrajna védői hat ellenséges támadást vertek vissza, négy harckocsit, hat egység páncélozott járművet és hét egység ellenséges járművet semmisítettek meg. Az ukrán erőkvisszaszerezték az irányítástPripjaty városa és az Ukrajna és Fehéroroszország közötti határterület egy szakasza felett. A háborúnak még koránt sincs vége Ron Klain, a Fehér Ház kabinetfőnöke szerintaz ukrajnai háború még korántsem ért véget. A kabinetfőnök szerint rengeteg bizonyíték van arra, hogy Vlagyimir Putyin orosz elnök csak azért vonja ki csapatait Ukrajna északi részéről, hogy a keleti országrészbe csoportosítsa át őket, és ott indítson támadást. Ron Klain úgy fogalmazott, hogy eddig az ukránok több győzelmet is arattak már, de „a háborúnak sajnos még koránt sincs vége”. A háborús eseményeket ma ispercről percre közvetítettük.Többek között kiderül, hogy (Borítókép: Mariupol 2022. április 3-án. Fotó: Reuters) Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 2
| 1
| 1
| 3
| 1
| 2
| 2
| 1
| 1
|
11022
|
Slovakia
|
sk
|
23-05-2014
|
2014
|
cas.sk
|
https://www.cas.sk/clanok/282207/co-zabije-vas-spozornite-ak-sa-chystate-k-moru-na-cestu-vlakom-alebo-ste-lavak/
|
o ZABIJE vás? Spozornite, ak sa chystáte k moru, na cestu vlakom alebo ste avák
|
Jediná istota v ivote je smr. Ale jej spôsob je viac ne neistý. Aj tu sa vak udia snaia nájs aspo nieo, o o by sa mohli oprie. Tak vznikli rôzne tatistiky. V roku 1980 dostali vedci za úlohu vypoíta, s akou pravdepodobnosou by priemerného Brita mohol zabi asteroid. Hlavným cieom týchto výpotov bolo presvedi udí, e nukleárna energia je bezpená a e existuje mnostvo iných vecí, ktoré pre ne znamenajú väiu hrozbu. Nakoniec doli aj k íslu, píeMirror.co.uk. Jedného loveka by asteroid mohol zabi kadých 7 000 rokov. A ako to vyzerá s inými rizikami? Útok raloka (pravdepodobnos 1:300 000 000) Kadý rok zomrie pri útoku raloka pribline 40 udí. Toto íslo sa zvyuje s potom udí, ktorí trávia dovolenku v miestach ich výskytu. Nehoda v zábavnom parku (1:300 000 000) V roku 1972 zomrelo v britskom lunaparku 5 detí, ke sa na atrakcii pokazili brzdy a dve autíka sa zrazili. Len minulý týde sa na inej atrakcii zranilo 29 udí. Smrtený úder kokosom (1:250 000 000) Asi by ste netipovali, e kokosy zabijú kadý rok okolo 150 udí. Pri páde z výky 25 metrov dokáu získa rýchlos 50 m/h. Pád lietadla (1:11 000 000) Pri leteckých nehodách zomrie kadorone 1 300 udí. Mladí mui majú najväiu ancu dosta sa z vraku iví. 12 % z pasaierov, ktorí preijú, zomrie neskôr na následky oku. Únik radiácie (1:10 000 000) anca, e vás zabije radiácia, ktorá unikla z blízkej nukleárnej stanice, je malá. ernobyská tragédia a jej následky pripravili o ivot 30 000 udí. Teroristický útok (1:9 300 000) Minulý rok dolo vo svete k 651 teroristickým útokom a zomrelo pri nich takmer 2 000 udí. Smr avákov (1:4 400 000) Kadý rok zomrie vye 2 500 avákov len preto, lebo sa snaia poui nástroje urené pre pravákov. Motorová píla je najnebezpenejia. Utipnutie hadom (1:3 500 000) Ak chcete riziko zníi, nechote do Indie, tam zomrie po utipnutí hadom najviac udí na svete. Pád z postele (1:2 000 000) Najväie riziko hrozí deom a seniorom. Vlaková nehoda (1:500 000) Napriek mnostvu smrtených nehôd je verejná doprava stále najbezpenejím spôsobom prepravy. Busy sú pritom bezpenejie ne vlaky. Autonehoda (1:8 000) Celosvetovo zomrie na cestách viac ne 3 000 udí. Kadý de. Rakovina (1:5) Hrozivá rakovina zabije rone 130 000 pacientov, z toho 65 000 má menej ne 75 rokov. Najastejími zabijakmi sú rakovina púc, prsníkov, hrubého reva a prostaty. Infarkt/mtvica (1:2,5) Kadé dve minúty postihne niekoho infarkt.
| 2
| 1
| 1
| 3
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
|
9797
|
Slovakia
|
sk
|
28-03-2021
|
2021
|
cas.sk
|
https://www.cas.sk/clanok/1103930/desat-rokov-po-japonskej-apokalypse-zem-sa-triasla-nekonecnych-6-minut-najvacsiu-ranu-vsak-zasadilo-cunami/
|
Desa rokov po japonskej apokalypse: Zem sa triasla nekonených 6 minút, najväiu ranu vak zasadilo cunami
|
Tento mesiac ubehlo desa rokov od jedného z najniivejích a najsilnejích zemetrasení v histórii meraní. Spomínate si na? Zasiahlo Japonsko a vyvolalo vlny vysoké ako trojposchodový dom. Zanechalo za sebou 20 000 mtvych. Aby kôd nebolo dos, fatálne pokodilo jadrovú elektráre vo Fukuime. Vrátil sa po dekáde ivot miestnych obyvateov do normálu?Fotogaléria13fotiek v galérii Krajina vychádzajúceho slnka je známa aj svojimi astými zemetraseniami.Kadorone sa Japoncom pod nohami zatrasie zem aj 1 500-krát. Pred desiatimi rokmi sa vak triasla tak mocne, e sa vychýlila zemská os. Rekordné zemetrasenie Bolo marcové popoludnie, jedna minúta po tritvrte na tri, ke zhruba 130 kilometrov východne od mesta Sendai na hlavnom japonskom ostrove Honú vypuklo extrémne silné zemetrasenie.Epicentrum bolo v podzemí, zhruba 25 kilometrov.Dramatické otrasy trvali nekonených 6 minút. Ni podobné od roku 1900 odborníci nezaznamenali.Otvori galériuElektráre: Bola zatopená rekordnou vlnou cunami.Zdroj: getty images Do histórie vstúpila udalos pod menom zemetrasenie v Sendai, hoci je známe i ako veké zemetrasenie v Thoku poda regiónu, ktorý bol zasiahnutý najviac. Do rebríkov najsilnejích zemetrasení histórie sa zapíe 9. stupom Richterovej kály.Silu otrasov pocítili aj v tak vzdialených oblastiach,akými sú Petropavlovsk, Kamatka, viaceré miesta na Taiwane i ínsky Peking. Poiatoný najsilnejí otras a stovky alích dotrasov v nasledujúcich doch spôsobili obrovské kody.O tom, e sa schyuje k nieomu vekému, svedilo niekoko slabích otrasov so silou zhruba 7,2 stupa len pár desiatok kilometrov od epicentra hlavného zemetrasenia dva dni pred katastrofou. Nikto nemohol tui, e ilo len o nevinnú predohru. Ke zapípali mobily Varovanie predbehlo osudné otrasy len o pár sekúnd. A to aj napriek tomu, e Japonsko má skutone pikový systém odhaovania a varovania pred zemetraseniami.Po celej krajine sú rozmiestnené tisícky seizmografov,ktoré po zachytení primárnych otrasov okamite upozornia obyvateov na hroziace nebezpeenstvo. 11. marec 2011 bol piatok.Tisícky iakov, ich rodiov a uiteov sa chystali na oslavy konca kolského roku.Niektorí iaci zdobili koly pred oslavami, iní mali de vona. Boli to práve koly, kde zahynuli stovky detí naraz, hlavne v dôsledku niivej vlny cunami. Tá pohltila po zemetrasení a 600 kilometrov tvorcových pevniny. Po prvom hlavnom zemetrasení v nasledujúcej hodine prili ete tri alie, mimoriadne silné otrasy so silou okolo 7 stupov.Potom sa obloha zatiahla zvlátnymi mrakmi a dymom,ako spomínajú preiví. Zaalo snei. udia vyhnaní z budov, ktoré sa mohli kedykovek zrúti, sa vonku triasli zimou. Nebolo sa kam vráti do tepla, vetko naokolo vyzeralo ako v apokalypse. Vlna veká ako dom Po 11. marci zaznamenali prístroje stovky meních otrasov, z nich niekoko tuctov malo magnitúdu 6 a dva dokonca magnitúdu 7.Ani zaleka sa vak nevyrovnali nieniu, ktoré so sebou priniesli následné vlny cunami.Tie vznikajú, ke sa pod vplyvom silných otrasov rozkolíe morská i oceánska hladina. Obávané cunami nie sú v tejto pacifickej oblasti neakané, ich intenzita sa vak nedala predvída a rovnako sa im nedalo zabráni.Hlavné zemetrasenie vytvorilo vlny veké a 15 metrov, teda zhruba vo výke esposchodového domu. Práve tie zaplavili mesto Sendai vrátane jeho letiska, irokého okolia a elektrárne Fukuima. Zasiahnutá oblas bola obrovská.Voda brala so sebou lode, domy, autá, stromy,jednoducho vetko, o jej stálo v ceste. Mnohých udí uväznila na strechách domov, kde strávili celé dni akajúc na záchranu.Otvori galériuOsudné zatopenie: Kvôli vode nebolo moné v elektrárni okamite zasiahnu a zabráni výbuchom.Zdroj: getty images Tí astnejí sa uchýlili do provizórnych ubytovní, napríklad kolských telocviní i stanových mesteiek.Kee zásobovanie plynom, elektrinou i vodou bolo preruené, udia si nasledujúce dni varili len ryu na provizórnych ohniskách. V najzasiahnutejej oblasti boli tisícky preivích odkázané na prídely potravín po celé týdne. V nasledujúcich týdoch dobrovoníci spolu s políciou prehadávali zatopené oblasti.Vade boli tony trosiek a neuveritený zápach z obrovského mnostva mtvych rýb a iných ivoíchov.
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 1
|
6344
|
Czech Republic
|
cz
|
16-11-2018
|
2018
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/lhal-kim-trumpovi-nove-sateltini-snimky-a-zrusena-schuzka-na/r~fbdc81aae8cd11e8a7f60cc47ab5f122/
|
Lhal Kim Trumpovi? Nové satelitní snímky tajných raketových základen naznačují krizi
|
Dodržuje Severní Korea své sliby ohledně odzbrojení? Pět měsíců po historické schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa a vůdce KLDR Kim Čong-una se objevily nové satelitní snímky severokorejských raketových základen. Severokorejská státní média navíc v pátek oznámila, že armáda pod dohledem vůdce úspěšně vyzkoušela novou technologicky vyspělou strategickou zbraň. Záběry ukazují celkem třináct tajných základen a továren v odlehlých, těžko přístupných oblastechSeverní Koreje.Experti zCentra pro mezinárodní a strategická studia (CSIS)na základě snímků zpochybňují vůliKim Čong-unadostát svým závazkům, které se týkají likvidace jaderných zbraní a balistických raket. Americkýdeník New York Timess odvoláním na své zdroje píše, že podle informací Ústřední zpravodajské služby (CIA) Severní Korea zatím pokračuje bez jakýchkoliv omezení jak v jaderném programu, tak v budování raketového arzenálu s možností odpalovat střely z mobilních zařízení. V pátek pak severokorejská média informovala o testu nové zbraně. Kim podle severokorejské agentury KCNA uvedl, že zkouška je "další ukázkou našich rychle rostoucích obranných kapacit určenou celému regionu". Nová zbraň podle něj představuje zásadní změnu v posílení bojových schopností země. Kim dodal, že armáda otestovala zbraňový systém, o který se zajímal jeho otec a předchůdce Kim Čong-il a na jehož vývoj Kim Čong-il osobně dohlížel. Podle agentury Reuters je toto prohlášení první zmínkou týkající se rozvoje zbrojního programu KLDR po několika měsících. Testovací středisko navštívil Kim veřejně při takové příležitosti poprvé od červnové bezprecedentní schůzky s Trumpem, na níž se oba vůdci zavázali k úsilí o denuklearizaci a mír na Korejském poloostrově a k vybudování nových vztahů mezi USA a KLDR. Ujednání ale neobsahovalo příliš konkrétních závazků a rozhovory od té doby příliš nepokročily, připomíná Reuters. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí v reakci na test uvedl, že věří v naplnění slibů, které zazněly během historického červnového summitu. Minulý týden severokorejský vyjednavač Kim Jong-čol navíc na poslední chvíli zrušil schůzku s ministrem zahraničí USA Mikem Pompeem. Podle New York Times začíná být i americká vláda netrpělivá, byť Trump vyzývá ke klidu. "Spojené státy si budou muset vybrat. Zda chtějí tlačit na ideál úplné, ověřitelné a nevratné denuklearizace a odzbrojení, nebo se spokojí s kompromisem a pouze částečným odzbrojením Severní Koreje," uvedl pro agenturu Reuters Hjun-Mong sik z Institutu národní bezpečnostní strategie v jihokorejském Soulu. Pchjongjang požaduje výměnou za odzbrojení konec ekonomických sankcí, které na něj po testech atomových bomb uvalila Rada bezpečnosti OSN. Spojené státy ale odmítají sankce uvolnit, dokud nebude jasné, že Severní Korea opravdu odzbrojuje. "Nabízíme Severokorejcům jedinečnou možnost projít dveřmi do jiné budoucnosti, pokud se zbaví jaderného potenciálu. Ale musí se tak rozhodnout, musí to udělat," prohlásil v úterý na summitu zemí východní Asie v Singapuru Trumpův poradce pro otázky národní bezpečnosti. Někteří znalci Severní Koreje tvrdí, že pro režim jsou jaderné zbraně součástí vyjednávací taktiky a pojistkou pro případ, kdyby se ho USA v budoucnu pokusily svrhnout. Proto se jich prý nikdy nevzdá, i když přestane s pokusnými výbuchy. Test pak mohl být podle americké televize CNN Kimovým vzkazem Washingtonu, že Severní Korea se vrátí k více vojensky zaměřenému vztahu vůči USA, pokud budou rozhovory pokračovat příliš pomalu. CNN také cituje experta na mezinárodní vztahy Joshe Pollacka, který soudí, že Kim novým testem naznačil, že by se "mohl vrátit ke starým praktikám", pokud USA nezmění svůj přístup. Zkoušku zbraně označil Pollack za skrytou pohrůžku. Trump nicméně stále počítá s druhou schůzkou s Kim Čong-unem. Má se uskutečnit na zatím neurčeném místě na přelomu roku.
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
12774
|
Slovakia
|
sk
|
24-04-2011
|
2011
|
pravda.sk
|
https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/238326-tisice-ludi-v-tokiu-protestovali-proti-jadrovej-energii/
|
Tisíce udí v Tokiu protestovali proti jadrovej energii
|
Tisíce udí v centre Tokia protestovali proti jadrovej energii a iadali rozsiahlejie vyuívanie alternatívnych zdrojov. Informovala otom agentúra AFP. Poda agentúry AP chce Japonsko vpondelok zaa rozsiahlu pátraciu akciu, pri ktorej bude voblastiach postihnutých zemetrasením a cunami takmer 25000vojakov hada telá obetí prírodných katastrof. Demontrácie vjaponskom hlavnom meste sa zúastnilo asi 5000udí, mnohí znich niesli plagáty snápismi ako Zbohom jadrová energia, alí na sebe mali plynové masky, alebo rúka cez tvár.Máme strach. Pred Fukuimou som otomvemi nepremýal, ale teraz musíme kona, musíme to urobi pre nae deti, vyhlásil jeden zdemontrantov. Odpor voi jadrovej energetike vJaponsku významne stúpol kvôli vánemu pokodeniu jadrovej elektrárne Fukuima 1, zktorej po marcovej prírodnej katastrofe uniklo veké mnostvo rádioaktívneho materiálu. Spolonos Tepco, ktorá elektráre prevádzkuje, oznámila, e do zaiatku júna vybuduje medzisklady, ktoré by mali poja 31400ton kontaminovanej vody. Desiatky tisíc ton rádioaktívnej vody teraz saujú práce vpokodených reaktoroch. Dvojdového pátrania sa poda japonskej armády zúastní desatisíce vojakov spodporou asi 90helikoptér a lietadiel a 50lodí. Do tretej rozsiahlej pátracej akcie od zemetrasenia a cunami sa zapojí aj 100vojenských potápaov. Do evakuovanej zóny okolo Fukuimy 1má by vyslaný tím veterinárov, aby skontroloval stav zvierat, ktoré voblasti zostali. Poda odhadov nechali farmári vzóne do 20kilometrov od postihnutej elektrárne asi 3000kráv, 130000oípaných a 680000kuriat.Mnoho zvierat pravdepodobne u zahynulo od hladu, ualích vláda zvauje, eich spovolením majiteov usmrtia.
| 1
| 2
| 3
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 3
|
12704
|
Slovakia
|
sk
|
10-03-2015
|
2015
|
pravda.sk
|
https://nazory.pravda.sk/analyzy-a-postrehy/clanok/348141-energounia-a-narodne-zaujmy/
|
Energoúnia a národne záujmy
|
Predseda Európskej komisie Jean-Claude Juncker celkom neakane vytvoril v septembri 2014 vo svojom kabinete post podpredsedu pre Energetickú úniu. Vsúlade svnímaním svojho tímu ako komisie poslednej ance rozhodol sa sústredi energeticko-klimatické témy do jedných rúk tak, aby si vzájomne neodporovali. Práve naopak, aby sa dopali. Krízovým manaérom sa stal Maro efovi. Ten nezaháal a koncom februára predstavil koncept, na ktorom dokopy pracovalo trnás eurokomisárov a im podriadená administratíva. Treba prizna, e základný cie sa nezmenil. Ide opostupný prechod na bezpený, konkurencieschopný, integrovaný a udratený energetický systém staré nápady vnovom ate. Skutonou novinkou je úsilie omaximálne zosúladenie jednotlivých krokov, ktoré by mala Európska komisia, europarlament a lenské táty únie vnasledujúcich rokoch a desaroiach dosiahnu. Spájanie, solidarita a dôvera medzi jednotlivými krajinami predstavujú ústrednú mylienku Energoúnie a zárove ancu pre úspenú realizáciu celého projektu. efoviovou dejinnou úlohou bude presvedi lídrov jednotlivých tátov ovýhodnosti spoloného postupu pred národným protekcionizmom a klamlivou ideou energetickej sebestanosti. Zpredstaveného konceptu je zrejmé, e jeho favoritmi sú obnovitené zdroje energie a zemný plyn. Na prvý pohad mono paradoxná kombinácia, ve Energoúnia má vies kodklonu od fosílnych palív, no urite nie nelogická. Výroba elektrickej energie zvetra a slnka toti zatia potrebuje aj záloný zdroj. Práve plyn, ktorý má najniie emisie uhlíka spomedzi ostatných fosílnych palív, je vhodnou vobou. Energetická bezpenos vzhadom na zemný plyn sa má zvýi diverzifikáciou dodávok zmimoeurópskych krajín potrubím (Turkménsko, Irán) alebo loou (Katar, Nigéria) a prepojením národných trhov. Napriek tomu, e medzi Slovenskom, eskom a Rakúskom existujú dostatoné prepojenia a takýto regionálny trh by mohol vies kniím prepravným, ale aj koncovým cenám za plyn, nám sa zatia vemi spája nechce. Urite aj nedostatoný pokrok pri integrácii trhov viedol efovia knávrhu posilni právomoci nezávislého európskeho regulátora, ím prirodzene zabrnkal na nervy národným regulaným úradom. Vládam sa tie nemusia pái snahy osprehadnenie cien energií a postupný odklon od kodlivých dotácií rozliného druhu, ktoré deformujú trh a zvyujúceny. Energoúnia tie ráta svyou mierou transparentnosti pri uzatváraní medzivládnych dohôd, proti omu sa zasa ohradili Maari. Aniet sa omu udova, ke majú sRusmi nadtandardné vzahy, ktoré vedú klacnejiemu plynu a pôike na výstavbu jadrovej elektrárne. To, e sa zaviazali nepredáva tento plyn alej na Ukrajinu, priznali celkom otvorene. Prospenou by urite bola aj reforma obchodovania suhlíkom scieom vysiela správne trhové signály investorom vsúlade sprincípom: zneisovate ovzduia platí. Táto zmena by urite prospela aj naim Atómovým elektráram Mochovce, ktoré majú onedlho zaa vyrába bezuhlíkovú elektrinu. Poliaci vak na to budú ma pravdepodobne iný názor, kee im zasa produkcia elektriny zdomáceho uhlia zdraie. Energoúnia predstavuje správne smerovanie, aj doba si ju iada. Hrozba klimatických zmien je oraz aktuálnejia, naa konkurencieschopnos ohrozená a globálny súboj oenergetické zdroje nás tie neminie. Energetika sa zmení a vdy je lepie by lídrom ako len beným prijímateom. Práve preto treba Energetickú úniu podpori a ak nie prekona, tak aspo zosúladi národné záujmy stými európskymi. Iba spolone toti môeme by úspení.
| 3
| 4
| 4
| 3
| 4
| 5
| 4
| 4
| 5
|
25312
|
Hungary
|
hu
|
15-09-2023
|
2023
|
index.hu
|
https://index.hu/gazdasag/2023/09/15/napenergia-naperomu-napelem-napelempark-napelemek-energia/
|
Elképesztő számok láttak napvilágot a napelemekről
|
A kormány elsősorban az atomenergia és a napenergia kettősére támaszkodva erősíti a hazai önellátási képességeket – tájékoztatott a Energiaügyi Minisztérium. Kövesse az Indexet Facebookon is! Az Energiaügyi Minisztérium pénteken Facebook-bejegyzésében arról tájékoztatott, hogy nyár végéig több napelemes kapacitás létesült Magyarországon idén, mint korábban bármelyik teljes évben. A MAVIR legfrissebb adatösszesítése szerint: A posztjukban arra is kitérnek, hogy az 50 kilowatt alatti rendszerekből a korábban 2030-ra várt 200 ezres darabszámhoz képest már most több mint 231 ezer üzemel hazánkban. Az 50 kilowatt feletti fotovoltaikus létesítmények a villamosenergia-rendszer összes beépített teljesítményének közel 30 százalékát adják. Az összes naperőművi kapacitás meghaladja az 5200 megawattot. Az idei bővülés (1187 MW) több mint 100 megawattal múlja felül a tavalyi rekordévben tizenkét hónap alatt elért gyarapodást. „Az Energiaügyi Minisztérium elsősorban az atomenergia és a napenergia kettősére támaszkodva erősíti a hazai önellátási képességeket, Magyarország energiafüggetlenségét” – tették hozzá bejegyzésükben, amelyet úgy zárnak, hogy a korábban a következő évtized elejére megcélzott 6000 megawatt fotovoltaikus teljesítmény akár már jövőre termelésbe állhat hazánkban. Ahogy arról csütörtökön beszámoltunk: gyakorlatilag eldőlt, hogy a bruttó elszámolás keretében 5 forint/kilowattóráért veszi majd meg a napelemtermelőktől jövőre az MVM az áramot. Erről a részletes elemzésünketaz alábbi linkenérik el. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 5
| 4
| 4
| 5
| 5
| 3
| 4
| 3
|
32015
|
Hungary
|
hu
|
07-11-2010
|
2010
|
Blikk_hun
|
https://www.blikk.hu/aktualis/kesik-az-atomvonat/jq0rmvs
|
Késik az atomvonat
|
Dannenberg - Tüntetések miatt várhatóan késve érkezik meg úti céljához a nukleáris hulladékot szállító vonat Németországban. A Franciaországból érkező szerelvény a német határállomáson, Kehlben mintegy négy órát várakozott szombaton. Ez idő alatt rákapcsoltak hat kocsit tele német rendőrökkel, valamint ellenőrizték a szerelvényt. A francia Areva csoport La Hague-i üzeméből tizenegy különleges konténerben szállítanak 123 tonna nukleáris hulladékot Gorlebenbe tárolás céljából. A hulladék német atomerőművekből származik, és az Areva üzemében dolgozták fel újra.
| 2
| 2
| 4
| 3
| 2
| 3
| 3
| 2
| 3
|
16320
|
Slovakia
|
sk
|
29-10-2007
|
2007
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/3561128/biely-dom-v-otazke-iranu-dorazne-nesuhlasi-s-al-baradiim.html
|
Biely dom v otázke Iránu dôrazne nesúhlasí s al-Baradiím
|
WASHINGTON 29. októbra (SITA/AFP) - Biely dom v pondelok varoval, e neexistujú pochybnosti o tom, e Irán sa snaí získa jadrové zbrane. Zárove odmietol tvrdenia generálneho riaditea Medzinárodnej ... WASHINGTON 29. októbra (SITA/AFP) - Biely dom v pondelok varoval, e neexistujú pochybnosti o tom, e Irán sa snaí získa jadrové zbrane. Zárove odmietol tvrdenia generálneho riaditea Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE) Muhammada al-Baradiího, ktorý tvrdí, e pre takéto obvinenia neexistujú dôkazy. "Ide o krajinu, ktorá uskutouje obohacovanie a prepracovanie uránu, a dôvod, preo to robí, je (snaha) získa jadrovú zbra," povedala hovorkya Dana Perinová.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Pri obohacovaní a prepracovaní uránu je výsledným produktom palivo do jadrových reaktorov, vysokoobohatený urán vak môe by pouitý pri výrobe atómovej bomby. Irán tvrdí, e sa usiluje o civilný jadrový program a o jadrový arzenál mu nejde. Generálny riadite MAAE v nedeu vyhlásil, e nemá iadne dôkazy o tom, e Irán pracuje na výrobe jadrových zbraní. "Nedostal som iadne informácie o tom, e (v Iráne) existuje konkrétny aktívny jadrový zbrojný program," povedal al-Baradií pre televíznu stanicu CNN a varoval, e hrozby USA, ktoré tvrdia, e Irán sa snaí získa jadrovú zbra, iba "prilievajú olej do oha". Irán opakovane vyhlásil, e sa obohacovania uránu nevzdá ani napriek opakovaným rezolúciám Bezpenostnej rady OSN, ktoré ho vyzývali, aby proces zastavil. "Irán je najväou výzvou pre národnú bezpenos, ktorú dnes z hadiska jadrových zbraní máme," povedala Perinová a poukázala na rozdiel medzi prístupom Teheránu a dohodou s KDR, ktorá súhlasila s ukonením jadrového programu. "Irán mal tú istú monos, ale nevybral si ju," dodala hovorkya.
| 2
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
|
9613
|
Slovakia
|
sk
|
01-09-2022
|
2022
|
cas.sk
|
https://www.cas.sk/clanok/2713181/v-zaporozskej-jadrovej-elektrarni-odstavili-reaktor-dovodom-je-smrtelne-ostrelovanie-ruskymi-silami/
|
V Záporoskej jadrovej elektrárni odstavili reaktor: Dôvodom je smrtené ostreovanie ruskými silami
|
V ukrajinskej Záporoskej jadrovej elektrárni museli z dôvodu ruského ostreovania odstavi jeden z dvoch aktuálne fungujúcich reaktorov. Vo tvrtok to oznámil prevádzkovate tejto elektrárne, spolonos Enerhoatom, na ktorú sa odvoláva agentúra Reuters. "V dôsledku alieho smrteného ostreovania ruskými silami na mieste Záporoskej atómovej elektrárne bola aktivovaná núdzová ochrana a bol odstavený piaty prevádzkyschopný reaktor," napísal Enerhoatom na sociálnej platforme Telegram s tým, e sa rozbehli záloné generátory. Spolonos dodala, e "reaktor . 6 je naalej v prevádzke v energetickom systéme Ukrajiny" a dodáva elektrinu pre vlastné potreby elektrárne. V priebehu tvrtka by mal do Záporoskej atómovej elektrárne prís 14-lenný inpekný tím Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE). Táto návteva sa oakáva v ase, ke sa Kyjev a Moskva obviujú z provokácií, ktorých cieom má by údajne znemoni inpekciu MAAE. Odváne slová éfa inpekného tímu v Záporoí: Nezastaví nás ani delostrelecký útok! Odváne slová éfa inpekného tímu v Záporoí: Nezastaví nás ani delostrelecký útok! Ukrajinskí predstavitelia obvinili vo tvrtok Rusko, e v ranných hodinách ostreovalo mesto Enerhodar, leiace v blízkosti záporoskej elektrárne. Tento závod na výrobu a rozvod elektriny je najväou jadrovou elektrárou v Európe. éf MAAE Rafael Grossi poznamenal, e jeho misia si je vedomá "zvýenej vojenskej aktivity v oblasti", avak napriek tomu sú jej lenovia odhodlaní návtevu elektrárne zrealizova a stretnú sa s tamojím ukrajinským personálom.
| 2
| 1
| 2
| 2
| 2
| 2
| 3
| 1
| 2
|
17045
|
Slovakia
|
sk
|
23-10-2009
|
2009
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/5075954/iran-nesuhlasi-s-navrhmi-agentury-pre-atomovu-energiu.html
|
Irán nesúhlasí s návrhmi agentúry pre atómovú energiu
|
Irán odmietol na rozdiel od Ruska návrhy Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu. MOSKVA, TEHERÁN. Irán dnes odmietol prija návrhy medzinárodnej agentúry v súvislosti s redukciou svojich zásob nízko obohateného uránu. Rusko síce súhlasilo s návrhmi Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu na pomoc zredukova iránske zásoby nízko obohateného uránu, povedal dnes ruský minister zahraniných vecí Sergej Lavrov.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou "Súhlasíme s týmito návrhmi a poítame nielen s Iránom, ale so vetkými úastníkmi rokovaní, e potvrdia svoju pripravenos splni navrhovaný plán," uviedol Lavrov. Teherán uviedol, e oakáva "pozitívnu a kontruktívnu" odpove zo strany svetových mocností na iránsky návrh ohadne poskytovania jadrového paliva pre reaktor v Teheráne, ktorý produkuje lekárske izotopy. "Oakávame, e druhá strana sa vyhne chybám z minulosti, súvisiacimi s poruovaním dohôd... a získa si dôveru Iránu," povedal pre iránsku tátnu televíziu nemenovaný predstavite. MAAE v stredu predstavila Iránu a trom svetovým vemociam na schválenie návrh dohody na redukciu iránskych zásob nízko obohateného uránu. V prípade schválenia návrhu pôjde o kúové víazstvo pre amerického prezidenta Baracka Obamu, ktorý od svojho nástupu k moci vystupoval diplomatickú angaovanos ohadne Iránu.
| 3
| 2
| 3
| 3
| 3
| 3
| 3
| 2
| 3
|
24812
|
Hungary
|
hu
|
02-03-2015
|
2015
|
index.hu
|
https://index.hu/video/2015/03/02/parlament_korkerdes_paks2_titkositas/
|
Rég éreztük magunkat ennyire kellemetlenül
|
Megdöbbentő válaszokat kaptunk, amikor kormánypárti képviselőket kérdeztünk arról, miért szavazzák meg, hogy 15 év helyett 30 évre titkosítsák a paksi atomerőmű kivitelezési szerződéseit. Úgy tűnik, a legtöbb képviselő csak annyit tud a "bombaüzletről", hogy holnap kell megszavaznia. És kétség nem fér hozzá, hogy megszavazza. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 2
| 1
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
12119
|
Slovakia
|
sk
|
10-06-2019
|
2019
|
pravda.sk
|
https://oserialoch.pravda.sk/novinky/clanok/515053-za-cernobyl-je-zodpovedna-cia-rusko-nakruti-vlastnu-verziu-katastrofy/
|
Za ernoby je zodpovedná CIA! Rusko nakrúti vlastnú verziu katastrofy
|
HBO prilo so seriálovým ernobyom vemi nenápadne. Staila jedna epizóda a stal sa z neho najväí tohtoroný hit, ktorý prekonal aj Hru o tróny. Vetku pozornos na seba strhol záver najkrvavejej televíznej ságy, avak absolútna kvalita dokázala zauja aj napriek malej propagácii. Diváci si ernoby nali a autentická 5-dielna miniséria ich obarila skvelým spracovaním. Odozva na americkú verziu seriálu nenechala na seba dlho aka a oskoro dostane ruskú konkurenciu. Poda agentúry RBK seriál okatastrofe na ernobyskej jadrovej elektrárni zroku 1986nakrúca televízia NTV sfinannou podporou ruského ministerstva kultúry. Poda scenára, do ktorého údajne RBK nazrela, sa vo filme oelektráre zaujíma americká tajná sluba CIA, ktorej agenta hadá dôstojník sovietskej kontrarozviedky. Ruská verzia sa pripravuje od roku 2014, ke dostala ministerský grant vo výke 30miliónov rubov (cca 400-tisíc eur), uvádzajú ruské médiá. Pôvodný plán, e sa do kín dostane vdecembri 2016, tvorcom nevyiel, poda RBK by sa tak sná malo sta tento rok. Nakrúcalo sa vsusednom Bielorusku. Preítajte si nau recenziu vlánku:Seriálový ernoby: Dokonalé, desivé, nervy drásajúce (ne)hadaniepravdy Hlavným hrdinom snímky je podplukovník sovietskej rozviedky Andrej Nikolajev, ktorého KGB vyslala do mesta Pripja nealeko elektrárne na plnenie kontrapionánej úlohy. Predmetom jeho záujmu je agent americkej tajnej sluby CIA Albert Lenc. Poda RBK chce Lenc vyhodi elektráre do povetria a Nikolajev mu vtom má zabráni. Verzia HBO sa vRusku stretla snejednoznaným prijatím. Médiá majú voi seriálu výhrady, minister kultúry Vladimir Medinskij snímku vcelku pochválil. Mysleli sme si, e to bude horie, povedal agentúre Interfax. Tvorcovia preukázali úctu kprostým uom, kich hrdinstvu a obetavosti, povedal minister. Jeden zpreivích likvidátorov havárie Lev Boarov redakcii servera RG povedal, e pravdy je vseriálimálo.
| 2
| 1
| 1
| 2
| 2
| 2
| 0
| 2
| 2
|
17684
|
Slovakia
|
sk
|
26-08-2010
|
2010
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/5521643/iran-navrhol-rusku-spolocnu-vyrobu-jadroveho-paliva.html
|
Irán navrhol Rusku spolonú výrobu jadrového paliva
|
Irán predloil Rusku návrh na spolonú výrobu jadrového paliva pre svoju prvú atómovú elektráre v Búehri a prípadné budúce alie elektrárne. TEHERÁN. Informovala o tom dnes iránska tátna televízia. éf iránskej Organizácie pre atómovú energiu Alí Akbar Sálehí oznámil, e navrhované konzorcium by vykonávalo as aktivít v Rusku a as v Iráne. Moskva návrh skúma, citovala Sálehího televízia Press TV, vysielajúca v anglickom jazyku.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Minulý víkend zaali v jadrovej elektrárni v meste Búehr pri pobreí Perzského zálivu, vybudovanej Ruskom, plni reaktor uránovým palivom. Islamská republika, ktorá elí obvineniam Západu z tajného vývoja nukleárnych zbraní, plánuje budova alie jadrové elektrárne. Správu priniesla agentúra AP.
| 3
| 3
| 5
| 3
| 4
| 5
| 3
| 3
| 5
|
8237
|
Czech Republic
|
cz
|
21-07-2024
|
2024
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/pod-madarskou-ekonomikou-lezi-casovana-naloz-prestala-proudi/r~3c067d88476611efb553ac1f6b220ee8/
|
Pod maďarskou ekonomikou leží časovaná nálož. Přestala proudit ruská ropa
|
Slovenský premiér Robert Fico v sobotu telefonoval kvůli problémům s dodávkami ruské ropy svému ukrajinskému protějšku Denysovi Šmyhalovi. Varoval, že problém by mohl vést k zastavení dodávek nafty ze Slovenska na Ukrajinu. Slovensko a Maďarsko oznámily, že nedostávají ropu od ruské společnosti Lukoil, protože na ni uvalila Ukrajina sankce. "Bratislavská rafinérie Slovnaft, patřící maďarskému koncernu MOL, bude dostávat o 40 procent méně ropy, než potřebuje." řekl slovenský premiér. Ropa patřící ruskému státnímu gigantovi Lukoil neproudí ropovodem Družba od středy. Následky to ale může mít tvrdé především na Maďarsko. Premiér Viktor Orbán na rozdíl od představitelů jiných evropských zemí nespěchal s diverzifikací energetických zdrojů a s omezením závislosti na dovozu ropy a zemního plynu z Ruska. Výsledkem je, že Maďarsko stále pokrývá svoji spotřebu ropy ze sedmdesáti procent importem z Ruska, v případě zemního plynu je to přes osmdesát procent. "Pokud dodávky od Lukoilu nebudou obnoveny, bude mít Maďarsko vážné problémy se zásobováním paliv a s vysokými cenami pohonných hmot v řádu týdnů," napsal server Politico s odvoláním na analytiky, který se zabývají energetikou ve střední a východní Evropě. "Ukrajinské opatření může dostat Maďary do vážné krize. Zdraží elektřinu, nebo způsobí její výpadky,"cituje Politicoexpertku Ilonu Giziňskou z Centra východoevropských studií. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó v sobotu uvedl, že vyjednávání s Kyjevem zatím nikam nevedla. Evropská unie chtěla už v roce 2022 drasticky snížit dodávky ropy z Ruska, některé země jako Česko si vyjednaly výjimky. Viktor Orbán za Maďarsko odstřižení odmítal s tvrzením, že "vzdání se ruské ropy by položilo časovanou bombu pod maďarskou ekonomiku." Maďarsko si nakonec také vyjednalo výjimku. Orbán rovněž nadále trvá na tom, že ruská firma Rosatom dokončí rozšíření atomové elektrárny Paks na jihu Maďarska. Lze očekávat, že ukrajinské embargo na tranzit ropy od Lukoilu ještě více zhorší už tak napjaté maďarsko-ukrajinské vztahy. Budapešť je proti finanční i vojenské pomoci Kyjevu a maďarští politici se nadále setkávají se svými ruskými protějšky.Nedávná schůzka Viktora Orbána a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě žádný průlom nepřinesla. Maďarsko bylo velmi závislé na ruské ropě a plynu už v dobách před vládou Viktora Orbána (byl premiérem v letech 1998 až 2002 a pak nepřetržitě od roku 2010). Tehdejší kabinety Socialistické strany uzavíraly smlouvy s Moskvou, ruský Gazprom získal velký podíl v maďarské energetické firmě Bordoschem prostřednictvím irské offshorové společnosti Milford Holdings. Později získali podíl v Bordoschemu Číňané. Viktor Orbán ale zhruba před čtvrtstoletím patřil k těm, kteří se ruských investic báli a vůči sbližování s Ruskem měl tehdy výhrady. "Nemělo by být pochyb o tom, že Severoatlantická aliance stále potřebuje jaderné zbraně, protože buducnost Ruska je nejistá. Maďaři tím možná nebudou nadšeni, ale naše vláda zváží možnost povolit Spojených státům rozmístění nukleárních zbraní na maďarském území během krizové situace," prohlásil Orbán v roce 2000 v rozhovoru pro kanadský deník Globe and Mail. "Orbán nepohlížel na ruské investice v Maďarsku příznivě a použil veškeré možné prostředky k tomu, aby ubránil maďarské společnosti TVK a MOL proti pokusům o převzetí ze strany Ruska v roce 2000," uvádív knize Moc, energie a ruský imperialismus maďarská analytička Anita Orbánová. V Listopadu 2021 Orbánova vláda zastropovala ceny benzínu a nafty na čerpacích stanicích kvůli vysoké inflaci. Za rok strop zrušila.
| 0
| 1
| 2
| 3
| 1
| 2
| 3
| 1
| 2
|
18160
|
Slovakia
|
sk
|
14-04-2010
|
2010
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/5327100/reportaz-z-washingtonu-obama-bojuje-proti-jadru.html
|
Reportá z Washingtonu: Obama bojuje. Proti jadru
|
Biely dom zorganizoval najväí summit o nukleárnej bezpenosti. Majme sa na pozore pred atómovými bombami v rukách teroristov, varuje americký prezident. Do Washingtonu zavolal tátnikov z rôznych astí sveta, aby diskutovali, ako zabráni íreniu jadrových materiálov.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou WASHINGTON. Ten scenár je pribline nasledovný. Teroristi al-Káidy alebo palestínskeho Hamasu odkiasi, napríklad z Iránu, získajú jadrové materiály. Jeden z ich sympatizantov, ktorý v Európe vytudoval atómovú fyziku, potom vyrobí bombu koniec koncov návody na jej výrobu sú predsa aj na internete. Je to malá bomba, ale na drvivý úel staí. Fanatici zaútoia na niektoré mesto na Západe alebo na Tel Aviv a zniia tam do znanej miery ivot. Protijadrové aenie Uprostred jedného z prípadných cieov, teda vo Washingtone, a to navye len pár minút peo od celkom iste najprestínejieho tera Bieleho domu, zaalo sa v utorok alie dejstvo protinukleárneho aenia amerického prezidenta. Barack Obama tam zvolal summit o jadrovej bezpenosti, na ktorý prilo 47 tátnikov z rôznych astí sveta. o priniesol Obamov summit Niektoré krajiny oznámili, e vo svojich jadrových elektrárach nahradia vysokoobohatený urán, z ktorého sa dá vyrobi atómová bomba, menej nebezpeným materiálom. Amerianom to do utorka súbili Ukrajina a Mexiko. Spolupracova chce aj Kanada. Je to najväie zhromadenie hláv tátov od summitu v San Franciscu v roku 1945, ktorý viedol k vzniku Organizácie spojených národov. Výsledky sú. Papierové Lene kým vtedy sa politici rozili s hmatateným výsledkom, tento summit sa skoní iba veobecnou, nezáväznou deklaráciou, e by sa krajiny mali o najviac snai zabráni íreniu jadrových materiálov cez svoje hranice. Rámcovo sa to týka aj eska, kee prevádzkuje jadrové elektrárne. Americké médiá sa pýtajú: Staí, ke o takej nesporne katastrofickej, i ke zatia skôr teoretickej hrozbe, takto veobecne hovoríme, aby sa mohol summit povaova za úspený? Ameriania si poda prieskumu denníka Washington Post myslia, e nie. Pädesiates percent opýtaných zastáva názor, e Obamov summit nepovedie k prísnejím kontrolám jadrového kontrabandu. Obama sa tentoraz rozhodol riei skutoný problém, myslí si Peter Schutz. Minimálne svojim Amerianom éf Bieleho domu ete svoju diskusnú akciu nepredal. Skeptické reakcie zo sveta vak nenasvedujú ani globálnemu potlesku. Kongresové centrum Waltera E. Washingtona a jeho okolie, kde prebieha summit, je uzavreté. Miestni obchodníci sa vak na niie trby asi saova nebudú, vzhadom na veký poet hladných a po káve túiacich policajtov v okolí. Obama sa chce stretnú s o najviac lídrami. Zabodoval napríklad vo chvíli, ke Ukrajinci vo Washingtone oznámili, e sa do roku 2012 zbavia zásob obohateného uránu, ktoré by vraj staili na výrobu niekokých bômb. ína a Rusko: ako vdy proti Hodinu a pol potom Obama strávil na stretnutí s ínskym prezidentom Chu in-tchaom. Re bola o sankciách proti Iránu. Lene súdruh z Pekingu neprejavil ochotu súhlasi s ich uvalením. Podobne narazil aj u svojho ruského kolegu Dmitrija Medvedeva, s ktorým o Iráne hovoril u minulý týde v Prahe. Teokratický reim v Teheráne pritom, pokia ide o jadrovú bezpenos, povaujú za najväie riziko. Na summite vo Washingtone sa vak Iránci nezúastnili podobne ako Severokórejania, lenovia rovnakej ligy. Autor: Teodor Marjanovi, MF Dnes
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
|
587
|
Poland
|
pl
|
15-04-2011
|
2011
|
Wirtualna Polska
|
https://wiadomosci.wp.pl/operator-fukushimy-wyplaci-pierwsze-odszkodowania-6037721893778561a
|
Operator Fukushimy wypłaci pierwsze odszkodowania
|
Tepco, operator uszkodzonej elektrowni atomowej Fukushima, jest już gotów do wypłaty pierwszych odszkodowań. Spółka chce wypłacić każdej poszkodowanej rodzinie milion jenów (ok. 8 tysięcy euro) - poinformowała w piątek agencja Kyoda. Tepco, operator uszkodzonej elektrowni atomowej Fukushima, jest już gotów do wypłaty pierwszych odszkodowań. Spółka chce wypłacić każdej poszkodowanej rodzinie milion jenów (ok. 8 tysięcy euro) - poinformowała w piątek agencja Kyoda.Trzęsienie ziemi i tsunami z 11 marca poważnie uszkodziły elektrownię. Doszło do radioaktywnego wycieku i skażenia środowiska. Wielu rolników i rybaków z okolic siłowni obawia się teraz o swój byt.
| 2
| 3
| 4
| 2
| 3
| 3
| 2
| 4
| 5
|
28797
|
Poland
|
pl
|
01-09-2014
|
2014
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/swiat/szef-dyplomacji-iranu-z-optymizmem-o-rozwiazaniu-sporu-nuklearnego/k7fjz
|
Szef dyplomacji Iranu z optymizmem o rozwiązaniu sporu nuklearnego
|
Minister spraw zagranicznych Iranu Mohamad Dżawad Zarif, który rozmawiał w Brukseli z szefową dyplomacji UE Catherine Ashton na temat negocjacji w sprawie irańskiego programu nuklearnego, wyraził optymizm, jeśli chodzi o znalezienie rozwiązania. Kolejna runda tych negocjacji Iranu ze stałymi członkami Rady Bezpieczeństwa ONZ i Niemcami ma się odbyć pod koniec września w Nowym Jorku na szczeblu ministrów spraw zagranicznych, przy okazji Zgromadzenia Ogólnego ONZ. Rzecznik Ashton, Michael Mann, zapowiedział dalsze kontakty ze stroną irańską przed tymi negocjacjami, ale zaznaczył, że nie ma jeszcze precyzyjnego terminarza. Zarif powiedział, że po rozmowie z szefową unijnej dyplomacji z optymizmem patrzy na możliwość rozwiązania sporu nuklearnego w ustalonym na 24 listopada terminie. Izrael i Zachód od dawna podejrzewają Iran o prowadzenie prac nad bronią nuklearną. Teheran twierdzi, że jego program atomowy ma charakter czysto cywilny. (RZ)
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
1539
|
Czech Republic
|
cz
|
28-02-2023
|
2023
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ekonomika-zarizeni-z-reze-v-budoucnu-doda-energii-tisicum-rodin-40424208
|
Zařízení z Řeže v budoucnu dodá energii tisícům rodin
|
V Centru výzkumu Řež u Prahy probíhá příprava projektu CR-100, malého modulárního reaktoru o výkonu 100 MW. Jde o tlakovodní reaktor, který by měl sloužit především jako zdroj tepla a zajistit dodávky tepla a elektřiny pro 6000 až 7000 domácností. Příprava však bude trvat asi deset let. „V současnosti teplárenství vyrábí přes polovinu tepla z uhlí. Elektřinu jsme schopni dopravit ze zahraničí, ale teplo můžeme dopravit teplovodem na vzdálenost maximálně 50 kilometrů,“ upozornil ředitel sekce jaderná bezpečnost a podpora provozu reaktorů ÚJV Řež David Harut. Doplnil, že pro výrobu elektřiny jsou vhodné velké reaktory, v teplárenství je ale nejvhodnější výkon pod 100 MW při zachování stávající infrastruktury centrálního zásobování teplem. Plánované rozměry elektrárny jsou 200 × 300 metrů, tedy šest hektarů. Výhodou je využití stávajících technologií, v CR-100 se má použít 37 zkrácených palivových souborů VVER 1000, které by měly vydržet pět let provozu, potom se palivo vymění. „Vzhledem k vyšší míře bezpečnosti, protože u malého výkonu jsme schopni zajistit odvod tepla přirozenou cestou a je to pasivní systém, bude možné umístit blok blíže k městům bez nutnosti vnější zóny havarijních plánování,“ dodal Harut. Palivo pro reaktor bude podle jeho slov možné vyrábět v EU. Je to zároveň vhodný zdroj pro výrobu tzv. růžového vodíku, což je vodík vyráběný elektrolýzou za použití jaderné energie. Jen příprava projektu ale vyjde na miliardy. Investice vedoucí k přípravě podkladů k získání stavebního povolení vyčíslil Harut na 2,5 miliardy korun. Počítá se s tím, že by to zaplatil stát. Tuzemský projekt má podle Centra výzkumu Řež oproti zahraničním řadu výhod, mj. i značné snížení rizik spojených s dodávkami z ciziny. V aktuální fázi přípravy projektu je podle centra již potvrzeno, že domácí průmysl bude schopen dodat všechny komponenty elektrárny a s výhodou vsadit na širší portfolio politicky stabilních dodavatelů paliva. Do provozu by mohl být reaktor uveden po roce 2030. Bude-li umístěn v jaderné lokalitě, tedy v Temelíně nebo v Dukovanech, potrvá podle Haruta celý povolovací proces jen 11 let. „Doba stavby bloku je asi dva až tři roky. Není jednoduché odhadnout cenu, počítá se s asi 6500 dolary (145 tisíc Kč) za instalovanou kW,“ uvedl Harut. Při 100 MW by tak blok mohl stát asi 14,5 miliardy korun. „Nepočítáme s tím, že by náklady převýšily ty u velkých bloků,“ dodal. V ÚJV Řež, který většinově vlastní energetická společnost ČEZ, vznikají ještě dva další prototypy malých reaktorů. Projekt Energy Well je návrh malého vysokoteplotního reaktoru s výkonem asi 20 MW. Energii by mohl dodávat na regionální úrovni, a to třeba velkým podnikům a kritické infrastruktuře. Také bude umět zajistit dodávky tepla pro domácnosti. Druhý prototyp HeFasto (heliem chlazený rychlý reaktor) o tepelném výkonu 200 MW představila skupina v roce 2021. Jde o plynem chlazený reaktor, s jehož komerčním nasazením se výhledově počítá po roce 2040, kdy se očekává růst poptávky po masové výrobě vodíku a též větší potřeba zpracovat nashromážděné palivo z lehkovodních reaktorů.
| 4
| 4
| 5
| 5
| 4
| 5
| 4
| 5
| 5
|
5663
|
Czech Republic
|
cz
|
15-07-2013
|
2013
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/aktiviste-greenpeace-pronikli-do-francouzske-jaderne-elektrarny-tricrastin_201307151017_kpracharova
|
Aktivisté Greenpeace pronikli do francouzské jaderné elektrárny Tricrastin
|
Aktivisté organizace Greenpeace vnikli do areálu francouzské jaderné elektrárny Tricrastin. Na její budovy pověsili dva transparenty varující před nebezpečím jaderné katastrofy. Elektrárna Tricastin leží na jihu Francie v blízkosti hlavní dálnice směřující do Marseille. V posledních letech tu několikrát došlo k mírnému úniku radioaktivity.Desítkám rozdělených do tří skupin a požadujících na prezidentu Hollandovi okamžité zastavení provozu elektrárny se dnes brzy ráno podařilo proniknout do prostoru kolem věží.Dvacet z nich policie zatkla, další se připoutali k želeným konstrukcím. Jejich akce potvrzuje nedostatečnou ochranu elektrárny, byť mluvčí ministerstva vnitra tvrdí, že se aktivisté nedostali do nebezpečné zóny nebo k řídicím sálům.Elektrárna Tricastin patří mezi ty, kde se spolu s reaktory ve Fessenhemu objevilo v posledních letech nejvíce potíží. S jejím uzavřením se ale v příštích letech nepočítá.Organizace Greenpeace tvrdí, že Tricrastin patří mezi pět nejnebezpečnějších elektráren ve Francii. Společnost EDF, která komplex provozuje, incident nijak nekomentovala.
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
16721
|
Slovakia
|
sk
|
02-08-2002
|
2002
|
sme.sk
|
https://korzar.sme.sk/c/4649460/vlada-zacala-predavat-slovenske-elektrarne.html
|
Vláda zaala predáva Slovenské elektrárne
|
Bratislava - Vera sa zaala alia obrovská privatizácia. Fond národného majetku vyhlásil medzinárodný tender na Slovenské elektrárne. O konenej podobe sprivatizovaných elektrární sa pritom rozhodne a poas súae. tát deklaruje preda dve jadrové elektrárne v Jaslovských Bohuniciach a Mochovciach, dve tepelné elektrárne vo Vojanoch a Novákoch a sústavu vodných elektrární. Vetky tieto závody produkujú 85 percent spotrebúvanej elektriny.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou FNM dal investorom na výber. Bu sa budú uchádza o 46,14 percenta celých Slovenských elektrární, alebo polú ponuky na 49-percentné podiely v dvoch ete neexistujúcich dcérskych energetických firmách. Ak by uspel druhý model privatizácie, tát by predával zvlá podnik prevádzkujúci atómové a zvlá konvenné výrobné zdroje. V celých Slovenských elektrárach nechce vláda preda 49 percent preto, e investor by mohol potom pohodlne získa majoritu - stailo by mu ovládnu Retituný investiný fond s troma percentami akcií elektrární. Hoci investor získa v elektrárach iba meninový podiel, FNM mu umoní obsadi najdôleitejie manaérske posty vlastnými umi. tát bude ma svojich zástupcov v dozornej rade. Odborníci predpovedajú, e záujem o výrobu elektriny budú ma tí investori, ktorí sa uchádzali pred niekokými týdami o privatizované energetické rozvodné závody. akajú, e záväzné ponuky na elektrárne doruia medzi inými aj Electricité de France alebo nemecké energetické giganty E.ON a RWE. Z Británie by sa o kúpu mohli uchádza spolonosti International Power a British Energy. Taktie nie je vylúený záujem talianskeho Enelu, panielskej Union Fenosa i belgického koncernu Tractebel, ktorý kontroluje francúzska skupina Suez. Vláda vyzvala potenciálnych strategických investorov, aby prejavili svoj záujem do 12. augusta vo firme PricewaterhouseCoopers, ktorá je privatizaným poradcom tátu. Predbené ponuky by mali potom investori posla do 26. septembra. Zmluvu o predaji elektrární teda budú u podpisova zástupcovia novej vlády. Najdôleitejie správy z východu Slovenska ítajte naKorzar.sme.sk.
| 3
| 2
| 3
| 3
| 3
| 5
| 3
| 3
| 5
|
5431
|
Czech Republic
|
cz
|
22-04-2017
|
2017
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/sjezd-alternativy-pro-nemecko-hadky-v-sale-bitky-v-ulicich_1704221409_ima
|
Sjezd Alternativy pro Německo: hádky v sále, bitky v ulicích
|
Dva policisté byli zraněni a policejní auto zapáleno při sobotních protestech v Kolíně nad Rýnem. Na víkendovém sjezdu se tam sešlo kolem 600 delegátů hluboce rozpolcené pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby projednalo postup pro zářijové spolkové volby. Bouřlivá je podle prvních informací i situace v jednacím sále, kde předsedkyně AfD Frauke Petryová utrpěla hned po zahájení sjezdu zdrcující ránu, když delegáti odmítli jednat o jejím návrhu budoucí strategie strany, oznámily agentury DPA a Reuters.Petryová v něm vyzývala k zaměření budoucích snah AfD na vytvoření aliancí s dalšími stranami s cílem dostat se do vlády, místo aby AfD lpěla na své pozici dlouhodobé opoziční síly, která se spokojuje jen s provokačními prohlášeními. V řadách strany ale vyvolal tento její kontroverzní návrh pobouření a většina delegátů o něm odmítla diskutovat, přestože Petryová naznačila ochotu ke kompromisům.Sjezd AfD se koná v hotelu v centru Kolína, kam se delegátům podařilo dostat jen za masivní policejní ochrany. Zabránit se jim v tom snažily stovky protestujících demonstrantů s transparenty a tlampači, kteří se pokoušeli přístupové cesty k hotelu zablokovat. Na různých protestních akcích se očekávala účast až 50 tisíc lidí, na udržení klidu nasadila policie přes čtyři tisíce příslušníků.Mluvčí kolínské policie podle agentury Reuters označil situaci v městě za „velmi dynamickou“ a v některých částech „dosti agresivní“. Policisté podle něj zastavili ke kontrole dokladů kolem stovky demonstrantů, nikdo ale nebyl zadržen. Policejní prezident Jürgen Mathie už dříve řekl, že se obává příjezdu několika stovek násilníků z levicově extrémního spektra.Německá zpravodajskátelevize n-tv ukázala skupinu asi 50 lidí při střetu s policisty na konícha její zpravodaj řekl, že proti některým demonstrantům použili policisté pepřový sprej.Na svém víkendovém sjezdu v Kolíně mají delegáti AfD především najít člověka do čela kandidátky pro spolkové volby. Předsedkyně Frauke Petryová totiž v úterý oznámila, že nechce jít do zářijových voleb do Spolkového sněmu jako hlavní kandidátka své strany. Volebním lídrem se podle svého oznámení médiím nechce stát ani spolupředseda AfD Jörg Meuthen.Podpora protiimigrační strany v poslední době spíše klesala a podle posledních průzkumů se pohybuje kolem osmi až deseti procent. Volební preference se této straně snižují s poklesem náporu uprchlíků, ale ve volbách 24. září má velkou šanci dostat se poprvé do Spolkového sněmu.Na stranickém kongresu budou delegáti schvalovat kromě kandidátek také předvolební program. V jeho návrhu jsou například požadavky na kontroly na hranicích, vyhošťování migrantů a zákaz muslimských šátků. Strana slibuje také mimo jiné zastavit plán na opuštění atomové energie.
| 3
| 1
| 2
| 3
| 2
| 2
| 0
| 1
| 2
|
8843
|
Czech Republic
|
cz
|
02-01-2022
|
2022
|
aktualne.cz
|
https://nazory.aktualne.cz/komentare/fiala-byl-otevreny-jako-havel-v-roce-1990/r~5699d55e6b4111ec8a900cc47ab5f122/
|
Fiala byl otevřený jako Havel v roce 1990. Vystrčil nabízí sebevědomou slušnost
|
Premiér pronesl silný, velmi otevřený projev. Z babišovských vylhaných oblak jsme dopadli tvrdě na zem. Ale díky tomu snad máme šanci věci změnit k lepšímu. Slyšeli jsme dva odlišné projevy, jedenpředsedy Senátu, druhýpředsedy vlády. Oba cenné. Už loni na Nový rok hovořil šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) nikoliv jako klausovec, nikoliv jako člověk, který vnímá svět pouze ekonomicky, přes peníze a čísla, ale havlovsky. Jako člověk, který nemá místo srdce kalkulačku, jako člověk s duší, jako člověk vnímající občanskou společnost. Letos v tom pokračoval. Začal loňským tornádem na jižní Moravě, utrpením, jež způsobilo, ale i vlnou solidarity, kterou vyvolalo. Řekl, že "by bylo velmi dobré a přál bych si to moc, kdybychom i do našeho běžného života v roce 2022 trochu té slušnosti a solidarity a nezištnosti přenesli, protože se nám všem bude žít mnohem spokojeněji a lépe". Vlastně je to apel, abychom neulpívali v bezduché každodennosti, ale dokázali i bez katastrof vnímat své okolí, nejen sebe. Vystrčil ocenil, jak slušně, bez napadání předal Andrej Babiš moc, a řekl: "Výsledek voleb bylo nakročení ke změně politické kultury. Nyní je ale důležité, abychom si zachovali sebevědomou slušnost." Vnímejme spojení "sebevědomí" a "slušnosti". Sebevědomý člověk nemusí být gauner, manipulátor, macho. V tomto duchu Vystrčil pochválil premiéra Petra Fialu, svého spolustraníka a předsedu ODS: "Jsem přesvědčený a věřím tomu, že právě jeho slušnost, korektnost, vystupování a neústupnost přispěly k tomu, že nakonec prezident České republiky Miloš Zeman akceptoval v plné podobě návrh na složení vlády tak, jak jej premiér Petr Fiala navrhl." Ocenil i Zemana, který tím podle něj "naplnil ústavu a přispěl k důstojnému jmenování nové vlády". Oproti prezidentovi Vystrčil neútočil na Evropskou unii, jíž bude Česko vbrzku předsedat. Zdůraznil, že se k unii upínají naše velké naděje, slibujeme si od ní prosperitu, úsilí zachránit planetu, podporu demokracie a svobody. A toto všechno bude Česko řídit. Vystrčil je špičkový český politik, který na EU nenadává, ale vidí v ní naději, což je výjimečné nejen v české politice, ale i v ODS. NevynechalVáclava Havla, který "ač je vnímán jako slušný člověk", přesto "nikdy neuhnul, a pokud bojoval za svobodu, tak byl ochoten obětovat i tu svobodu vlastní. Rovněž tak naši hrdinové, členové paravýsadku Anthropoid byli ochotni riskovat svůj život za svobodu." - Jak to chápat? Nežijeme ani v totalitě, kdy se Havel nechal zavřít, ani za nacismu, kdy padli členové skupiny Anthropoid. Vystrčil ukazuje, že "slušnost" není jen starat se o sebe a dopustit, aby věci veřejné ovládli mocní, slušnost je i riskovat pro svobodu. Změnu můžeme vidět i v tom, že dva hlavní politické projevy pronesli politici ODS. Večer vystoupil premiér Petr Fiala. Ale vlastně ani jedna ta řeč nebyla postaru "odéesácká". A v obou bylo cosi silně havlovského. Fiala začal podobně jako Havel na prvního ledna 1990, kdy řekl: "Čtyřicet let jste v tento den slyšeli z úst mých předchůdců v různých obměnách totéž… Předpokládám, že jste mne nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal. Naše země nevzkvétá." Fiala letos řekl: "Budu k vám mluvit zcela otevřeně, protože věřím, že to je jediná cesta, jak můžeme začít řešit naprostou většinu problémů, které nás trápí. Politiky si určitě nevolíte proto, aby vám, jak se říká, lakovali věci na růžovo, ale proto, aby vaše problémy správně pochopili, pojmenovali a dokázali je vyřešit." Otevřenost je cenná. Babiš otevřený nebyl, lakoval realitu, kterou považoval za "svoji", ne na růžovo, on ji přímo zlatil. Neustále jsme byli my Češi "nej nej", i když jsme věděli, že opak je pravdou. Fiala mluvil drsně: "… já pro vás bohužel nemám mnoho dobrých zpráv. Tento rok bude pravděpodobně jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Budou nás trápit problémy, které přicházejí zvenku, ale i problémy, které jsme si zavinili sami. Hlavně tím, že předchozí vláda jen málo dbala na naši budoucnost a doslova žila ze dne na den." Ostře označil viníka. Mluvil o neustálém zadlužování naší země, "jež jako by nemohlo nikdy způsobit inflaci, inflaci, která dnes bohužel začíná vážně ohrožovat naše úspory, v krátkém čase může ohrozit i pracovní místa a hlavně zastavit tolik potřebný ekonomický růst. Ceny energií, inflace neboli zjednodušeně řečeno drahota a covid. To jsou tři vážná nebezpečí, kterým bude Česká republika čelit v tomto roce." Ta řeč se neposlouchala snadno. Změna je tvrdá jak rána pěstí. V čele země dnes stojí člověk, který k nám mluví - podobně jako Havel před 32 lety - skoro otevřeně. A stejně jako tehdy platí, že jsme si to zavinili sami. Lidé za totality otrocky volili komunisty, v netotalitních, svobodných rocích zas populisty. Proč? Protože je demokratické strany podváděly a zklamaly. Fiala to dobře ví. Jednu věc ale vynechává, v jedné věci otevřený není. Ono "my jsme si to zavinili sami" platí i na ODS. V listopadu 2020 hlasy ANO, ODS a SPD podpořily premiéra Babiše při zrušení superhrubé mzdy a nové sazby daně z příjmu z hrubé mzdy 15 a 23 procent. Taky Fiala a jeho poslanci zaťali sekeru 100 miliard ročně do rozpočtu, zvýšili dluh a mlčí o tom. Neslyšíme ani slovo, že by to chtěli napravit, měnit. Premiér mluvil o tom, že "vlády mohou hodně věcí rychle pokazit, ale náprava trvá zpravidla mnohonásobně déle. Odsouvat problémy na další volební období, to je totiž vždycky jednodušší než kousnout do kyselého jablka a začít je řešit. Ale naší zemi nic jiného nezbývá, protože každý den se naše problémy budou už jenom zvětšovat." - Slyšeli jsme řeč politika, který chtěl vyhrát volby, i když věděl, že ho nic dobrého nečeká. A zřejmě taky věděl, že tým, který bude mít, není zrovna hvězdný. Ale ta upřímnost, s níž mluví, je cenná a nese naději, že se věci mohou měnit k lepšímu. Slíbil "hledat úspory zejména tam, kde to přímo nepocítí naši občané. Máme totiž zbytnělý a těžkopádný stát a tomu rozumná redukce jenom prospěje". Slibovali to i ti předchozí, ale Fialovi nic jiného v podstatě nezbývá. Nová vláda už není závislá na Miloši Zemanovi obráceném tváří k Východu. Fiala mluvil o vysokých cenách energií a o tom, že toto téma vyžaduje i mezinárodní řešení. "Na jedné straně je zde Rusko, které se snaží Evropu vydírat, a dokonce dává najevo, že je připraveno i na ozbrojený konflikt, a na druhé straně tu máme významné evropské státy, které se rozhodly investovat do nezávislosti na fosilních palivech, a to takřka za každou cenu." Reálný popis, premiér jen nedodal, že ona "nezávislost na fosilních palivech" souvisí se stavem naší planety, jíž zbývá jen málo času na zlepšení. Fiala: "Chtěl bych ale se vší vážností varovat. Varovat před různými politickými spasiteli a populisty, kteří budou chtít této situace zneužít a budou vám tvrdit, že řešení je jednoduché. Že stačí něco odmítnout nebo odněkud vystoupit. Není to pravda. Složité problémy přece nikdy nemají jednoduchá řešení. Naše vláda bude muset trpělivě a tvrdě pracovat. Hledat v Evropě spojence. Přesvědčovat partnery, ale také konečně pohnout s výstavbou jaderných bloků a taky podpořit investice do dalších rozumných obnovitelných zdrojů. To je cesta, jak z energetické krize ven. A její alternativou je zaostalost a chudoba. A to přece nikdo nechce." Nemohl vynechat covid. Vyzval občany k sounáležitosti a ohleduplnosti, jež místy chybí: "Chovejme se, prosím, i po celý letošní rok všichni k sobě navzájem, jako se chováme k rodině a k přátelům. Jako se chováme k těm, na kterých nám záleží a vůči komu občas neváháme udělat i ústupek na úkor vlastního pohodlí." Byl to silný, dobrý a s jednou výjimkou nečekaně otevřený projev. Z babišovských vylhaných oblak jsme si kecli tvrdě na zem. Ale díky tomu snad máme šanci věci změnit k lepšímu.
| 3
| 4
| 5
| 4
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
24227
|
Hungary
|
hu
|
12-10-2020
|
2020
|
index.hu
|
https://index.hu/belfold/2020/10/12/meg_a_paksi_tavho-biznisz_is_felmilliardot_hozott_meszaros_lorinceknek/
|
Még a paksi távhőbiznisz is félmilliárdot hozott Mészáros Lőrincnek
|
Kövesse az Indexet Facebookon is! Csaknem félmilliárdos nyereséget realizálhattak 2019-ben Mészárős Lőrinc cégei a paksi távhőbizniszen – írja azmfor.hua friss cégadatokra hivatkozva. A város távhő-üzemeltetéséért is felelős Duna Center Therm Üzemeltető Kft. tavaly az előző évinél 61 százalékkal magasabb árbevételt könyvelhetett el a cég beszámolója szerint. Az 1,8 milliárd forint után Mészárosék érkezésével már 2,97 milliárd folyt be a kasszába. A 2019 márciusában Mészáros Lőrinc érdekeltségébe, a V-Híd Vagyonkezelő Kft. tulajdonába kerülő cég az előző évi 83,4 millió forint után tavaly már 487 milliós nyereséget termelt. Az nem derült ki, hogy a látványos növekedés minek köszönhető, ugyanakkor D. C. Therm Kft. évek óta rendszeres beszállítója az MVM Paksi Atomerőmű Zrt.-nek is. Tavaly például egy nap alatt közel félmilliárd forint értékű munkát nyertek el a zrt.-től egyetlen közbeszerzéssel. Mészáros Lőrinc a leggazdagabb magyarnak számít aForbeslistáján, 404,7 milliárd forint becsült vagyonnal. Havi egymilliárd forintot hoz a holding. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 0
| 1
| 2
| 3
| 4
| 5
| 0
| 3
| 3
|
23464
|
Hungary
|
hu
|
04-08-2019
|
2019
|
origo.hun
|
https://www.origo.hu/nagyvilag/2019/08/fukusimai-foldrenges-1
|
Erős földrengés rázta meg Fukusimát
|
Erős, 6,2-es erősségű földrengés volt Fukusima régióban, Japánban. A földmozgást a 250 kilométerre fekvő Tokióban is lehetett érezni. Nem adtak ki cunamiriasztást. 6,2-es (más források szerint 6,5-ös) erősségű földrengés volt Fukusima régióban, Japánban. A rengés olyan erős volt, hogy még a fővárosban is lehetett érezni, ami 250 kilométerre fekszik. Helyi idő szerint a rengés este 7 óra 23 perckor keletkezett, az epicentrum 50 kilométeres mélységben volt - írjaaz Independent. Egyelőre károk és sérülések nem ismertek, és cumamiriadót sem adtak ki a hatóságok. Japán a világ egyik leginkább földrengések sújtotta országa, a 6-os vagy annál magasabb erősségű rengések körülbelül 20 százalékát itt mérik. 2011-ben egy földrengés és az azt követő cunami súlyos nukleáris üzemzavart és teljes zónaleolvadást okozott a helyi atomerőműben. Négy reaktorblokk szerkezetileg károsodott.
| 2
| 2
| 2
| 3
| 3
| 3
| 0
| 3
| 3
|
18738
|
Slovakia
|
sk
|
11-07-2007
|
2007
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/3389215/inspektori-maae-sa-chystaju-do-pchjongjangu.html
|
Inpektori MAAE sa chystajú do Pchjongjangu
|
SOUL 11. júla (SITA/AFP) - Inpektori Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE) pricestujú v sobotu do Kórejskej udovodemokratickej republiky (KDR), kde budú na základe dohody medzi agentúrou ... SOUL 11. júla (SITA/AFP) - Inpektori Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE) pricestujú v sobotu do Kórejskej udovodemokratickej republiky (KDR), kde budú na základe dohody medzi agentúrou a touto komunistickou krajinou dohliada na plánované odstavenie hlavného reaktora na výrobu plutónia v Jongbjone. Severná Kórea jeho odstavením splní jednu z kúových poiadaviek medzinárodného spoloenstva. Termín príchodu inpektorov do Pchjongjangu potvrdil v stredu na návteve v Junej Kórei éf MAAE Muhammad al-Baradií.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou
| 3
| 4
| 5
| 3
| 3
| 5
| 3
| 4
| 5
|
1759
|
Czech Republic
|
cz
|
20-07-2016
|
2016
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ekonomika-slovenska-policie-provedla-razii-v-jaderne-elektrarne-mochovce-40002584
|
Slovenská policie provedla razii v jaderné elektrárně Mochovce
|
V souvislosti s dokončením třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny ve slovenských Mochovcích proběhla ve středu v areálu elektrárny policejní razie. Podle slovenských médií se týkala jedné z bývalých dodavatelských firem. Dostavba Mochovců se protahuje a prodražuje. „Akce souvisela se zajišťováním účetních dokladů. Potřebujeme prověřit dodavatelské vztahy při dostavbě Mochovců,“ řekl portálu Aktuality.sk policejní prezident Tibor Gašpar. Mluvčí Slovenských elektráren (SE) Jana Burdová razii rovněž potvrdila. „Policie vstoupila na stavbu třetího a čtvrtého bloku i do kanceláří bývalého dodavatele dostavby elektrárny,“ uvedla mluvčí. Server HN.sk napsal, že se jedná o firmu Inženýrské stavby Košice. SE smlouvu s touto firmou zrušily údajně z důvodu nekvalitní práce a prodražení stavby. Server Aktuality.sk uvedl, že zátah policie se netýká přímo vlastníkajaderné elektrárnya největšího výrobce elektřiny naSlovensku, společnosti Slovenské elektrárny. Slovenská policie v minulosti provedla razie i v samotném podniku SE a kvůli podezřením z různých trestných činů obvinila několik osob. Italský koncern Enel se loni dohodl na prodeji svého 66procentního podílu v SE do vlastnictví Energetického a průmyslového holdingu. Hodnota transakce činí 750 miliónů eur (přes 20 miliard Kč). Dostavba elektrárny v Mochovcích nabrala oproti původnímu harmonogramu skluz a bude mnohem dražší, než se předpokládalo. Má být ukončena v letech 2017 až 2018 a náklady přesáhnou pět miliard eur (135 miliard korun). Původně se předpokládalo, že náklady nepřesáhnou tři miliardy eur (81 miliard korun). Po dostavě dvou bloků pokryjí Mochovce 13 procent celkové spotřeby elektrické energie na Slovensku.
| 3
| 2
| 3
| 3
| 3
| 3
| 3
| 2
| 3
|
18923
|
Slovakia
|
sk
|
17-08-2014
|
2014
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/7337702/sef-atomovej-agentury-hodnoti-navstevu-iranu-ako-uzitocnu.html
|
éf atómovej agentúry hodnotí návtevu Iránu ako uitonú
|
Irán potvrdil ochotu riei spory o jadrovom programe dialógom, na odovzdanie údajov má ete týde. VIEDE. Generálny riadite Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu Jukija Amano povedal, e jeho nedeajia návteva Teheránu bola uitoná a Irán mu potvrdil ochotu vyriei vetky sporné záleitosti dialógom.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Amano navtívil iránsku metropolu pred hraniným termínom 25. augusta, ktorý dostal Irán na to, aby MAAE poskytol poadované údaje potrebné pre preetrenie monej vojenskej dimenzie svojho sporného jadrového programu. "Bola to krátka návteva, ale uitoná," povedal Amano v Teheráne po rokovaní s prezidentom Hasanom Rúháním a alími vysokými predstavitemi Iránu. Vo Viedni o tom informovala v komuniké MAAE, ktorú citovala agentúra Reuters. Irán vedie jadrové rokovania so svetovými mocnosami s cieom ukoni dlhoroný spor o svoje jadrové aktivity. Popiera, e by jeho program mal vojenské ciele. V súvislosti s dohodou o spolupráci, ktorú Irán a MAAE uzavreli v novembri, Amano povedal, e "vemi rád poul z najvyích miest pevný záväzok uplatni dohodnutú rámcovú dohodu o spolupráci a vyriei vetky prítomné i minulé záleitosti prostredníctvom dialógu..." Amano pricestoval v sobotu veer na svoju druhú návtevu Iránu od zvolenia Rúháního za prezidenta v polovici roku 2013. Odkedy sa Rúhání ujal funkcie, Teherán sa zaviazal spolupracova s MAAE, aby rozptýlil obavy Západu týkajúce sa jeho jadrového programu.
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
4596
|
Czech Republic
|
cz
|
22-09-2018
|
2018
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/temelin-druhy-blok-konec-odstavky_1809222115_kro
|
Druhý blok Temelína po dvoudenní odstávce opět vyrábí elektřinu. Energetici upravili kondenzátor
|
Druhý blok jaderné elektrárny Temelín začal v sobotu ve 20.15 vyrábět elektřinu. Odpojen od sítě byl od 20. září, kvůli úpravě kondenzátoru v nejaderné části elektrárny. Aktuálně je výkon bloku 400 elektrických megawatt (MWe), naplno by měl začít vyrábět ještě během sobotní noci, oznámil temelínský mluvčí Marek Sviták. Odběratelů se odstávka nedotkla, elektřinu stále vyrábí první blok.Během odstávky zůstal reaktor a další zařízení v takzvaném horkém stavu, nebylo nutné přejít do úplné odstávky.„V praxi to znamenalo, že teplota vody v reaktoru byla přibližně 260 stupňů Celsia, zatímco během klasické odstávky se vychlazuje na teplotu minimálně o dvě stě stupňů nižší. K úplnému vychlazení nebyl důvod, navíc takto bylo možné blok připojit k přenosové soustavě o něco dříve,“ řekl Sviták.Práce na kondenzátoru dokončili energetici odpoledne 21. září. Nyní by měl být lepší chemický režim v nejaderné části elektrárny, tedy kvalita napájecí vody. „Zatím tomu vše nasvědčuje, definitivně si to potvrdíme v nejbližších dnech při provozu na plném výkonu,“ řekl mluvčí.O odpojení bloku rozhodlo vedení elektrárny předminulý týden. Chtělo předejít situaci, že by bylo potřeba blok odstavit později, kdy je vyšší spotřeba.Kondenzátor, který chladí páru poté, co projde turbínou, umožnil od poslední odstávky zvýšit výkon elektrárny o několik elektrických MWe. Vyšších výkonů dosáhl druhý blok pomocí lepšího chlazení a díky nové metodě pročištění 32 tisíc titanových chladicích trubiček uvnitř zařízení.Druhý temelínský blok byl letos od 29. června do 30. srpna plánovaně odstaven kvůli výměně paliva. Od začátku roku vyrobil Temelín 10,5 terawatthodin (TWh) elektřiny.Temelín je největším výrobcem elektřiny v ČR, jeho produkce pokryje pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobila 16,48 TWh elektřiny, což byla zatím nejvyšší roční výroba. Temelínská elektřina by vystačila všem českým domácnostem na 13 měsíců, jihočeským domácnostem na 13,5 roku.
| 3
| 4
| 5
| 5
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
30447
|
Poland
|
pl
|
25-02-2019
|
2019
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/swiat/donald-trump-bez-broni-nuklearnej-korea-pln-moglaby-byc-wielka-potega-gospodarcza/3w4e0dv
|
Donald Trump: bez broni nuklearnej Korea Płn. mogłaby być wielką potęgą gospodarczą
|
Korea Płn. mogłaby być jedną z "wielkich potęg gospodarczych", gdyby zrezygnowała z broni jądrowej - napisał prezydent USA Donald Trump na Twitterze kilka godzin po tym jak sekretarz stanu Mike Pompeo powiedział, że Pjongjang pozostaje zagrożeniem nuklearnym. Przywódca Korei Płn. "przewodniczący Kim (Dzong Un) zdaje sobie sprawę, być może lepiej niż ktokolwiek inny, że bez broni nuklearnej, jego kraj szybko może stać się jedną z wielkich potęg gospodarczych na świecie. Ze względu na swoje położenie i ludzi (i jego samego - Kima), ma większy potencjał do szybkiego wzrostu niż jakikolwiek inny kraj!" - napisał Trump w niedzielę na Twitterze. Następnie dodał: "Tak zabawnie jest patrzeć na ludzi, którym od lat się nic nie udaje, nie mają NIC, a mówią mi, jak negocjować z Koreą Północną. Mimo wszystko dziękuję!". Prezydent USA spotka się po raz drugi z przywódcą Korei Płn. na szczycie, który odbędzie się w środę i czwartek w stolicy Wietnamu, Hanoi. Obaj liderzy spotkali się po raz pierwszy w czerwcu 2018 roku w Singapurze i od tego czasu obie strony prowadzą negocjacje w sprawie szczegółów denuklearyzacji północnokoreańskiego reżimu. Jak dotąd nie ogłoszono wiążących uzgodnień w tej sprawie. Amerykański sekretarz stanu Pompeo, spytany przez dziennikarza telewizji CNN Jake'a Tappera, czy uważa, że Korea Północna pozostaje zagrożeniem, odparł twierdząco. "Ale prezydent powiedział, że nie jest" - przypomniał Tapper. Na co Pompeo odparł: "On (prezydent Trump) nie to powiedział... wiem dokładnie, co powiedział". W innym wywiadzie dla telewizji Fox News Pompeo był ostrożny - jak pisze portal BBC News - jeśli chodzi o to, co można osiągnąć na szczycie w Hanoi. "Może nie wszystko uda się w tym tygodniu, (ale) mamy nadzieję, że zrobimy znaczący krok" - zauważył sekretarz stanu USA. Konflikt koreański z lat 1950-1953 zakończył się zawarciem rozejmu. Korea Północna od dawna naciska na zawarcie układu pokojowego, który gwarantowałby przetrwanie komunistycznego reżimu. Na szczycie w Singapurze Kim wyraził gotowość do "całkowitej denuklearyzacji Półwyspu Koreańskiego" w zamian za gwarancje bezpieczeństwa. Negocjacje w tej sprawie utrudnia jednak odmienne rozumienie tych terminów. Północnokoreańska prasa oceniała w grudniu 2018 roku, że "całkowita denuklearyzacja" oznacza "całkowite usunięcie zagrożenia nuklearnego wobec Korei, zanim będzie ona mogła zlikwidować swoje własne środki odstraszania nuklearnego". Pjongjang domaga się również zniesienia międzynarodowych sankcji, nałożonych na niego przez Radę Bezpieczeństwa ONZ. Waszyngton wyklucza jednak jakiekolwiek ustępstwa, dopóki nie zostaną podjęte konkretne kroki w kierunku "całkowitej, możliwej do zweryfikowania i nieodwracalnej denuklearyzacji" Korei Północnej.
| 2
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
| 2
| 4
| 5
|
8817
|
Czech Republic
|
cz
|
21-02-2018
|
2018
|
aktualne.cz
|
https://nazory.aktualne.cz/komentare/referendum-nalehave-potrebuji-jen-ti-kdo-ho-chteji-zneuzit/r~e12fef78170311e89509ac1f6b220ee8/
|
Referendum naléhavě potřebují jen ti, kdo ho chtějí zneužít. Podívejte se k sousedům
|
Pokud při nás budou stát všichni svatí, dosáhneme zákonem o referendu maxima, kterého se dá dosáhnout - moc toho nepokazíme. Kvízová otázka pro znalce české politiky: "Co udělá vítěz voleb, jehož menšinová vláda nezískala důvěru parlamentu?" A) Bude se starat, aby Česko fungovalo; maximum energie ale věnuje vyjednávání s potenciálními partnery o podpoře. B) Vybere si nejodpudivější stranu, která v parlamentu sedí, a maximum energie věnuje prosazení její programové priority. Hnutí ANO zvolilo možnost B a na prosazování zákona o referendu se vrhlo s elánem, který nejspíš i samotného Tomia Okamuru trochu zaskočil. Ještě se ani dosyta nenabažil prvního dárku - křesla místopředsedy sněmovny - a už aby rozbaloval další. Nemusel ani dávat dopis za okno - stačilo podle svého toužebného přání pojmenovat stranu a Ježíšek, pardon, Andrej Babiš, se dovtípil. (Krátká odbočka: za pozornost stojí izpůsob, jakým vláda v lednu poslala Okamurovo referendum do sněmovny. Všechna připomínková ministerstva, tedy vnitro, zahraničí, finance, spravedlnost i obrana, ho písemně odmítla. Na zasedání vlády 17. ledna 2018 pro něj ale zvedlo ruku všech patnáct ministrů a ministryň. Prostě jeden tým, který se nehádá a maká pro lidi. Přesně jak si to Andrej Babiš představoval.) Takový spěch by byl legitimní, kdyby se jednalo o pomoc obětem regionů zasažených katastrofální povodní. S přivřenýma očima by se dal pochopit i u zákona urychlujícího například stavbu dálnic a železnic - na moderní infrastrukturu zoufale čeká celá země. Ale referendum naléhavě potřebují jen ti, kdo ho chtějí zneužít. Když se někam chystáme na dovolenou, neškodí zeptat se na zkušenosti sousedů, kteří tamtéž byli loni. Když chceme protlačit nový zákon, taky neškodí podívat se, jak funguje jinde. Hnutí ANO, piráti a další to asi neudělali, jinak by jejich nadšení pro referendum muselo dost ochladnout. Nastudovat si zkušenosti sousedů v tomto případě zabere méně času než přečíst všechny reference na hotel u moře. V demokratických zemích se referend zase až tak moc nekoná - odhlédneme-li od místních hlasování a švýcarské výjimky potvrzující pravidlo. Už to by nás mělo varovat - proč asi, jde-li o tak skvělou věc, jak nám propagátoři hurá referenda namlouvají? A když odečteme referenda o EU (ANO se dušuje, že ho nepřipustí), zbude jich ještě méně. Veškerou naši pozornost pohltilo trauma brexitu, což lze pochopit. Už dlouho žádné referendum nevyplavilo na povrch tak koncentrovanou směs toho nejhoršího, co lze v každém národě najít. Když mluvím o traumatu, nemám přitom na mysli výsledek. I kdyby byl opačný - vrátilo by to život zavražděné matce dvou dětí, poslankyni Jo Coxové? Ochránilo by to Poláky a další Středo- a Východoevropany před xenofobními útoky? Asi ne. Ale co jiná referenda z našeho okolí z poslední doby? Poskytují argumenty spíš odpůrcům, nebo stoupencům přímé demokracie? Posuďte sami. Pokud jde o střední Evropu, Rakousko ani Německo nám žádné čerstvé zkušenosti s námi vytouženou dovolenkovou destinací nepředají. Přímou demokracii pokládají za příliš rizikovou oblast, kam se nejezdí. Mají k tomu dobré historické důvody a řeč není jen o Hitlerovi. V Rakousku si v roce 1978 vyzkoušeli přímou demokracii v referendu o jaderné energii. Výsledek v Česku netřeba připomínat - pouhých třicet tisíc hlasů rozhodlo o nespuštění hotové elektrárny za miliardy šilinků a zadělalo na problémy na desítky let dopředu. Referendum přitom rozhodly politické zájmy, které s energetikou ani životním prostředím neměly nic společného. Pojďme tedy jinam. Slovensko uspořádalo v roce 2015 referendum namířené proti stejnopohlavním párům - jejich odpůrci jim mimo jiné chtěli znemožnit označovat svá partnerství za manželství a adoptovat děti. Hlasování ztroskotalo na nízké účasti, jediným výsledkem bylo vzedmutí homofobních vášní. Bizarní je, že strůjci referenda chtěli zakázat zakázané - svazky osob téhož pohlaví slovenské zákony dodnes neuznávají, natož aby je označovaly za manželství nebo jim povolovaly adopce. Klasickou ukázku zneužití institutu referenda nabídla v roce 2016 maďarská vláda, když vyhlásila hlasování o evropských kvótách na uprchlíky. Na kampaň s předem jasným výsledkem vynaložil Viktor Orbán astronomické sumy a oblepil zemi stereotypizujícími, ale pádnými slogany typu "Věděli jste, že teroristické útoky v Paříži spáchali imigranti?". Ani tak se mu nepodařilo do volebních místností přilákat potřebných 50 procent voličů. Referendum jen prohloubilo zákopy, v nichž vláda slavila osmadevadesátiprocentní podporu a opozice neplatnost výsledku. Nizozemští voliči v roce 2015 odmítli asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou. Skutečně? Ale vůbec ne. Sice odpovídali na otázku ohledně ratifikace zmíněného dokumentu, kampaň odpůrců s ním ale příliš nesouvisela. Oč jde skutečně, vyjádřil lapidárně extremista Geert Wilders, když výsledek označil za "začátek konce EU". Smlouvu nakonec ratifikoval parlament (referendum nebylo závazné) poté, co unie Nizozemsko ujistila, že smlouva neznamená závazek v budoucnu Ukrajinu do EU přijmout. Což si ovšem mohli Nizozemci přečíst přímo ve smlouvě, a hlasování si ušetřit. Odkud tedy čerpáme přesvědčení, že zrovna nás by mohlo lidové hlasování posunout dál v kterékoliv oblasti, kde to nutně potřebujeme? Referendum je dobrá hračka pro blahobytné země či regiony, které z nedostatku osudovějších témat rozhodují o otázkách typu legalizace marihuany (řada států USA), volebním právu od 16 let (Lucembursko, 2016) nebo začátku jarní lovecké sezony (Malta, 2015). Tedy o věcech, které pro málokoho představují otázku života a smrti. Jakmile je ale v sázce cokoliv zásadního nebo opravdu kontroverzního, nastoupí na scénu síly - a peníze, samozřejmě -, které každý pokus o racionální debatu spolehlivě utlučou. Jestliže snad má někdo v Česku pocit, že se "únosům" referend podaří zabránit nějakými pravidly, nechť se podívá na financování prezidentské nekampaně Miloše Zemana nebo způsob, jakým si Jaromír Soukup vykládá zákonný požadavek na nestrannost televizní publicistiky. Pokud při nás budou stát všichni svatí, dosáhneme zákonem o referendu maxima, kterého se dá dosáhnout - moc toho nepokazíme. Zákon budeme mít hlavně na ozdobu a podobně jako vánoční řetěz ho občas vytáhneme, abychom si užili hlasování o nějaké marginálii typu kouření v hospodě. Ve hře jsou ale bohužel mnohem horší scénáře. Jejich paleta začíná vyhozenými stovkami milionů za zbytečné kampaně, pokračuje vypjatou, emotivní atmosférou, rozklíženou společností a končí dobrovolným odchodem ze světa (samozřejmě v případě celé země jen toho západního, svobodného). Na všechny svaté bych proto moc nespoléhal.
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
|
16768
|
Slovakia
|
sk
|
20-06-2007
|
2007
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/3356696/hill-rokovania-s-pchjongjangom-sa-obnovia-zaciatkom-jula.html
|
Hill: Rokovania s Pchjongjangom sa obnovia zaiatkom júla
|
TOKIO 20. júna (SITA/AFP/AP) - Hlavný americký vyjednáva pre Severnú Kóreu Christopher Hill v stredu povedal, e esstranné rokovania o jadrovom odzbrojení KDR by sa mali obnovi po 4. júli. "Domnievam ... TOKIO 20. júna (SITA/AFP/AP) - Hlavný americký vyjednáva pre Severnú Kóreu Christopher Hill v stredu povedal, e esstranné rokovania o jadrovom odzbrojení KDR by sa mali obnovi po 4. júli. "Domnievam sa, e to bude zaiatkom júla," povedal Hill novinárom v Tokiu. "Bol by som radej, keby to nebolo tvrtého júla, ale ihne po tvrtom júli," uviedol. tvrtý júl je v USA tátnym sviatkom, poas ktorého sa oslavuje De nezávislosti. O termíne obnovenia esstranných rokovaní (Severná a Juná Kórea, USA, ína, Rusko a Japonsko) sa Hill vyjadril potom, o povedal, e inpektori OSN sú pripravení vráti sa do Severnej Kórey, aby monitorovali uzavretie jej jadrového reaktoru. Severná Kórea vo februári súhlasila s tým, e zatvorí svoj reaktor v Jongbone, ale odmietla to urobi skôr, ako dostane 20 miliónov dolárov, ktoré mala zmrazené v banke v Macau. Christopher Hill v utorok povedal, e tieto peniaze u boli prevedené na severokórejský úet.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou
| 0
| 4
| 5
| 3
| 3
| 5
| 3
| 4
| 5
|
7717
|
Czech Republic
|
cz
|
30-03-2010
|
2010
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rusove-smlouva-s-obamou-muze-kvuli-raketam-padnout/r~i:article:664662/
|
Rusové: Smlouva s Obamou může kvůli raketám padnout
|
USA a Rusko se neshodnou, zda nová jaderná smlouva omezuje protiraketovou obranu Washington/Moskva- Už jen poslední dny se počítají do slavnostního okamžiku, kdy prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama v Praze podepíší novou dohodu o omezení strategických arzenálů jaderných zbraní obou velmocí. Smlouva měla být podepsána už v prosinci, ale vyjednavači se v té době nedokázali na finální verzi dohodnout. Jedním ze sporných bodů byla otázka verifikace plnění dohody, jiným pokračující iniciativa Spojených států vybudovat v Evropě třetí pilíř protiraketové obrany. A pře o americké rakety a radary v Evropě vrhá stín na novou smlouvu START i nyní. Moskva tvrdí, že dohoda umožňuje, aby od ní Rusko odstoupilo v případě, že se změní „úroveň obranných systémů", tedy pokud Američané rozšíří protiraketový deštník způsobem, který se nesetká u Rusů s pochopením. Americká strana si však stojí pevně za svým: smlouva otázku protiraketové obrany neřeší. Podle náměstkyně americké ministryně zahraničí Ellen Tauscherové text „neobsahuje žádné omezení týkající se toho, co mohou Spojené státy dělat se svým systémem protiraketové obrany". Náměstkyně, která na ministerstvu zodpovídá za kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost však v pondělí připustila, že když se „prezidenti v červenci setkali, dali jasně najevo, že mezi strategickými útočnými a strategickými obrannými zbraněmi existuje vztah". Sergej Lavrov | Foto: Reuters A na to právě naráží ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Tento balíček dokumentů (=nová smlouva START) předpokládá, že je smlouva dohodnuta za okolností, kde se jednotlivé strany pohybují na příslušné úrovni strategických obranných systémů," prohlásil v pondělí. „Změnit tyto úrovně dává každé ze stran právo rozhodnout se ohledně další participace na redukování strategických ofenzivních zbraní." Text dohody je v současné době tajný, a tak není možné přesně říci, která ze stran má pravdu. Na jednu stranu si je velmi těžké představit, že by se v něm Spojené státy nějak právně zavázaly k omezení protiraketové obrany. Na druhou stranu je z dosud řečeného zřejmé, že alespoň nějaká zmínka o protiraketové obraně tam bude. Nová smlouva STARTObě strany mohou mít:1550 rozmístěných bojových hlavic800 odpalovacích zařízení mezikontinentálních balistických raket na pozemních nosičích, ponorkách a těžkých bombardérech700 z těchto odpalovacích zařízení může být vybaveno jadernými zbraněmi Obě strany mohou mít: „Spekulovalo se o tom, že by to mohlo být uvedeno v preambuli textu, něco v tom smyslu, že to je důležité pro udržení bezpečnostní rovnováhy, možná ne přímo takto tvrdě, ale nějaká poznámka v tomto smyslu," říká Jiří Hejtich z Institutu mezinárodních studií (IMS) Univerzity Karlovy. Podle Hejticha hledá Kreml nějakou pojistku, jak by mohl případně na USA tlačit. Obama na druhou stranu zohledňuje vlastní strategické plány a hledí i směrem k Senátu, kde by dohoda nemusela projít. Podpis smlouvy v Praze je totiž pouze prvním krokem. Následovat musí ratifikace v parlamentech obou zemí. Obama potřebuje v horní komoře i hlasy osmi republikánů. Ústava totiž nařizuje, že mezinárodní smlouvy musí Senát stvrdit dvoutřetinovou většinou. Pokud by smlouva jakékoliv právně závazné body ohledně protiraketového štítu obsahovala, americký prezident by u republikánů narazil. Vyčítali mu již zrušení protiraketových sil v Polsku a radaru v Česku, které ¨tam rozjednal George W. Bush. Podle Johna Boltona, který měl v Bushově administrativě na starosti kontrolu zbraní hromadného ničení, je nyní potřeba vyčkat, s čím administrativa před Senát předstoupí. „Je tu závazek pro další debaty ohledně protiraketové obrany? Myslím, že to nebudeme vědět, dokud neuvidíme samotné podmínky smlouvy. Je tu šance se na to zeptat při slyšení před Kongresem," citoval deník The Washington Times muže, jenž má mezi republikány v bezpečnostních otázkách stále velké slovo. V současnosti nemají Rusové v ruce žádný právní dokument, kterým by mohli stavbu amerického protiraketového štítu v Evropě omezit. Rozšiřování obranných balistických systémů mezi Ruskem a USA upravovala smlouva ABM z roku 1972, od které však Spojené státy roku 2002 odstoupily. Balistická střela Trident | Foto: U.S. Department of Defense „Smlouva ABM je neplatná, Spojené státy se jí nemusejí řídit, a Rusko tak nemá právní podklad, na základě kterého by je k tomu donutily. Pokud bude v nové smlouvě START o protiraketové obraně zmínka, pak jen velice vágní," říká Vlastislav Bříza, který na FSV UK přednáší o jaderném soupeření obou velmocí. Podle Břízy se jedná o uměle živenou debatu, protože nová ruská raketa TOPOL-M americký protiraketový deštník stejně podletí a proti soustředěnému útoku tisíců ruských balistických střel by tak jako tak neměl šanci. „Rusové mají nyní na odpalovacích zařízeních 3000 raket. Že by proti tomu něco svedlo 10 antiraket, je absurdní," říká. I v případě, že by smlouva nebyla parlamenty obou zemí ratifikována, neznamená to nutně, že nebude dodržena. To se stalo například v případě smlouvy SALT II z roku 1972, která omezila vývoj nových strategických zbraní a poprvé snížila množství jejich odpalovacích zařízení. Americký Senát USA smlouvu neratifikoval kvůli sovětské invazi do Afghánistánu, a ona tak nevstoupila v platnost. Přesto se jejími podmínkami SSSR i USA řídily.
| 3
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
|
10780
|
Slovakia
|
sk
|
24-05-2016
|
2016
|
cas.sk
|
https://www.cas.sk/clanok/404138/je-rozhodnute-poslanci-odobrili-dohodu-tykajucu-sa-jadrovych-skusok/
|
Je rozhodnuté: Poslanci odobrili dohodu týkajúcu sa jadrových skúok
|
Slovenská republika bude spolupracova na príprave inpektorov novej Organizácie Zmluvy o veobecnom zákaze jadrových skúok. Poslanci Národnej rady SR v utorok 108 hlasmi odobrili Dohodu medzi vládou SR a Prípravnou komisiou pre Organizáciu Zmluvy o veobecnom zákaze jadrových skúok o vzájomnej spolupráci pri výcviku a realizáciiinností komisie týkajúcich sa inpekcií na mieste, ktorú ete musí ratifikova prezident. Dokument poíta s vytvorením rozsiahleho medzinárodného monitorovacieho systému, ktorý bude tvori 321 monitorovacích staníc a 16 laboratórií. SR od zaiatku podporuje innos prípravnej komisie pri napaní jej mandátuna vybudovanie monitorovacieho systému a osobitne pri výcviku inpektorov. Vo vojenskom priestore Turecký vrch na Záhorí sa konalo u osem medzinárodných poných cviení, testov a kurzov budúcich inpektorov. Dohoda sformalizuje a rozíri doterajiu spoluprácu. Na území Slovenska bude doasný technický sekretariát organizácie pripravova testy, cvienia a tréning s pouitím pecifických technológií. Ide o konkrétny príspevok Slovenska ku kontrole repektovania medzinárodnej zmluvy o veobecnom zákaze jadrových skúok. Tá zakazuje vetky jadrové skúky na vojenské, ako aj civilné úely.SR je dlhodobým podporovateom urýchleného nadobudnutia jej úinnosti. Podpísala ju 30. septembra 1996 a ratifikovala 3. marca 1998. "Patrí medzi základné nástroje reimu neírenia jadrových zbraní a predstavuje dôleitý krok k udraniu a posilneniu globálnej bezpenosti," pripomenul minister zahraniných vecí Miroslav Laják. Poda neho je tie potrebné etablova systém na overenie toho, ako sa dodriava. "Slovensko je pripravené aktívne prispie k vybudovaniu potrebného verifikaného reimu," deklaroval.
| 0
| 3
| 5
| 5
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
26612
|
Hungary
|
hu
|
27-05-2003
|
2003
|
index.hu
|
https://index.hu/bulvar/japanrezgese/
|
Több mint kétszáz utórezgés Japánban
|
A hétfői nagyerejű földrengés után több mint kétszáz utórezgést észleltek Japánban, ezek közül nagyjából kilencvenet a lakosság is érzékelt. A legerősebb utórezgés a Richter-skála szerint 4,9-es erősségű volt. Kövesse az Indexet Facebookon is! Kapcsolódók (1) A hétfőről keddre virradó éjszaka folyamán 213 utórezgést regisztráltak, ezek közül legalább 90-et a lakosság is érzékelt. Az utórezgések legerősebbje 4,9 fokos volt a Richter-skála szerint. A japán meteorológiai intézet várható keddi és szerdai utórezgésekre figyelmeztetett. A földrengés halálos áldozatot nem követelt. A japán rendőrség keddi közlése szerint összesen 104-en sebesültek meg, közülük 11-en szenvedtek komolyabb töréseket, de senki sincs életveszélyben. Összesen 141 ház rongálódott meg, 63 esetben jelentettek földcsuszamlásokat és négy helyen kisebb tűz is kiütött. A szakértők úgy vélik, hogy a fölrengésnek azért nem lettek súlyosabb következményei, mert epicentruma 71 kilométerrel a tenger alatt, Mijagi prefektúra partjaitól 20 kilométerre volt. Kedd reggelre 80 százalékban helyreállt a nagy sebességű vonatok közlekedése Tokió és a földrengés által legjobban érintett város, Szendai között. Szendai és Morioka között több vasúti hídon repedés keletkezett. Nem sérült meg az onagavai nukleáris reaktor, amely a földrengés észlelésére automatikusan leállította működését. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 2
| 3
| 3
| 3
| 5
| 3
| 3
| 3
|
13929
|
Slovakia
|
sk
|
29-04-2009
|
2009
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/4820890/korea-ak-sa-osn-neospravedlni-uskutocnime-jadrovy-test.html
|
Kórea: Ak sa OSN neospravedlní, uskutoníme jadrový test
|
Severná Kórea v stredu pohrozila, e uskutoní svoj druhý nukleárny test, ak sa Organizácia Spojených národov (OSN) neospravedlní za odsúdenie jej nedávneho vypustenia rakety. SOUL. "Ak sa Bezpenostná rada OSN okamite neospravedlní, budeme nútení prija dodatoné obranné opatrenia na ochranu najvyích záujmov naej republiky," citovala oficiálna Kórejská centrálna tlaová agentúra (KCNA) hovorcu ministerstva zahraniných vecí KDR. "Bude to zaha nukleárny test a testy balistických rakiet."SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Komunistický reim Kima ong-ila uskutonil svoj prvý a zatia posledný nukleárny test v roku 2006. OSN Severnej Kórei prostredníctvom rezolúcie . 1718 z toho istého roku zakázala uskutoova akékovek raketové testy a uvalila na krajinu dodatoné sankcie. KDR v apríli odstúpila od esstranných rokovaní o odzbrojení a preruila akúkovek spoluprácu s Medzinárodnou agentúrou pre atómovú energiu, ktorej jadroví inpektori u opustili krajinu. Severná Kórea týmito krokmi reagovala na odsudzujúce stanovisko Bezpenostnej rady OSN, ktoré sa týka nedávneho vypustenia rakety v rozpore s predolou rezolúciou. Pchjongjang trvá na tom, e raketa 5. apríla vyniesla na obenú dráhu komunikanú druicu a nelo tak o test zbrane, ako tvrdia západné krajiny.
| 1
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
|
27456
|
Hungary
|
hu
|
23-07-2018
|
2018
|
index.hu
|
https://index.hu/tudomany/til/2018/07/23/a_pacemaker_amit_nuklearis_uzemanyag_hajt/
|
A pacemaker, amit nukleáris üzemanyag hajt
|
Kövesse az Indexet Facebookon is! Kapcsolódók (5) Több mint egy évszázadig tartott, mire az ormótlan, kurblival tölthető szívritmus-szabályozóktól eljutottunk a ma forgalmazott, alig látható pacemakerekig.J. A. McWilliam 1899-es tanulmányavolt az első, ami leírta, hogy a szív elektromos stimulációjának hatására a szívkamra izmai összehúzódnak. Az elektromosságot a múlt század húszas éveiben kezdték el emberek újraélesztésére használni, és 1958-ban került sor az első pacemaker-beültetésre. Az energiaellátás kérdése mindig problémás volt az apró eszközöknél. A tervezőmérnökök használtak elektroncsövet, hálózati áramot, szilícium tranzisztorokat és akkumulátorokat – illetve időnként nukleáris üzemanyagot is. Az orvosi eszközöket gyártó Medtronic ma is készít pacemakereket: ezek akkorák, mint egy tabletta, és tíz évig működőképesek maradnak. A Medtronic az 1970-es évek elején a francia Alcatellel közösen fejlesztett egy plutóniummal hajtott pacemakert. Igen, plutóniummal: a radioaktív izotóppal. A Medtronic pacemakere 2,5curie-nyi(Ci) plutónium-238-at tartalmazott. Az izotóp sugárzása az eszköz falával érintkezve hőt termelt, ami elektromossággá alakult – ez már alkalmas volt a szívizmok stimulációjára. A technológiát később más gyártók is felhasználták: az amerikai Cordis Corporation and Coratomic is gyártott atommeghajtású pacemakereket. 10-15 évvel ezelőtt még mindig 50-100 páciens volt,aki ezeket használta. Hiába tűnik ijesztőnek a gondolat, hogy valaki radioaktív izotópokat hordjon a legfontosabb testrészébe varrva, az idő igazolta az elgondolást. Az egyik páciens 1973-ban kapott Numec NU-5 típusú nukleáris pacemakert, és 34 évvel később még mindig ezt használta. A szakértők szerint az eszközök még 88 év, azaz a plutónium felezési idejének lejárta után is működőképesek maradnak. Ezzel szemben nevetségesnek hat a lítium akkumulátoros pacemakerek 10-15 éves élettartama. Mivel ennyire tartósak, az atommeghajtású pacemakerek általában túlélik a használóikat is. Az elhunytakat azonban nem lehet a pacemakerrel együtt temetni, mivel ez sugárzásveszéllyel járna. A holttestekből kioperált, leselejtezett eszközöket vissza kell juttatni a Los Alamos-i nukleáris kutatóintézet hulladékkezelő részlegének, az OSRP-nek, hogy gondoskodjanak a biztonságos tárolásukról. (Medical Design Technology) 5 könyvTöbb mint 600 meghökkentő, érdekes és tanulságos történet! Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 3
| 2
| 3
| 3
| 3
| 3
| 4
| 5
|
29558
|
Poland
|
pl
|
04-06-2011
|
2011
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/swiat/rekordowy-poziom-promieniowania-w-fukushimie/mw2gv
|
Rekordowy poziom promieniowania w Fukushimie
|
W uszkodzonej przez marcowe trzęsienie ziemi japońskiej elektrowni atomowej Fukushima I promieniowanie w powietrzu osiągnęło rekordowy poziom do 4 tys. milisiwertów na godzinę - poinformował w sobotę zarządzający siłownią koncern TEPCO. Promieniowanie takie pomierzone zostało przez robota w południowo-wschodnim kącie budynku reaktora nr 1. Z otworu w podłożu wydziela się tam para. Przez otwór przebiega rura, prowadząca przez budynek. Rura ta nie jest uszkodzona. Według TEPCO, wydaje się, że para pochodzi z ciśnieniowego kotła, gdzie zebrała się woda chłodząca. Całość zostanie poddana dokładnemu sprawdzeniu. Dane pomiarowe wskazują, że pracownicy wewnątrz byliby narażeni na otrzymanie w ciągu zaledwie czterech minut dopuszczalnej rocznej dawki 250 milisiwertów. TEPCO nie zamierza kierować tam ludzi, ale będzie uważnie obserwować rozwój sytuacji. Po katastrofie sejsmicznej z 11 marca japoński rząd zwiększył dopuszczalną dawkę promieniowania ze 100 do 250 milisiwertów w ciągu roku. Jak poinformowało w piątek TEPCO, w elektrowni zalega ponad 100 tys. ton silnie promieniotwórczej wody chłodzącej. Koncern wyraża obawy, że w nadchodzącej porze deszczowej radioaktywna ciecz może się przedostać do otoczenia.
| 1
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
|
13442
|
Slovakia
|
sk
|
12-12-2017
|
2017
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/20717611/tillerson-usa-su-pripravene-rokovat-so-severnou-koreou.html
|
Tillerson: USA sú naalej pripravené rokova so Severnou Kóreou
|
Pchjongjang vak musí prís s vôou zmeni zameranie svojich jadrových programov. WASHINGTON. Americký minister zahraniných vecí Rex Tillerson v utorok vyhlásil, e Spojené táty sú pripravené rokova s KDR kedykovek, ke na to bude Pchjongjang pripravený. Tillerson vak súasne dodal, e Pchjongjang musí prís k rokovaciemu stolu s vôou zmeni zameranie svojich jadrových a raketových programov. Informovala o tom agentúra Reuters.SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou V príhovore k lenom washingtonskému think-tanku Atlantic Council Tillerson tie uviedol, e vojenská pripravenos USA reagova na akúkovek severokórejskú hrozbu bola silná. Americké ozbrojené sily poda neho dostali rozkaz pripravi sa na vetky monosti. Na margo podmienok pre zaatie rokovaní Tillerson uviedol, e "bude aké vyjednáva, ak uprostred naich rozhovorov vystrelíte aliu raketu". Vyhlásil, e v KDR poda jeho názoru chápu, e ak sa zane rokova, bude nevyhnutné zachova pokoj zbraní, v opanom prípade bude aké vies produktívne rokovania. "My im aj naalej budeme odkazova, e potrebujeme pokoj zbraní, a oni musia preukáza, e chcú rokova," dodal Tillerson. Bude aké vyjednáva, ak uprostred naich rozhovorov vystrelíte aliu raketu. Rex Tillerson, minister zahraniných vecí USA Tillerson prednedávnom vyjadril elanie vyui existujúce komunikané kanály s Pchjongjangom, ale prezident USA Donald Trump na tento návrh reagoval, e by to bola strata asu. Hovorca Rady pre národnú bezpenos v Bielom dome informoval, e so Severnou Kóreou nemono vies iadne rokovania, kým nezlepí svoje správanie. "Ak zoberieme do úvahy najnoví severokórejský raketový test, tak zjavne nie je teraz ten správny as," povedal hovorca Rady pre národnú bezpenos pre Reuters. Trump svojho asu rozpútal vojnu slov so severokórejským vodcom Kim ong-unom. Napriek Trumpovým vyhrákam, e USA zniia KDR, Kim pokraoval v testovaní svojho jadrového a balistického programu, priom sa uskutonili aj skúky rakiet dlhého doletu. Severokórejský vodca tvrdí, e KDR je jadrovou mocnosou a má zbrane hromadného nienia schopné zasiahnu územie USA
| 1
| 3
| 5
| 2
| 3
| 3
| 2
| 4
| 5
|
4539
|
Czech Republic
|
cz
|
23-11-2021
|
2021
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/bis-vyrocni-zprava-kyberutok-iran-cina-rusko_2111231000_ban
|
BIS ve výroční zprávě varuje před íránskými špiony. Zajímají se o informace z českých univerzit
|
Podle civilní kontrarozvědky íránské zpravodajce zajímají hlavně informace z vědeckých pracovišť a univerzit s technickým zaměřením. V minulém roce kvůli tomu Česko dokonce vydávalo speciální příručku, kde vymezovalo pravidla, jaké obory mohou Íránci studovat. Někteří íránští studenti se totiž hlásí na jaderné obory, ale podle pravidel vydaných Evropskou unií a OSN školy mají zakázáno vzdělávat studenty z Íránu, pokud by znalosti mohly být následně využity při vývoji vojenských technologií.V Evropě pak Írán po desetiletích v útlumu agresivně vystupuje proti odpůrcům režimu v exilu, tedy opozičním novinářů nebo aktivistům z řad kurdské a sunnitské menšiny.„Těmito aktivitami Íránu může být v ČR dotčeno působení perské redakce Rádia Fardá v rámci Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, které Írán vnímá jako opoziční entitu. BIS nicméně v této souvislosti v roce 2020 nezaznamenala indicie o bezprostředním nebezpečí,“ píše se ve zprávě.Tradiční hrozbu podle BIS představuje opět Rusko a Čína, přičemž špionážní aktivity Číny neomezila v loňském roce ani pandemie covidu-19. Číňané v Česku hledali způsob, „jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny,“ píše služba.Kromě politické oblasti byla Čína aktivní i v akademickém prostředí.„Z pohledu možných ekonomických škod a ztráty know-how jsou nicméně nejrizikovější čínské zpravodajské zájmy a aktivity v rámci českých akademických institucí, vůči kterým čínské zpravodajské služby intenzivně budují nejen informační, ale také vlivové přístupy,“ uvádí zpráva.Na konkrétní případ nedávno upozornil serverAktuálně.cz, kdy vysoce postavený český vědec Marek Hrubec na jedné straně na Akademii věd zastřešoval nezávislé zkoumání Číny. Na straně druhé sedí v akademické radě organizace China-CEE Institute se sídlem v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců. Vedení Filosofického ústavu Akademie věd ČR Hrubce z jeho postu nakonec odvolalo.Podle BIS se těžko rozlišuje, kdo je a není zpravodajský důstojník. Spolupracovat s tamními zpravodajskými složkami je totiž pro čínské občany a instituce ze zákona povinné.„Dle platné legislativy musí každá organizace i občan podporovat, napomáhat a podílet se na národní zpravodajské činnosti,“ upozorňuje služba.Zatímco aktivity Číny epidemie neomezila, Rusko kvůli tomu přišlo o některé kontakty v tradičních oblastech zájmu, tedy politice, obchodu a akademické sféře. O to více se ruská strana snažila oslovit extremisty.„Zvyšoval se ruský zájem o kontakty na české proruské a protisystémové entity a snaha o maximální využití omezených příležitostí pro budování kontaktů v regionech v rámci vojensko-memoračních akcí,“ uvádí dokument.BIS také zmiňuje kauzu ricin. Ta začala, když tajné služby v roce 2020 obdržely informaci, že do Česka údajně přicestoval ruský agent, který údajně převážel v kufříku jed ricin. Po prověření se ale ukázalo, že šlo o soupeření dvou zaměstnanců ruské diplomatické mise.„Přesto se BIS kloní k závěru, že tento incident byl alespoň v konečné fázi režírován ze strany zpravodajských služeb Ruské federace,“ uvádí BIS. Jak konkrétně, ale není jasné.I v roce 2020 Česko čelilo kybernetickým útokům, a to jak na státní instituce, tak na politické strany nebo nevládní a neziskové organizace. V případě jedné státní instituce se hackerům útok povedl a odcizili značné množství dokumentů. O jakou instituci šlo, zpráva neuvádí.V minulosti čelily útokům třeba nemocnice v Pardubickém a Karlovarském kraji a také v Brně. Fakultní nemocnici Brno vznikla při kybernetickém útoku škoda v desítkách milionů korun. Nemocnice přišla například o některá administrativní a ekonomická data nebo o internetový objednávkový systém dárců krve.Hackeři v minulém roce napadli i distribuční síť ČEZ, která obsluhuje miliony domácností, ministerstvo zdravotnictví či Letiště Václava Havla. Hackeři se pokoušeli získat především přístupové údaje do systémů.Zpráva BIS uvádí, že lákavé mohou být pro útočníky také e-mailové schránky státních zaměstnanců, protože mohou obsahovat osobní údaje, kopie dokladů, přihlašovací data k jiným e-mailům, profilům na sociálních sítích nebo do e-shopů.„Takové údaje mohou být pro útočníky, resp. státní a státem podporované aktéry v některých případech mnohem cennější než interní dokumenty institucí, v nichž zaměstnanci pracují. Výše uvedené údaje jsou totiž dále využitelné pro cílený kybernetický útok na vybraného zaměstnance či vrcholného představitele státu nebo jej opět činí zranitelnějším vůči metodám klasické špionáže,“ uvádí zpráva.Samostatnou kapitolu věnovala BIS dopadům pandemie covidu-19 na bezpečnost. Tajná služba se zaměřila především na protesty lidí proti vládním opatřením a zlehčování závažnosti onemocnění covid-19, což zpravodajci označili souhrnně jako anticovid hnutí. Podle BIS došlo k propojení dezinformační scény a části nespokojených občanů, kteří se jindy tématům „tradičně náchylným k manipulaci“ vyhýbají. Konspirace a dezinformace podle BIS zasáhly v roce 2020 více lidí, než je obvyklé. Nicméně široká veřejnost se podle zpravodajců nenechala strhnout. A to i díky tomu, že anticovid hnutí bylo roztříštěné a nemělo vůdčího aktéra.Kromě covidu se na dezinformační scéně podle BIS objevovala i v roce 2020 obvyklá témata – kritika NATO, Evropské unie a členství ČR v ní, což je, jak podotýká BIS ve své zprávě, obvykle v souladu se zájmy Ruska.Co se týká terorismu, tajná služba nemá informace o žádné aktuální hrozbě. BIS podle zprávy sledovala několika lidí s vazbou na teroristy, ti ale pouze projížděli Českem a ani v jednom případě podle zpravodajců u nás neplánovali provést teroristický útok.Pandemie koronaviru teroristickou hrozbu podle BIS neovlivnila. V některých lidech sice mohla prohloubit radikální myšlenky, třeba kvůli finanční tísni a psychickým problémům, zároveň ale znesnadnila cestování a pohyb lidí, včetně členů případných rizikových skupin.Také domácí extremistická scéna podle BIS nepředstavovala závažnější riziko. Hlavní činností tuzemských polovojenských a domobraneckých skupin byly podle BIS přednášky a setkání spojená s cvičením. Domobranci se pak podle BIS v průběhu roku 2020 věnovali na internetu a sociálních sítích šíření dezinformací a konspirací hlavně o covidu a protiepidemických opatřeních.BIS se zaměřila ve své zprávě i na výstavbu nového bloku v jaderné elektrárně v Dukovanech. Civilní kontrarozvědka zmiňuje, že „zaznamenala snahu získávat interní informace z prostředí české státní zprávy“ a institucí zapojených do přípravy projektu. Zároveň podle BIS sílily snahy ovlivnit veřejné mínění i názor lidí, kteří o dostavbě bloku rozhodují.V médiích se tehdy řešilo hlavně to, jestli se tendru na dostavbu jaderného bloku mohou zúčastnit i firmy z Ruska a Číny. Třeba prezident Miloš Zeman protestoval proti tomu, aby se ruské a čínské firmy z tendru vyloučily, neboť by to podle něj stavbu prodražilo. Poslanci je ale nakonec letos z projektu vyřadily.
| 0
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
|
5630
|
Czech Republic
|
cz
|
13-12-2016
|
2016
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/energetiku-povede-perry-trumpa-nazyval-rakovinou-konzervatismu-po-volbach-otocil_201612131722_dbrodcova
|
Energetiku povede Perry. Trumpa nazýval 'rakovinou konzervatismu', po volbách otočil
|
Nově zvolený prezident USA Donald Trump si pro funkci ministra energetiky vybral bývalého texaského guvernéra a odpůrce teorie globálního oteplování Ricka Perryho. Ten se v minulosti sám dvakrát neúspěšně ucházel o prezidentskou funkci a resort, který má nyní vést, sliboval zrušit.O plánované kariéře Ricka Perryho v úterý informovala agentura AP s odvoláním na osoby obeznámené s personální strategií budoucí hlavy státu.Nový šéf energetiky na adresu Trumpa během volební kampaně nešetřil kritikou a označoval ho za "rakovinu konzervatismu". Kromě toho řekl, že představuje "jedovatou směsici demagogie, hanebnosti a hlouposti". Po oznámení volebních výsledků ale Trumpa podpořil a řekl, že si přeje pracovat v jeho vládě.Perry usiloval o republikánskou nominaci do letošních i předchozích prezidentských voleb, ale ani v jednom případě neuspěl. Agentura AP připomíná epizodu z kampaně v roce 2011, kdy sliboval, že v případě vítězství zruší tři vládní úřady včetně ministerstva energetiky, které má nyní vést.Bývalý texaský guvernér je známým protivníkem teorie globálního oteplování. Jeho chystané jmenování je podle AP signálem o tom, že budoucí Trumpova vláda bude podporovat využívání fosilních paliv.Ministerstvo má v gesci nejen energetickou politiku USA, ale i jadernou bezpečnost. Koordinuje program výroby jaderných zbraní a jaderných reaktorů, nakládání s jaderným odpadem a výzkumné energetické programy.
| 3
| 2
| 4
| 3
| 3
| 5
| 0
| 2
| 3
|
7857
|
Czech Republic
|
cz
|
29-11-2016
|
2016
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kolem-cernobylu-plyne-osamely-zivot-otazky-zdravi-jsou-tabu/r~aa69ae90b56411e6bcb60025900fea04/
|
Nový sarkofág? Na našem životě nic nezmění, tvrdí Ukrajinci z okolí jaderné elektrárny v Černobylu
|
Havarovaný blok jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu v úterý kolem poledne zakryje nový bezpečnostní sarkofág. Místo největší katastrofy v dějinách jaderné energetiky má zabezpečit na dalších 100 let. Obyvatel okolí černobylské jaderné elektrárny jako by se ale netýkal. "Zlé jazyky tvrdí, že nový sarkofág problém neřeší, jen ho zakryje," řekl Aktuálně.cz český fotograf Václav Vašků, který do okolí Černobylu jezdí pravidelně. Kyjev– Zapomenutí. A smíření téměř se vším, co se na ně za posledních 30 let sesypalo. Takoví jsou podle fotografa Václava Vašků lidé, kteří i přes ohrožení radiací zůstali v okolí havarované černobylské elektrárny na Ukrajině. Nový bezpečnostní sarkofág, který v úterý kolem poledne úřady oficiálně uzavřou, nezmění na osudu obyvatel černobylské zóny podle něj prakticky nic. "Není to pro ně téma," řekl Vašků Aktuálně.cz. Český fotograf navštívil okolí Černobylu za posledních deset let celkem čtrnáctkrát. Zajímají ho obyčejní lidé, přes jejichž domovy se převalila vlna jaderné havárie. Jejich osudy, reakce, touhy a další plány. Téma nového sarkofágu v nich nehraje žádnou podstatnou roli. Pochyby o jeho fungování nemají jen experti, ale taky lidé, kteří v zóně kolem Černobylu žijí. Nebo ji pravidelně navštěvují. "Zlé jazyky tvrdí, že nový sarkofág, je něco, co má problém jen ukrýt," říká Vašků. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích černobylské elektrárny skončila až v roce 2000. Dodnes pokračují práce na likvidaci jaderného paliva. Dodnes tam tedy pracují stovky lidí. "Existuje obecně sdílená představa, že poté, co jeden blok elektrárny vybouchl a přestala se tam vyrábět elektřina, lidé odtamtud odešli. To je ale naprostý omyl. Tu elektrárnu nejde prostě zavřít a odejít. Pořád tam pracuje několik tisíc lidí," vysvětluje Vašků. "Ať se nám to líbí nebo ne, Černobyl je pro lidi v oblasti stále hlavním zdrojem příjmů." Podle Vašků si nesou s sebou zvláštní trauma. Ohledně bezpečnosti jsou spíš skeptičtí. Otázky na zdravotní potíže a nemoci z ozáření jsou ale pro ně tabu. Mnozí z nich měli přátele, kteří v relativně mladém věku zemřeli. Ať už bylo příčinou smrti cokoliv, ti, kteří tam pracovali jako likvidátoři hned po nehodě, mají strach, že to bylo právě kvůli ozáření. Nejistota pak podle Václava Vašků vede tyto lidi k tomu, že o tom neradi s někým mluví. Radiaci bagatelizují a zavírají před ní oči. "Ti lidé nemůžou žít celých 30 let ve stresu," poznamenává Vašků a dodává, že podobně bezpředmětné jsou otázky na zaměstnance Černobylu i dnes, kdy jeho havarovaný reaktor přikrývá nový sarkofág. "Stavba původního sarkofágu i druhého úkrytu vystavovala pracovníky značnému riziku. Je veřejné tajemství, že řada dělníků pracujících na výstavně úkrytu dostala už po několika týdnech maximální povolenou dávku radiace a museli s prací přestat. Když se s nimi bavíte, řeknou vám to, ale oficiálně se o tom příliš nemluví," tvrdí. Nejde ale jen o zbylé pracovníky elektrárny. V jejím okolí pořád žijí lidé. Do evakuovaných oblastí se postupně vraceli původní starousedlíci, většinou chudé a dnes už taky starší osoby. Ti podle Václava Vašků vítají jakoukoliv příležitost vydělat si nějaké peníze, například sběrem a následným prodejem kontaminovaného šrotu. "Jak nový sarkofág, tak plány na výstavbu nové solární elektrárny v zakázané zóně jsou pro místní lidi příležitostí. Je to paradoxní, ale Černobyl lidi zaměstnává a bude zaměstnávat i dlouho po havárii," říká. Podle Václava Vašků se tam vraceli už po dvou letech od nehody. A přestože to bylo a dodnes je nelegální, úřady nad tím zavíraly oči. Díky výstavbě nového krytu ale začínají úřady na bezpečnost dbát více. "Uvnitř zakázané zóny se radiace začala měřit nyní mnohem pečlivěji. Myslím, že to souvisí s výstavbou nového úkrytu a také s tím, že tam nyní pracují i zahraniční experti," míní. Dnes je takových lidí méně. Nejbližší vzdálenost, ve které podle něj lidé od havarované jaderné elektrárny žijí, je 18 kilometrů. Některé vesnice osiřely, Vašků ale odhaduje, že v 30 kilometrů široké neobyvatelné zóně stále žije několik desítek lidí. Dřív měli k dispozici lékaře, jezdily tam za nimi pojízdné prodejny potravin. S tím, jak počet obyvatel klesá, ale tyto služby mizí. "Systém už nefunguje, není tam například k dispozici sanitka a pro staré lidi je problém dostat se do nemocnice. Mají to nesmírně těžké. Většinou nemají ani auto, vůbec nevím, jak přežijí zimu," říká Vašků. Stejný osud potkal taky vesnice, které s černobylskou zónou těsně sousedí. Ty byly bezprostředně po neštěstí evakuované, ale dnes se tam dá žít legálně. Taky tam se vrátilo pár starousedlíků. Nebezpečí ozářením jim nehrozí, ale půda je přesto stále zamořená a kvůli tomu se v ní nedá nic pěstovat. I tyto vesnice jsou téměř odříznuté od okolního světa. V jedné z nich, kterou Vašků již několikrát navštívil, žije jen několik důchodců. "Nevede tam už ani silnice. Žijí tam asi dvě babičky a jeden chlapík. Ten říkal: Nám je tu smutno, kupte si tu nějakej barák, je tady krásně. A opravdu tam krásně je. Za některými babičkami tam jezdí třeba vnoučata na prázdniny. Ovšem problém může nastat, když jim třeba babička dá k jídlu nakládané houby, které nasbírala v lese," vypráví Vašků. Ve vesnicích mimo zónu už nikdo radioaktivitu neměří. "Dříve existovaly sítě monitorovacích stanic, kde lidem na požádání měřili například maso, houby nebo lesní plody," vysvětluje fotograf. "To ale dnes už prakticky nikdo nedělá. Taková měření jsou drahá a stát na ně nemá peníze. Vesnice v okolí uzavřené zóny byly ponechány vlastnímu osudu." Dnes už může neobyvatelnou zónu legálně navštívit prakticky každý. Místní úřady vydávají turistická povolení, která lze získat skrze cestovní kancelář. "Jsou z toho peníze, takže snaha je umožnit tu návštěvu co nejvíce lidem. Místní lidé to spíš odsuzují, ale když z toho něco mají, tak to vnímají pozitivně. Stařenky, které žijí v těch opuštěných vesnicích, jsou rády, že je navštívíte. Jim je tam smutno. A naučily se turisty trochu dojit," říká Vašků. Do nebezpečné zóny kolem černobylského reaktoru se dá vstoupit jen s povolením skrze několik kontrolních stanovišť. V oblasti se pořád vyskytují radioaktivní látky, některé z nich přestanou být aktivní nejdříve za sto či dvě stě let. Izotop plutonia, který je odborníky považován za hlavní zdroj zamoření, ale přestane působit až za 24 tisíc let.
| 1
| 2
| 4
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
| 3
|
4850
|
Czech Republic
|
cz
|
23-12-2014
|
2014
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/v-jizni-koreji-doslo-k-hackerskemu-utoku-v-kldr-vypadl-internet_201412231253_dpihova
|
V Jižní Koreji došlo k hackerskému útoku, v KLDR vypadl internet
|
Společnost, která v Jižní Koreji provozuje jaderné elektrárny, se stala terčem kybernetického útoku. Pachatelé ukradli data, která údajně nejsou kritická, i tak ale korejská prezidentka označila událost za vážnou hrozbu státní bezpečnosti. Devítihodinový výpadek internetu ovšem podle dostupných informací zaznamenal také Pchjongjang.Jižní Korea nyní posiluje kybernetickou ochranu svých počítačových systémů. Reaguje tak na útok na provozovatele 23 tamních jaderných elektráren. Soul požádal Washington, aby mu pomohl s vyšetřováním. Jihokorejské úřady nevylučují, že je za útokem sousední KLDR.„Jaderné elektrárny jsou zařízení s nejvyšším stupněm zabezpečení, mají přímý vliv na bezpečnost lidí,“ zdůraznila prezidentka Jižní Koreje Pak Kun-hje.Útok byl rozfázovaný do řady útoků. Ví se, že hackeři se zmocnili například osobních údajů zaměstnanců elektrárny nebo návrhů, podle kterých tam byla postavena klimatizace či návrhů jednotlivých zařízení v reaktorech.Jižní Korea však trvá na tom, že neohrozili přímo software, který řídí chod elektráren. Kdyby se to hackerům povedlo, mohla by to být skutečná katastrofa, neboť jaderné elektrárny této společnosti dodávají až 30 procent spotřebované energie.Hackeři požadovali, aby o Vánocích byly odstaveny tři reaktory, jinak udělají něco, co bude Jižní Koreu mrzet. Země uspořádala včera a dnes cvičení, ve kterém se připravuje právě na nejčernější scénář.Podle komentátora Milana Slezáka není jisté, kdo za útoky stojí. Soul v posledních letech obvinil KLDR z několika podobných akcí vedených proti jihokorejským médiím a bankám, proto mohou stopy vést právě k severním sousedům.Útok na jaderné elektrárny přišel krátce poté, co Spojené státy pohrozily Pchjongjangu odplatou za údajně jím vedenou krádež dat společnosti Sony Pictures.Ta měla uvést do kin film zesměšňující severokorejského vůdce Kim Čong-una. Po varování přestal v Severní Koreji na více než devět hodin fungovat internet.„Výpadek internetu v KLDR trval devět a půl hodiny, ale severokorejský internet funguje spíš jako intranet a jen pár vyvolených má možnost připojit se na mezinárodní internet. To se týká pouze elity a institucí, jako je třeba korejská státní novinová agentura nebo ústřední stranický deník,“ poznamenal komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.Podle něj je také pravděpodobné, že připojení k internetu v KLDR přerušily Spojené státy. Prezident Obama totiž jasně řekl, že na hackerský útok na Sony Pictures, který nepovažuje za válečný akt, nicméně ho považuje za akt vandalismu, Spojené státy odpoví a vyhrazují si právo zvolit si formu a čas, který se jim bude hodit.K tomu mluvčí ministerstva zahraničí dodala, že některá americká opatření budou vidět a některá nebudou vidět. Tohle by mohlo být jedno z těch, které vidět jdou.„Výpadek internetu postihl hlavně severokorejskou elitu, což je právě skupina lidí, které by něco takového mohlo velmi mrzet,“ dodává Milan Slezák.
| 2
| 2
| 2
| 5
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
|
21450
|
Hungary
|
hu
|
08-10-2015
|
2015
|
origo.hun
|
https://www.origo.hu/tudomany/2015/10/fukusima-pajzsmirigy-rak-atomkatasztrofa-sugarzas
|
Több a pajzsmirigyrákos gyerek Fukusima környékén
|
Drámaian nőtt a gyerekek pajzsmirigyrákos megbetegedéseinek száma a fukusimai atomkatasztrófa környékén, 20-50 százalékkal magasabb, mint a más területen lakó gyerekeknél - állapította meg egy friss kutatás. A kutatók úgy vélik, az eredmény ellentmond a kormányzati álláspontnak, mely szerint csupán a kiterjedtebb szűrések miatt diagnosztizálnak több esetet a 2011. márciusi földrengés és szökőár okozta atomkatasztrófa környékén. Ijesztő statisztikák A fukusimai prefektúra területén élő 370 ezer gyerek többségét ultrahanggal vizsgálták 2011 márciusa óta, és az augusztusban kiadott, legfrissebb adatok alapján 137-nél diagnosztizáltak vagy gyanítanak pajzsmirigydaganatot. Ez 25-tel több eset, mint egy évvel korábban. Más területeken egymillió gyerek között egy-két megbetegedés fordul elő a becslések alapján. "Ez 20-50 százalékkal több, mint ami normálisan előfordulhatna. A vártnál gyorsabban is emelkedik az esetek száma" - mondta Cuda Tosihide, az Okajamai Egyetem kutatója, az Epidemiology című szaklap friss számában megjelent tanulmány vezető szerzője. Egyértelműen a sugárzás a hibás Az 1986-ban bekövetkezett csernobili atomkatasztrófa óta a gyermekkori pajzsmirigyrákot az orvostudomány egyértelműen a sugárzás számlájára írja. Ha kezelik, ritkán válik végzetessé, különösen, ha korán felfedezik, ám a gyógyult páciensnek élete végéig gyógyszert kell szednie.
| 1
| 1
| 2
| 1
| 1
| 2
| 1
| 1
| 2
|
12169
|
Slovakia
|
sk
|
18-11-2017
|
2017
|
pravda.sk
|
https://auto.pravda.sk/magazin/clanok/448279-404-s-tento-rusky-stroj-mal-prezit-aj-nuklearnu-katastrofu-sluzil-60-rokov/
|
404 S: Tento ruský stroj mal prei nukleárnu katastrofu. Slúil 60 rokov!
|
Urili mu vojenské poslanie. No nakoniec slúilo polárnym bádateom. A tí si ho nevedeli vynachváli. Toto 35-tonové ruské montrum dokázalo toti zdola severný pól bez akejkovek podpory. Charkovanka bola osi ako obrovský polárny karavan. Netrvalo dlho a po druhej svetovej vojne nastala tá studená. Rusi a Ameriania, bývalý spojenci proti faistickej osi, odtartovali preteky vzbrojení. Svet sa ocitol vriziku nukleárnej katastrofy. Vzájomná rivalita dal vzniknú nielen programom na dobýjanie vesmíru, ale aj neuveriteným vojenským strojom. Jedným znich je aj tento polárny karavan Charkovanka. Jeho príbeh sa zaal písa vdruhej polovici pädesiatych rokov. Adôvody neboli nijako vzneené. Súperiace svetové vemoci sa pokúali oovládnutie Arktídy. Nie zmierových ani zvedeckých dôvodov. Jednoducho preto, e vtých asoch, ke sa ete cez Atlantik i Pacifik nelietalo stakou ahkosou ako dnes, bola severná as planéty skratkou knepriateovi. Atie miestom, odkia by mali zbraové systémy, mono jadrové, najbliie ktomu, aby dosiahli na územie protivníka. Lene ak chcete budova osi pri teplotách okolo70 stupov Celzia, vkrajine snehu a adu, potrebujete na dopravu viac ako len obyajný ratrak. Akto iný by mal osi také postavi, ak nie ruské vojenské podniky oahané sibírskouzimou. Vroku 1957tak dalo vedenie komunistického impéria príkaz Charkovskému traktorovému závodu vyvinú a postavi svyuitím predchádzajúcich skúseností transportér, ktorý by dokázal bez nutnosti opustenia vozidla dorazi na severný pól a spä. Úloha mala by vraj splnená do troch mesiacov. To bol naozaj ibeniný termín, najmä kvRusku as ani dnes nehrá vekú rolu. Lene ak ide ostrategické ciele, i u vo vesmírnom, alebo vo vojenskom programe, tempo je zrazu celkom iné. i sa to podarilo, presne nevieme, vkadom prípade prvý prototyp 404Sbol hotový vpriebehu roka1958. Napokon, kontruktéri nemuseli zaína od piky. Kdispozícii mali delostrelecký aha AT-T, vyuívajúci podvozkovú techniku legendárneho tanku T-54.Lene pre potreby polárneho dobyvatea musel by základ predený vrátane pásov. Tie boli tie irie, aby lepie rozkladali hmotnos tohto oceového montra a nezabárali sa do podkladu. Tie zabezpeili lepiu trakciu na snehu i ade. Stroj, ktorý nemá dodnes obdobu, získal rýchlo prezývku Charkovanka, poda miesta svojho vzniku. Poháal ho obrovský 12-valcový turbodiesel svýkonom 520koní. Vprípade potreby dokázal vak vyvinú krátkodobo takmer dvojnásobný výkon. Ten posielal na pásový podvozok cez 5-stupovú prevodovku. No pri hmotnosti 35ton bola maximálna rýchlos len 35km/h. Apri ahaní prívesu shmotnosou a 70ton, pochopitene, ete výrazne niia. Na zdolanie Arktídy to vak stailo. Najmä ak bola Charkovanka vybavená vetkým potrebným na dlhodobé preitie a kontruovaná tak, aby posádka nemusela opusti priestor kabíny ani vprípade poruchy motora. Prístup knemu bol zabezpeený priamo zinteriéru. Kabína ponúkala a 24tvorcových metrov plochy. Take drobec to naozaj nebol. Transportér mal na dku osem metrov a iroký bol takmer tyri. Posádka sa mohla vaka výke interiéru 2,1metra vo vozidle vone prechádza. Izoláciu od okolitého prostredia zabezpeovalo a osem vrstiev rôznych materiálov. Take aj bez kúrenia klesla vraj teplota poas da vkabíne len asi otyri stupne Celzia. Nezávislé kúrenie vak dokázalo poskytnú a 200kubických metrov teplého vzduchu za hodinu.Nechýbal ani 13kW elektrický generátor. Interiér pre osemlennú posádku obsahoval priestor pre vodia, navigátora, malú jedále, kuchynku, toaletu aj spálu. Aby to vetko Charkovanka zvládla, viezla vôsmich nádriach celkom 2500litrov nafty. Lene ani to by nestailo a tak si za sebou mohla aha cisternu. U vo februári 1959mal za sebou stroj prvú úspenú jazdu. Preiel celkom 2700km zmesta Mirnyj vjakutskej oblasti, na severný pól a spä bez akejkovek podpory. Následne bolo postavených pä exemplárov. Vojenského vyuitia sa vak Charkovanka nedokala. Zato slúila ako polárne vozidlo pre vedcov. Atí si ho nevedeli vynachváli. Najmä prvú verziu 404S, pretoe neskôr vznikli alie evoluné modely, tie vak vraj neboli také sebestané. Napríklad preto, e mali prístup kmotoru zexteriéru. Take vprípade poruchy musela posádka opusti vykúrenú kabínu. Zato 404Sbolo autonómne natoko, e vby vom bolo moné prei jadrovú katastrofu. Ruský polárny fenomén sa osvedil natoko, e vslube vydral aj po roku 1974, ke mal prís jeho nástupca. Posledné nasadenie zvládla Charkovanka ete vroku 2008, teda esdesiat rokov od vzniku. Dodnes tak vlastne nebola prekonaná.
| 0
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 0
| 4
| 2
|
1209
|
Czech Republic
|
cz
|
16-01-2023
|
2023
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/auto/clanek/auto-stellantis-v-evrope-konci-s-lobbingem-nemuzeme-cekat-na-politiky-rika-sef-40420150
|
Stellantis v Evropě končí s lobbingem. Nemůžeme čekat na politiky, říká šéf
|
Podle Carlose Tavarese, šéfa koncernu Stellantis, už firma nemá v Evropě žádné lobbisty. V rozhodování, jak budou poháněna budoucí vozidla, nechce čekat na rozhodnutí vlád. Automobilový koncern Stellantis už dříve vystoupil z Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA), nyní však jde jeho konec snahy o ovlivňování budoucích regulací ještě dál - v Evropě končí s veškerým lobbingem. Rozhodnutí přichází od samotného generálního ředitele Carlose Tavarese a má být způsobem, jak chce koncern být proaktivní, nikoliv reaktivní ve vztahu ke strategiím mobility budoucnosti. „Nemůžeme čekat, než se vlády rozhodnou. Musíme být rychlejší než regulace,“ nechal se slyšet Tavares. Co to znamená? Podle Tavarese je nejlepší cestou k čisté dopravě elektromobilita. „Myslím, že jsou dva přístupy, jak vyřešit problémy s CO2- pragmatický a dogmatický. Pragmatický se snaží snížit úroveň emisí CO2tak široce a efektivně, jak je to jen možné s chytrým mixem technologií pohonu. Dogmatický přístup věří, že tohoto cíle jde dosáhnout pouze s bateriovými elektromobily,“ říká Tavares. Vypadá to tedy, že Stellantis se chystá na ryze elektrickou budoucnost, aniž by čekal na syntetická paliva či podobné technologie. Nutno nicméně připomenout nedávné zjištění Volva, že co se týče výroby, znamenají elektromobily výrazně větší emise CO2ve srovnání s konvenčními auty. Srovnávat se bilance začíná až při ježdění s auty, a to v závislosti na energetickém mixu země, kde daný vůz primárně jezdí. Samozřejmě tím rychleji, čím více elektřiny země získává z čistých zdrojů, jako jsou například jaderné, větrné nebo vodní elektrárny.
| 3
| 3
| 4
| 4
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
10203
|
Slovakia
|
sk
|
09-05-2018
|
2018
|
cas.sk
|
https://www.cas.sk/clanok/691081/eu-odpoveda-na-trumpov-krok-pokial-bude-teheran-podmienky-dodrziavat-zmluva-ostane-platna/
|
EÚ odpovedá na Trumpov krok: Pokia bude Teherán podmienky dodriava, zmluva ostane platná
|
Európska únia vyjadruje hlboké poutovanie nad rozhodnutím amerického prezidenta Donalda Trumpa odstúpi od jadrovej dohody s Iránom. Vo vyhlásení to dnes uviedla éfka diplomacie EÚ Federica Mogheriniová. Zopakovala tak svoje slová z utorkového veera o tom, ezmluva ostáva naalej funkná. Dohodu, ktorú pokladá za výsledok dvanásroného diplomatického úsilia, chce Európska únia udra v spolupráci so svetovým spoloenstvom. Poda únie je dohoda, ktorú podporila aj Rada bezpenosti OSN, kúovým prvkom svetových snáh o neírenie jadrových zbraní a je zásadná pre bezpenos v regióne. EÚ chce úplné a efektívne uplatnenie dohody alej presadzova kým bude Irán plni svoje záväzky, ktoré z nej plynú.Mogheriniová v dnenom vyhlásení opä upozornila nadesa správ Medzinárodnej agentúry pre atómovú energiu (MAAE), ktoré potvrdzujú, e Teherán podmienky dodriava. USA odstupujú od jadrovej dohody s Iránom: Svetové vemoci dali jasne najavo, o si tom myslia! USA odstupujú od jadrovej dohody s Iránom: Svetové vemoci dali jasne najavo, o si tom myslia!
| 0
| 4
| 4
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
15134
|
Slovakia
|
sk
|
06-07-2011
|
2011
|
sme.sk
|
https://svet.sme.sk/c/5967455/stranicky-kolega-kritizuje-merkelovu-za-zmenu-energetickej-politiky.html
|
Stranícky kolega kritizuje Merkelovú za zmenu energetickej politiky
|
Biedenkopf, niekdají saský krajinský premiér má pochybnosti o tom, e zmenu energetickej politiky sa skutone podarí realizova v priebehu desiatich rokov. HAMBURG. Ostrej kritike podrobil zmenu postoja nemeckej vlády k mierovému vyuívaniu jadrovej energie Kurt Biedenkopf, niekdají saský krajinský premiér a stranícky kolega kancelárky Angely Merkelovej z Kresanskodemokratickej únie (CDU).SkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamouSkryVypnú reklamulánok pokrauje pod video reklamou Poda jeho slov pre týdenník Die Zeit je voba novej, údajne nezvratnej cesty, ktorá nemá alternatívu - a to ete i bez úasti materskej strany, politickým dobrodrustvom. "Súhlasím so spolkovým prezidentom (Christianom Wulffom), e by bolo bývalo rozumné necha stranu podiea sa na tejto hlbokej zmene kurzu a zabezpei si jej mandát pre nové smerovanie," povedala známa postava nemeckej politickej scény. Biedenkopf súasne poznamenal, e to platí aj pre sesterskú Kresanskosociálnu úniu (CSU). Práve v Bavorsku, voliskej bate CSU, sa vyrába 57 percent jadrovej energie, pripomenul Biedenkopf. O spôsobe, akým bude moné nahradi predmetný výpadok, treba poda slov bývalého saského krajinského premiéra diskutova. Závery, ktoré spolková kancelárka vyvodila z jadrovej katastrofy v japonskej Fukuime, vak osobne nechápe. Merkelová poda Biedenkopfa dodnes nezdôvoduje zmenu kurzu novými, pre Nemecko relevantnými faktami. Skúsený predstavite vládnejCDUmá osobne pochybnosti o tom, e zmenu energetickej politiky sa v Nemecku skutone podarí realizova v priebehu desiatich rokov. Najneskôr po vobách sa asový harmonogram odstúpenia od vyuívania jadra bude korigova, vyhlásil a dodal, e dôjde bu k zvýeniu cien, vyím daniam a vyím dlhom, alebo ku vetkému dokopy. Biedenkopf sa preto domnieva, e predmetný vládou schválený zákon by Spolková rada mala v piatok odmietnu. Spolková rada (Bundesrat) je významným ústavným orgánom spolkovej republiky, v ktorom majú svoje zastúpenie vetky spolkové krajiny. Tie sa v om majú monos vyjadrova k dôleitým legislatívnym otázkam, ale napríklad aj európskym záleitostiam. Nemecký zákonodarný zbor Spolkový snem (Bundestag) u návrh vlády kancelárky Merkelovej odstavi vetky jadrové elektrárne v krajine do roku 2022 schválil 30. júna.
| 2
| 1
| 3
| 2
| 2
| 3
| 2
| 2
| 3
|
32347
|
Hungary
|
hu
|
12-03-2015
|
2015
|
Blikk_hun
|
https://www.blikk.hu/aktualis/fukusimaban-tovabbra-is-kiomlik-idonkent-a-szennyezett-esoviz/ceglcqm
|
Fukusimában továbbra is kiömlik időnként a szennyezett esővíz
|
Tokió - Továbbra is kiömlik esetenként a sugárszennyezett esővíz a négy éve balesetet szenvedett fukusimai atomerőmű tározóiból - közölte a kelet-japáni létesítményt üzemeltető vállalat.A ciszternák fala jól szigetelt, és az összegyűlő esővíz elvileg nem szivárog ki, de özönvízszerű esőzések idején a tározók nem tudják befogadni az összes lehulló csapadékot. Hasonló eset történt néhány nappal ezelőtt is.
MTI
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
2274
|
Czech Republic
|
cz
|
28-06-2023
|
2023
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ekonomika-slovensko-loni-vyrobilo-z-jadra-rekordni-mnozstvi-elektriny-40436219
|
Slovensko loni vyrobilo z jádra rekordní množství elektřiny
|
Slovensko dosáhlo v roce 2022 rekordního, 60procentního podílu elektřiny vyrobené z jádra. Slovenské jaderné reaktory vyrobily loni nejvíce elektřiny v historii. Změnil se tak energetický mix země. „Slovenské elektrárny sice nestihly plně rozběhnout třetí blok jaderné elektrárny Mochovce, ale svoji výrobu z jádra i tak posunuly na rekordní úroveň,“ konstatujeDenník N. Podíl jádra v energetickém mixu stoupl také v důsledku toho, že se snížila výroba elektřiny z plynu, který byl mimořádně drahý. „Výroba elektřiny z fosilních paliv dosáhla jen osmnácti procent, což je polovina evropského průměru,“ informoval list. Na Slovensku jsou v provozu dvě jaderné elektrárny, v Mochovcích a v Jaslovských Bohunicích. Jejich čtyři reaktory v roce 2021 vyrobily 15,7 terawatthodiny elektřiny, což představovalo 53 procent celkové výroby na Slovensku. Loni se jejich výroba zvýšila na 15,9 terawatthodiny a podíl jádra vyskočil na 60 procent. Vládní analytici z institutu pro strategie a analýzy vysvětlují, že důvodem je pokles celkové výroby elektřiny a zároveň útlum plynových elektráren. Mírný nárůst produkce elektrárny zdůvodňují svými investicemi do zvyšování účinnosti bloků, například do výměny turbín. V roce 2022 vyrobilo Slovensko 25 terawatthodin elektřiny, což bylo o 11 procent méně než v roce 2021. Za poklesem jsou plynové elektrárny, které loni vyprodukovaly o polovinu méně, jako v roce 2021. Jejich podíl v energetickém mixu klesl z 15 na osm procent. Důvodem byly rekordní ceny plynu na trhu, které se na přelomu srpna a září 2022 vyšplhaly na 300 eur (7100 korun), když v běžných časech stál plyn kolem 30 eur (710 korun) za megawatthodinu. Od začátku roku 2023 ceny plynu klesají, a v květnu se dokonce dostaly pod 30 eur za megawatthodinu. V pondělí se ceny krátkodobě zvýšily v důsledku vzpoury wagnerovců v Rusku. V Mochovcích postupně nabíhá další reaktor, který by měl letos v létě dosáhnout plného výkonu. Zároveň letos končí provoz uhelné elektrárny Nováky, takže podíl jádra ve výrobě elektřiny se na Slovensku ještě zvýší. V roce 2025 se navíc počítá s dokončením dalšího rozestavěného bloku v Mochovcích.
| 4
| 4
| 5
| 5
| 4
| 5
| 4
| 4
| 5
|
27082
|
Hungary
|
hu
|
20-03-2022
|
2022
|
index.hu
|
https://index.hu/kulfold/2022/03/20/eszak-korea-raketakiserlet/
|
Rakétakísérletet hajtott végre Észak-Korea
|
Észak-Korea vasárnap újabb rakétakísérletet hajtott végre – jelentette be a dél-koreai hadsereg. Kövesse az Indexet Facebookon is! A dél-koreai vezérkari főnökök egyesített bizottsága szerint Észak-Korea rakéta-sorozatvetőket lőtt ki vélhetően Dél-Pjongan tartományból, a rakéták a Sárga-tengerbe csapódtak. Ezt követően összehívták a dél-koreai nemzetbiztonsági tanácsot. Az észak-koreai hadsereg több rakétafejlesztést hajtott végre az elmúlt években, Szöul pedig már többször is aggodalmát jelezte emiatt, egyúttal közölte, hogy fellövések a Koreai-félsziget békéjét és biztonságát veszélyeztetik. A Reuters szerint Phenjan vélhetően kémműhold felbocsátásán is dolgozik, a korábban bezárt nukleáris telepén építkezésre utaló jeleket vettek észre. A terepszemle közben nekihajtottak egy fának. Dél-Korea felajánlására pedig nem is reagáltak. A volt diplomata azt is közölte, miről tárgyalna Phenjan Washingtonnal. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 0
| 2
| 3
| 2
| 3
| 3
| 0
| 2
| 3
|
2969
|
Czech Republic
|
cz
|
16-04-2023
|
2023
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/ekonomika-nejvetsi-jaderny-reaktor-v-evrope-uz-bezi-ve-finsku-40428768
|
Největší jaderný reaktor v Evropě už běží, stojí ve Finsku
|
Pravidelnou výrobu elektřiny v neděli s velkým zpožděním zahájil největší jaderný reaktor v Evropě Olkiluoto 3 (OL3). Finsko zahájilo výstavbu reaktoru v roce 2005 a původně měl být dokončen v roce 2009. Reaktor má zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny v regionu po omezení dodávek plynu a elektřiny z Ruska, uvedl dnes provozovatel reaktoru, firma Teollisuuden Voima (TVO). Elektřinu má vyrábět nejméně 60 let. Jaderná energie zůstává v Evropě kontroverzním tématem, hlavně kvůli obavám o bezpečnost. Spuštění OL3 přichází den poté, co Německo vypnulo své poslední tři zbývající jaderné reaktory. Naopak Švédsko, Francie či Británie plánují stavbu nových reaktorů. TVO vlastní finská energetická společnost Fortum a konsorcium energetických a průmyslových společností. Nový reaktor by měl pokrýt zhruba 14 procent poptávky po elektřině ve Finsku, což sníží potřebu dovozu ze Švédska a Norska. Finsko zahájilo výstavbu reaktoru v roce 2005 a původně měl být dokončen v roce 2009 Generální ředitel TVO Jarmo Tanhua dodal, že produkce OL3 stabilizuje cenu elektřiny a hraje důležitou roli v přechodu k zelené elektřině. Reaktor OL3 má výkon 1,6 gigawattu (GW) a je první jadernou elektrárnou ve Finsku za více než čtyři desetiletí a v Evropě první za 16 let. Původně měla být elektrárna spuštěna v roce 2009, kvůli technickým problémům však muselo být zahájení provozu odloženo. První testovací dodávky OL3 do finské národní sítě se uskutečnily loni v březnu a čekalo se, že běžný provoz bude spuštěn o čtyři měsíce později. Objevila se však řada poruch a výpadků a jejich náprava trvala měsíce. Vývoz ruské elektřiny do Finska byl ukončen loni v květnu, když ruská firma Inter RAO oznámila, že nedostala zaplaceno za dodanou elektřinu. Ruský státní monopol Gazprom krátce poté ukončil dodávky zemního plynu do země. Ukončení dodávek bylo důsledkem prohlubující se propasti mezi Moskvou a Evropou kvůli válce na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.
| 3
| 4
| 5
| 4
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
25544
|
Hungary
|
hu
|
16-10-2020
|
2020
|
index.hu
|
https://index.hu/belfold/2020/10/16/bme_nuklearistechnologia-menedzsment_kepzes/
|
Szeptembertől nukleáristechnológia-menedzsment szak indult a BME-n
|
Kövesse az Indexet Facebookon is! A Budapesti Műszaki és Gazdaságtudományi Egyetem (BME) a világon hetedikként szerezte meg a Nemzetközi Atomenergia Ügynökségnek (NAÜ) azt a tanúsítványát, amely feljogosítja ún. nukleáristechnológia-menedzsmenti képzés indítására – jelenti az MTI. Aszódi Attila, az intézmény Nukleáris Technikai Intézete (NTI) tanárának beszámolója szerint a NAÜ ajánlása alapján a 2019–20-as tanév során dolgozták ki a négy féléves képzést. A műszaki, atomenergetikai tárgyakat az NTI tanárai, a menedzser tárgyakat pedig a Gazdaság- és Társadalomtudományi Kar (GTK) tanárai oktatják – de tapasztalt szakemberek is bekapcsolódnak a képzésbe. A program az ifjak mellett azokat a szakembereket is üdvözli, akik már dolgoznak a nukleáris iparban, de szeretnék tovább mélyíteni technológiai és vezetői képességeiket. Az első nukleáristechnológia-menedzsmenti képzésre tizenhat hallgató iratkozott be szeptemberben – ismertette Aszódi Attila. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
23085
|
Hungary
|
hu
|
02-06-2023
|
2023
|
origo.hun
|
https://www.origo.hu/nagyvilag/2023/06/atomcsapast-merne-egy-orosz-katonai-szakerto-nagy-britanniara
|
Atomrakétákkal támadnának meg egy európai országot az oroszok
|
Oroszország atomrakétáinak „több, brit területen lévő döntéshozó központot" kellene célba venniük megtorlásként a hét elején Moszkva ellen elkövetett dróntámadásokért – mondta az orosz állami televízió egyik katonai szakértője a Newsweek cikke alapján. A Mandiner összefoglalója szerinta televízióban gyakran szereplő Alekszej Leonkov szerint az Egyesült Királyság a hét elején tervezett dróncsapásokat az orosz fővárosra. London „közvetlenül részt vesz az ilyen műveletekben" – hangsúlyozta Leonkov. Oroszország atomrakétáinak „több, brit területen lévő döntéshozó központot" kellene célba venniük megtorlásként a hét elején Moszkva ellen elkövetett dróntámadásokért – mondta az orosz állami televízió egyik katonai szakértője az állami televízióban. Az orosz védelmi minisztérium kedden azt közölte, hogy Ukrajna pilóta nélküli légi járművekkel terrorista támadást indított Moszkva városában lévő objektumok ellen. Az orosz kormány szerint valamennyi drónt elfogták, Szergej Szobjanyin moszkvai polgármester pedig azt mondta, hogy kisebb károk keletkeztek több épületben. Kijev tagadta a felelősséget a dróntámadásért.
| 0
| 1
| 1
| 2
| 1
| 1
| 0
| 1
| 1
|
27353
|
Hungary
|
hu
|
19-02-2014
|
2014
|
index.hu
|
https://index.hu/kulfold/2014/02/19/hiaba_kert_eletfogytiglant_magara_a_betoro_apaca/
|
Hiába kért életfogytiglant magára a betörő apáca
|
Többéves szabadságvesztésre ítéltek kedden egy 84 éves apácát és két társát az Egyesült Államokban, amiért behatoltak egy nukleáris anyagot tároló létesítmény területére, ahol anyagi kárt okoztak. Kövesse az Indexet Facebookon is! Megan Rice nővér, valamint a 65 éves Michael Walli és az 54 éves Greg Boertje-Obed 2012-ben a Tennessee állambeli Oak Ridge-ben a nukleáris fegyverek ellen tiltakozva, a védőkerítéseket átvágva jutott el az amerikai kormány egyetlen olyan létesítményének a faláig, amelyben fegyvergyártásra alkalmas uránt tárolnak, kezelnek és dolgoznak fel - írta az MTI. Rice csaknem három, Walli és Boertje-Obed pedig fejenként több mint öt évet kapott a Knoxville-ben kedden kihirdetett ítélet szerint. A két férfi a büntetett előélete miatt kapott az apácáénál súlyosabb ítéletet. A három vádlottat még májusban bűnösnek nyilvánították és akár 20 évre is ítélhették volna. "Kérem ne legyen kíméletes velem. Az, hogy életem végéig börtönben maradhatok, a legnagyobb ajándék számomra" - mondta a bírónak az ítélethirdetést megelőzően Rice, aki csak annyit bánt meg, hogy oly sokáig várt az akcióval. Kerítések átvágásával, jelszavak felpingálásával, a tároló falának kalapácsolásával és emberi vérrel történő lelocsolásával a három elítélt több mint ezer dollár közvetlen kárt okozott, az Oak Ridge-i létesítmény kényszerű leállása pedig további több mint 8500 dollárnyi veszteséget jelentett. A három elítélt a Transform Now Plowshares elnevezésű békeaktivista csoport tagja volt. Az urántárolót a 2001. szeptember 11-i terrortámadások után építették, egy olyan kiterjedt komplexum területén, amely a második világháború idején az Y-12-es katonai kódnevet kapta. A létesítmény-együttesnek szerepe volt az első amerikai atombomba kifejlesztésére irányuló Manhattan-projektben is. Noha a modern biztonsági eszközökkel felszerelt létesítménynek a kerítéseknél elhelyezett szenzorai riasztottak, az aktivisták több akadályon áthatoltak és több mint két órán át haladtak, amíg elérték a raktárépületet. Amikor egy őr felfedezte őket, étellel kínálták és énekelni kezdtek. Az Oak Ridge-i Környezetvédelmi Békeszövetség elnevezésű szervezet közlése szerint a csoport célja nem az volt, hogy demonstrálja az objektum sebezhetőségét, hanem az, hogy az általuk "háborús bűnnek" minősített nukleárisfegyver-gyártás ellen tiltakozzanak. Az incidenst követően a szövetségi az amerikai kongresszus és az energiaügyi minisztérium vizsgálatot indított, amely "az alkalmatlanság aggasztó megnyilvánulásaira" bukkant. Vezetőket mozdítottak el, egyebek között a Nemzeti Nukleáris Biztonsági Igazgatóságnál is. Az objektumot őrző WSI biztonsági cég szerződését felbontották. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 2
| 3
| 2
| 3
| 3
| 0
| 2
| 3
|
4397
|
Czech Republic
|
cz
|
26-04-2011
|
2011
|
iROZHLAS
|
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/smutne-vyroci-pred-25-lety-explodoval-cernobylsky-reaktor_201104261235_mzapotilova
|
Smutné výročí: Před 25 lety explodoval černobylský reaktor
|
V noci z 25. na 26. dubna 1986 ztratili inženýři černobylské elektrárny kontrolu nad čtvrtým blokem. Špatné rozhodnutí odstartovalo explozi, požár a roztavení jádra reaktoru. Sovětské vedení se snažilo havárii zatajit a její katastrofální rozměry zlehčovat. Její následky, zejména zdravotní, ale pociťuje svět dodnes. Na události před pětadvaceti lety si všichni pamatují i s nejmenšími detaily. Některé svědky jaderné tragédie vyhledal zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška.Černobylská katastrofa se zrodila sedm minut před půl druhou ráno. Vladimír Kopčik byl tehdy jedním z hlavních expertů černobylské elektrárny.„Zavolali mi ve dvě v noci, protože mě nemohli nejdříve najít. Nebyl jsem totiž doma, ve městě Pripjať, které leží tři kilometry od elektrárny. Osudnou noc jsem byl u syna v sanatoriu na okraji města,“ vzpomíná pan Kopčik.„Dorazil jsem na místo půl hodiny po začátku požáru na reaktoru. Mým hlavním úkolem bylo zjistit rozsah výbuchu a zajistit, aby se požár nedostal do dalších bloků elektrárny,“ pokračuje.Tehdy měl na starosti likvidaci havárie. Dnes je šéfem sdružení invalidů Černobylu. Na stole v jeho kanceláři v Kyjevě leží knihy, kam zapisuje jména obětí tragédie.„Prolistujte si tu knihu, tady jsou všichni a každý rok přibývají další a další mrtví. Jsou to likvidátoři a požárníci, kteří byli v Černobylu od prvních minut havárie reaktoru. Nikdo jiný nemá takový seznam,“ říká jaderný expert, který sám bojuje s rakovinou štítné žlázy.Desítky stránek zaplněných jmény obětí jsou pro něj tou nejpravdivější historií černobylské katastrofy.Pro Igora Kostina jsou to zase fotografie. „Ta je úplně první, kterou jsem udělal, jedenáct hodin po havárii v Černobylu,“ ukazuje mi fotograf černobílý snímek.Kostin byl vůbec prvním fotoreportérem, který se k elektrárně dostal. Pár hodin po havárii už kroužil nad rozšklebeným reaktorem ve vrtulníku.„Když jsme se s vrtulníkem dostali nad reaktor, pamatuji si, že do té doby byl na palubě slyšet jen strašlivý řev motorů. Najednou mi pilot řekl, že jsme padesát metrů nad čtvrtým blokem. Otevřel jsem okýnko ve vrtulníku a nahnul se nad reaktor pode mnou. Nastala zvláštní mystická atmosféra. Zavládlo absolutní ticho,“ vzpomíná.Fotoreportáž za cenu zdraví„Najednou se mi zasekl foťák, beru druhý, ten taky nefunguje, třetí, to samé. Naštval jsem se. Letím takový kus cesty, a nic z toho. Velitel posádky mi ale říká, že musíme okamžitě pryč, že úroveň radiace je šílená, vracíme se do Kyjeva,“ vybavuje si Kostin, v té době reportér kyjevské pobočky moskevské agentury Novosti.Fotograf Igor Kostin se chtěl za každou cenu znovu přiblížit k reaktoru, a tak zašel za vojáky.„Říkám jim: ‚Dejte mi obrněný vůz, potřebuji se dostat k elektrárně.‘ Řekli mi, že jsem blázen, ale nakonec mi transportér obložený olovem i s řidičem půjčili. Tehdy jsem poprvé zapochyboval, jestli mi to stojí za to,“ přiznává fotograf. Olověné pláty byly tehdy jedinou elementární ochrannou před smrtelně silnou radiací.Je pár hodin po černobylské havárii a sovětské úřady vyzívají lidi z okolí elektrárny k evakuaci. Ze čtvrtého bloku stále unikají do ovzduší smrtící radioaktivní látky.„Hlavním úkolem po havárii bylo vytvoření bariéry nad poškozeným reaktorem. Proto se nad ním začal budovat betonový sarkofág. Stavělo se ve velmi složitých podmínkách. Úroveň radiace byla velmi nebezpečná. Sarkofág se budoval půl roku a podílelo se na tom až devadesát tisíc lidí,“ říká paní Julia z informačního centra černobylské elektrárny.Nikdo nic neví, nic se nestaloJedním z dělníků byl i pan Vasilij Gulaj. Dodnes žije ve vesnici, v dnešním Bělorusku, sto kilometrů od elektrárny.„Až do druhého května jsme o žádném výbuchu nic nevěděli. Šli jsme bez obav na prvomájový průvod. Pracoval jsem tehdy v betonárně a najednou nás poslali do Černobylu. Pracovali jsme u hlavního vchodu do elektrárny a potrubím jsme hnali cement na stavbu sarkofágu. Úroveň radiace byla tehdy velmi vysoká,“ vzpomíná pan Vasilij.Potvrzuje to i fotograf Igor Kostin. Když přijel k reaktoru, byl v šoku. Všude stovky vojáků bez jakékoliv ochrany před zářením.„Nikdo, nic nevěděl, protože platilo nařízení o nebezpečí vůbec nemluvit – aby vojáci nebo dobrovolníci neodmítli podílet se na likvidaci havárie. Tak se tehdy sovětský svaz choval k vlastním lidem,“ říká světoznámý fotograf.Společně se skupinou vojáků se nakonec dostal až na střechu třetího bloku černobylské elektrárny, kde všude leželo po výbuchu sousedního reaktoru radioaktivní palivo.Radiace byla natolik vysoká, že na střeše mohl člověk zůstat jen několik desítek vteřin.Odměna za ozáření - rubly, vodka, medaile„Každému dali dvě role olověného plátu. Ty se nařezaly na kousky a daly na páteř, hlavu, pohlaví a do bot. Poté, na signál sirény, voják vyběhl na dvacet až čtyřicet vteřin, nabral na lopatku palivo, hodil ho do čtvrtého reaktoru a vrátil se zpět. Dostal sto rublů, medaili na památku a panáka vodky,“ popisuje strašlivou situaci Igor Kostin.Technika totiž vysokou radiaci nevydržela, a tak sovětské vedení nahradilo stroje obyčejnými lidmi. Říkalo se jim bioroboti.Sovětský režim se snažil havárii černobylské jaderné elektrárny utajit. Přesto ale z okolí katastrofy evakuoval během deseti dnů tisíce lidí.Sergej Černov, průvodce po zamořené oblasti, je přesnější. „Z tohoto území bylo vystěhováno dvě stě tisíc lidí, z toho padesát tisíc bylo z jediného města, z Pripjati, kde žili výhradně zaměstnanci elektrárny. Dále byli evakuováni obyvatelé z celkem devadesáti čtyř vesniček,“ říká.Zejména pro ně to byl obrovský nápor na psychiku. „Člověk, který vyrostl ve svém domě, na vesnici, zvykl si na les, řeku, zahradu, byl najednou přemístěn do paneláků, do rodin k cizím lidem, do oblastí bez přírody. Někteří se kvůli tomu doslova utrápili,“ přiznává Sergej Černov.Nejdřív zasaďte brambory, pak můžete odjetJiní se navzdory zákazu úřadů do zamořené oblasti vrátili. Celkem dnes žije v zóně kolem tří set osob. Strach z rizika přemohla nostalgie a stesk. To je také případ jednaosmdesátileté Mariji Šaporenkové.„Ze začátku se nás vrátilo hodně, asi polovina vesnice, ale policie nám vyhrožovala a nutila nás odejít do měst, kam nás evakuovali. Spousta lidí se lekla a uposlechla, celkem nás nakonec ve vesnici zůstalo jen pár desítek,“ říká negramotná stařenka, která nikdy nechodila do školy a nikdy předtím svoji rodnou vesnici neopustila.Nebyla ani ve sto kilometrů vzdáleném Kyjevě. Celý život strávila na poli kromě pár měsíců, co ji evakuovali.„Normálně jsme pracovali, bylo potřeba zasít. V kolchoze nám sice řekli, že v elektrárně se něco stalo, ale že musíme nejdříve zasadit brambory. Autobusy do naší vesnice přijely až čtvrtého května,“ pamatuje si paní Šaporenková.Evakuoval ji tehdy sedmadvacetiletý Petr, řidič jednoho z autobusů, které pro černobylskou oblast z Kyjeva vydělily. Dnes pracuje jako průvodce po zóně.„Kdo chtěl, ten jel. Samozřejmě, že za práci v Černobylu po havárii velmi dobře platili. Desetkrát víc než normálně. To byl také hlavní důvod, proč jsem to vzal, ale nevydržel jsem to dlouho,“ přiznává Petr. Měl totiž ročního syna.„Potom jsme si sedli se ženou a řekli si, že to nestojí za to riziko,“ dodává pamětník prvních dnů černobylského neštěstí.Návrat do radioaktivního domovaPaní Šaporenková se ale po třech měsících tajně do svého dřevěného domku vrátila. „Jela jsem tak, aby mě nikdo neviděl, protože cesty kontrolovala policie. Pak jsem šla lesem a brodila se přes tři řeky. Celkem čtyřicet kilometrů až sem do vesnice. Původně nám řekli, že se za tři dny vrátíme. Moc dobře věděli, že to není pravda,“ vzpomíná babička.Havárie černobylské elektrárny, radiace a zamořená půda ji nikdy nepřinutily se přestěhovat jinam. Stejně jako i jeden z manželských párů. „Ze začátku u nás měřili úroveň radiace skoro každý den. Chodili po baráku, měřili i v peci. Silné zamoření našli v rohu zahrady a na lavičce před domem,“ říká pan Ivan.„Nás to ale nezajímalo. Pro nás bylo nejdůležitější, že jsme se vrátili domů,“ dodává paní Anna.Podle profesora Bandaževského, světově uznávaného experta na zdravotní následky Černobylu, ale tito lidé velké riziko podceňují. „Je to velmi nebezpečné. Jsou vystaveni vnějšímu a také vnitřnímu záření. Do těla se jim totiž dostávají nebezpečné radionuklidy,“ varuje expert.Mnoho let zkoumal především vliv cesia 137 na zdraví dětí ze zamořených oblastí. „Jakmile jsme začali podrobně testovat jejich vnitřní orgány, odhalili jsme například, že mají narušený srdeční rytmus. Řada malých dětí měla dokonce infarkt,“ vysvětluje.Pan Ivan ukazuje v chlívku prase, které je pro důchodce budoucím zdrojem masa. Na nějaké cesium 137 neberou ohled. „Každý pátek k nám jezdí pojízdná prodejna s potravinami, vozí nám sem také důchod a plynové bomby,“ povídá.Číst a psát neumíme, zabavit se ale dokážemeStudnu mají manželé hned za domkem a prý je pitná. Staříci mají tedy vše – vodu, plyn a elektřinu. V zakázané zóně žijí načerno, ale úřady je tolerují. Není jim ale smutno?„Proč bychom se tady měli nudit? My už jsme staří. Nepotřebujeme žádné kino nebo koncerty. Máme televizi, to nám stačí, a nebo se zastaví sousedka Hania. Včera tady byla dvakrát,“ dodává stařenka.Ani paní Šaporenková netrpí na samotě dlouhou chvíli. „Doma se nenudím, doma totiž vždy nějakou práci najdeš, něco je potřeba zašít, uklidit, sedět jen tak nedokážu. V létě pak hodně času strávím na zahradě nebo sbíráním plodů v lese. Sice neumím číst ani psát, ale umím se zabavit,“ říká důchodkyně.Nebo se na ni přijedou podívat turisti z celého světa. Černobylská zakázaná zóna se totiž pro ně stala velkou adrenalinovou atrakcí. Vozí je do ní také Jurij Tatarčuk, pracovník ukrajinské státní agentury, která vozí do radiací zamořené oblasti turisty.„Hlavní roli hraje zvědavost. Chtějí vidět, jak vypadá místo po největší jaderné katastrofě v historii. Jak se člověk s takovou havárií vyrovnává. Strach možná ani nemají. Ví, kam jedou, a my velmi dbáme o bezpečnost. Víme, kde je v zóně vysoká úroveň radiace, a tam lidi netaháme,“ dodává Jurij.Míříme k elektrárně, kde před 25 lety došlo k výbuchu. Zastavujeme třicet metrů od betonové krychle. Dozimetr začíná nervózně škytat. Radiace se pomalu zvyšuje. Stojíme před sarkofágem a přístroj ukazuje 1400 mikrorentgenů, norma je devatenáct.„Dodnes pracují lidé uvnitř sarkofágu. Především měří úroveň radiace, odebírají nejrůznější vzorky a zjišťují celkový stav a poškození objektu,“ říká paní Julia z informačního centra.Šedesát hodin radiaceSergej Košelev na monitoru ukazuje unikátní fotografie, které pořídil v samotném srdci reaktoru. Více jak dvacet let totiž fotil a natáčel, co se děje uvnitř.„Představte si halu reaktoru, je velká jako stadion. A tam se válí trosky betonu, jaderného paliva, železa, různých trubek. Je to strašné místo. Vždy jsme šli ve skupině, tak tři čtyři lidi – vědci, kteří brali vzorky paliva, kontrolovali přístroje na měření radiace. A já jejich práci natáčel a fotil,“ vypráví.Sergej pobíral za životu nebezpečnou práci měsíčně v přepočtu dvacet tisíc korun.„Místy byla radiace tak vysoká, že jsme se mohli uvnitř reaktoru zdržet jen pár desítek vteřin. Mohl jsem si obléct speciální oděv, který měl olověné výplně. Ale byl hodně těžký a pro mě byla nejdůležitější rychlost. Rychle do reaktoru, rychle natočit a pryč. Dá se říct, že celkem jsem v reaktoru strávil za dvaadvacet let šedesát hodin,“ dodává na závěr Sergej Košelev.Jeho tělo dostalo za tu dobu tak velké dávky radiace, že už ho v 45 letech poslali do důchodu.Radiace je neviditelná, proto je tak zákeřná. Stejně jako radioaktivní látky, kterými je celá černobylská oblast zamořená. Proto se sem už nikdy lidi na stálo zřejmě nevrátí.„Zvířata ale pochopitelně žijí v zakázané zóně. Před námi leží část parohů, které tady shodil los. Ten se tady narodil, tady se živil trávou, lesními plody silně nasycenými radioaktivními látkami,“ ukazuje Jurij Tatrčuk.Život v zamořené oblasti jde dálDozimetr měří, jak je malý kousek parohu silně kontaminovaný radionuklidy. Stonásobně převyšuje běžnou úroveň záření.„Na tomto jasném příkladě je vidět, jak silně jsou zvířata v zóně zamořená. Potvrzuje to fakt, jak velmi nebezpečné je cokoliv jíst z této oblasti. Ať už jde o maso ulovených zvířat nebo lesní plody,“ říká Tatarčuk.Lidé, kteří v zamořených oblastech žijí, toto riziko ignorují, což potvrzuje profesor Bandaževský. „Jsou pod tlakem, ale protože nejsou dostatečně informovaní, tak to nebezpečí podceňují. Musí žít prostě dál. Nemají peníze, a tak sbírají v lese houby, maliny, borůvky, loví zvěř, jedí brambory, které rostou na zamořené půdě. Pokud jim řeknu, že by měli dbát o své zdraví a dávat pozor na radionuklidy, vysmějí se mi. Řeknou, že já jim peníze nedám, čisté potraviny nekoupím a oni na to nemají. Proto musí černobylský problém řešit stát.“Slova respektovaného odborníka potvrzuje i stařenka. „Kolikrát mě různí doktoři kontrolovali a nic nezjistili. Dřív tady jezdil každý týden lékař a bral si i vzorky ovoce a zeleniny ze zahrady. Tvrdili mi, že bych tady žít neměla, ale já žádné problémy nemám,“ chlubí se paní Marija.Profesor Bandaževský vysvětluje, jak se jeho týmu podařilo najít a také sestrojit přístroje, které byly schopné určit a odhalit množství radionuklidů v organismu. Používali například atomový spektroskop v podobě křesla. Objížděli s ním pak vesnice v zamořené oblasti. Když si do něj člověk sedl, během několika minut změřili lékaři vnitřní zamoření jeho těla cesiem 137.Radiace je silná, místní se s ní ale smířiliStařenka je klidná, z radiace si nic nedělá. Odborníci ale například v jahodách v nedalekém lese naměřili až tři sta násobně zvýšené hodnoty cesia 137.Jdeme pár desítek metrů od chalupy této ženy. Radiace je opravdu velmi silná. 546 mikrorentgenů, ale zdraví neškodlivá norma je pouze devatenáct. Bude trvat ještě několik desítek a možná stovek let, než se do radiací zamořené zóny zase vrátí běžný život.„Aby se sem zase mohli lidé někdy vrátit, musíme nejdříve vědět, co se stalo s místní půdou, se zvířaty a rostlinami. Dodnes přesně nevíme, jaké memento nám černobylská katastrofa zanechala, jaký byl celkový účet na zdraví lidí a životním prostředí,“ říká na závěr šéf invalidů Černobylu Vladimír Kopčik.
| 1
| 1
| 2
| 2
| 1
| 2
| 1
| 1
| 2
|
2151
|
Czech Republic
|
cz
|
21-06-2006
|
2006
|
novinky.cz
|
https://www.novinky.cz/domaci/clanek/domaci-koalice-dohodla-jednotnou-dan-ve-vysi-15-az-19-procent-40120417
|
Koalice dohodla jednotnou daň ve výši 15 až 19 procent
|
Vyjednavači ODS, KDU-ČSL a Strany zelených se shodli na jednotné sazbě daně z příjmu právnických i fyzických osob, která by se měla pohybovat mezi 15 a 19 procenty. Stejné sazbě bude podléhat i daň z přidané hodnoty. Strany vznikající koalice tak překonaly poslední překážku na cestě k podpisu koaliční smlouvy. Ta má být podpesána v pondělí. Nyní se pracuje na její formulaci. Ve středu odpoledne budou o textu smlouvy debatovat předsedové stran. V pátek ráno se pak sejdou vyjednavači ODS, KDU-ČSL a zelených a na neděli je svoláno širší vedení ODS a lidovců, zasedat bude také republiková rada zelených. "Koaliční smlouva by měla být podepsána v pondělí, potom co ji schválí stranická grémia," řekl Šimonovský s tím, že by se v pátek mělo jednat o personálním obsazení vlády. Podle vyjednavače za Stranu zelených Jaromíra Soukupa expertní týmy dohodly i poslední sporný bod, kterým byly daně. Příjmy právnických a fyzických osob by měly podléhat jedné daňové sazbě mezi 15 až 19 procenty. V případě zdanění fyzických osob se předpokládají odečitatelné položky ze základu daně. Nyní existují čtyři daňová pásma. Konkrétní výše jednotné daňové sazby podle Soukupa nebude v koaliční smlouvě obsažena. Stejná sazba mý být použita také pro daň z přidané hodnoty. "To rozmezí je logické, protože méně než 15 procent nepovoluje Evropská unie a výš než na současných 19 procent nepůjdeme," řekl Novinkám Soukup. Současná DPH je devatenáctiprocentní, vedle ní existuje i pětiprocentní snížená sazba. Ta by měla být nahrazena výjimkami, které se budou týkat potravin, léků, ubytovacích služeb, hromadné dopravy, sportovních a kulturních služeb a knih. Do nižší sazby budou patřit také výrobky z biomasy pro tepelná vytápění a technologie pro výrobu tepla z lokálních obnovitelných zdrojů. "Rozsah zboží spadajícího do snížené sazby není nijak dramaticky rozdílný od toho současného," uvedl Soukup s tím, že se případná vláda pokusí v Bruselu vyjednat výjimku, aby tyto položky nebyly daněny vůbec. Změny se dotknou rovněž spotřebních daní. Soukup naznačil, že spotřební daň bude uvalena na elektřinu, teplo a fosilní paliva. "Ten náběh bude od 1. ledna 2008. Bylo dohodnuto, že sazba daně u elektřiny bude diferenciována v závislosti na vlivu způsobu její výroby na životní prostředí," naznačil. Politici se podle něj také shodli na zrušení daně z kapitálového majetku, cenných papírů a dividend. Tato srážková daň je nyní patnáctiprocentní. Svaz průmyslu a dopravy nesouhlasí se zákazem rozvoje jaderné energetiky a zachováním limitů těžby hnědého uhlí. V textu koaliční smlouvy, kterou sestavují vyjednávací týmy ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, se zřejmě objeví, že vláda nebude rozšiřovat těžbu uhlí na Mostecku a nezačne s výstavbou dalších jaderných elektráren. Sporné body, které v koaliční smlouvě zřejmě nebudou: - postoj k euroústavě - zavedení referenda a přímých voleb - platby za recepty v lékárnách a pobyt v nemocnicích - důchodová reforma Body, na kterých se strany shodly: - zrušení zákona o neziskových nemocnicích - daňová reforma - provoz kamiónů podle nynějších pravidel - zachování limitů těžby uhlí na Mostecku - nezahájení výstavby dvou jaderných bloků - přehodnocení systému investičních pobídek - motivující systém sociálních dávek - rozšíření EU (bez upřesnění, o které státy) - reforma Českých drah - prosazování reformy zemědělské politiky EU - odklad státních maturit - víc přihlášek na střední školy najednou - přijetí smlouvy s Vatikánem - transparentní výběrová řízení - zrušení přestupkové imunity zákonodárců - zefektivnění státní správy v zemědělství - zrušení fondu bydlení - efektivnější čerpání z evropských fondů - zachování transatlantických vztahů v rámci NATO Zdroj: ČTK
| 2
| 3
| 5
| 2
| 3
| 5
| 2
| 4
| 5
|
6351
|
Czech Republic
|
cz
|
02-04-2019
|
2019
|
aktualne.cz
|
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/ek-nejvetsim-znecistovatelem-ovzdusi-v-cr-je-elektrarna-poce/r~4be9413e553311e9819e0cc47ab5f122/
|
Ovzduší v Česku nejvíce znečišťují elektrárny společnosti ČEZ, vedou Počerady
|
Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého z českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. Na druhém místě skončila další elektrárna společnosti ČEZ Tušimice II s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. O datech ze systému obchodování s emisními povolenkami, kterézveřejnilaEvropská komise, v úterní tiskové zprávě informovala ekologická organizaceGreenpeaceČR. SpolečnostČEZse k situaci ještě nevyjádřila. ZatímcoPočeradya Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let. Předloni činily emise zhruba tři miliony tun CO2, loni přes 4,3 milionu. Dalšími v pořadí za těmito třemi elektrárnami v produkci emisí oxidu uhličitého loni byly paroplynová elektrárna Vřesová, hutnická firma ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny. Podle mluvčí Sev.en Energy Gabriely Sáričkové Benešové žebříček zohledňuje jen některé typy produkce CO2. "Pokud jde o elektrárnu Chvaletice, meziroční nárůst emisí je dán tím, že se v roce 2018 přesně o udanou hodnotu 43 procent zvedla výroba elektřiny. Elektrárna se tím navrací do běžného provozního stavu a reaguje na rekordní poptávku odběratelů. Ta byla způsobena mimo jiné odstávkami jaderných elektráren a nedostatkem energie z obnovitelných zdrojů v době letních veder, tedy kvůli potřebě klimatizovat například nemocnice, výrobny i domácnosti. Elektrárna tím navíc dostála svým závazkům při zajištění stability přenosové soustavy," napsala. Podle Greenpeace elektrárna Počerady produkuje podobné množství emisí jako všechna nákladní auta v České republice. Vyplývá to z dat Centra dopravního výzkumu z roku 2017. "Zavřít nepotřebnou a velice plýtvavou elektrárnu Počerady by snížilo české emise oxidu uhličitého stejně, jako kdyby přestala jezdit úplně všechna nákladní auta. ČEZ však stále neřekl, jestli ji opravdu zavře a bude tak naplňovat Státní energetickou koncepci ČR, nebo jestli ji prodá Pavlu Tykačovi. Co by se asi dělo, se ukazuje ve Chvaleticích, kde Tykač zvyšuje spalování uhlí, a dokonce žádá výjimku, aby mohl vypouštět více toxické rtuti," uvedl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh. V říjnu loňského roku generální ředitel holdingu Sev.en Energy Luboš Pavlas potvrdil, že holding má stále zájem o koupi elektrárny Počerady. Tykačova společnost Vršanská uhelná jednala s ČEZ, kterému elektrárna nyní patří, o její koupi předloni. Dozorčí rada ČEZ ale transakci neschválila. Vršanská uhelná dříve uvedla, že nabídla za Počerady deset miliard korun. Pavlas řekl, že aktuální nabídka by byla nižší.
| 0
| 1
| 2
| 3
| 2
| 2
| 0
| 2
| 3
|
29857
|
Poland
|
pl
|
04-12-2020
|
2020
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/lodz/elektrownia-jadrowa-w-belchatowie-antoni-macierewicz-podaje-date-uruchomienia/0y2yg6h
|
Elektrownia Jądrowa w Bełchatowie. Antoni Macierewicz podaje datę uruchomienia
|
W 2043 roku będzie elektrownia jądrowa w Bełchatowie – powiedział kolejny raz wiceprezes PiS Antoni Macierewicz. Tyle, że to nie do końca prawda, o czym już informowaliśmy w Onecie. Macierewicz był gościem "Rozmowy Dnia" Radia Łódź. Dotyczyła ona planu powstania w Polsce elektrowni atomowych, w którym znalazła się lokalizacja Bełchatów (Łódzkie); o tym polityk poinformował w swoim wpisie na Twitterze. "Dzięki naszym staraniom rząd podjął uchwałę, że do 2043 powstanie bełchatowska elektrownia jądrowa, która zapewni stabilność w regionie i zatrudnienie! Słowa uznania dla ministra Piotra Naimskiego za jego rolę w tym projekcie"– napisał poseł. W piątkowej rozmowie Macierewicz wyjaśnił, że odnosił się do uchwały rządu z października br. i – jak przyznał – "nie jest to taki szczególny news". "Ten program obejmuje trzy lokalizacje: na wybrzeżu, na północy Polski i w Bełchatowie. Te są zalecane. Na stronie – o ile się nie mylę – 15 albo 16 zamieszczona jest mapa bardzo wyraźnie to pokazująca. Powiem uczciwie, że bardzo jestem zaniepokojony medialną nagonką na rząd polski poddającą w wątpliwość uchwałę rządu RP" – zaznaczył polityk. Były szef MON dodał, że "mowa o drugim miejscu (Bełchatowa – PAP) mówi nie o drugiej możliwości w ogóle, tylko że pierwsza będzie realizowana lokalizacja pomorska, a druga w kolejności będzie realizowana lokalizacja bełchatowska". "Pierwsza w czasie będzie nad morzem, z tego co pamiętam w 2038 roku, a druga w czasie, w 2043 roku będzie elektrownia jądrowa w Bełchatowie. Wszystko jest jasne i oczywiste" – podkreślił Macierewicz. Jednak jak informowaliśmyw środę w Onecie, były szef MON mija się z prawdą. Żadna ostateczna decyzja w tej sprawiejeszcze nie zapadła. Z uchwały rządu, na którą powołuje się Macierewicz wynika, że lokalizacja pierwszej elektrowni jądrowej zostanie zatwierdzona w 2022 roku, a drugiej w roku 2028. Pierwsza siłownia jądrowa na pewno powstanie nad morzem. Druga zostanie zbudowana na terenie, gdzie już dziś funkcjonują elektrownie węglowe. Bełchatów faktycznie jest wymieniany, jako zalecana lokalizacja w drugim rzucie. Tyle, że miasto ma konkurencję i jest nią położony 60 km dalej Pątnów. Niezależnie od tego, budowa elektrowni atomowej w którejkolwiek z tych miejscowości to na razie bardzo odległa wizja. Źródło: PAP, Onet Cieszymy się, że jesteś z nami. Zapisz się na newsletter Onetu, aby otrzymywać od nas najbardziej wartościowe treści
| 3
| 4
| 4
| 3
| 4
| 5
| 3
| 4
| 5
|
11967
|
Slovakia
|
sk
|
18-07-2015
|
2015
|
pravda.sk
|
https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/361941-chamenei-iran-nemieni-dalej-rokovat-s-usa/
|
Chameneí: Irán nemieni alej rokova s USA
|
Irán nemieni rokova so Spojenými tátmi o zahraniných otázkach, prerokovanie iránskeho jadrového programu bolo výnimkou. Povedal to v sobotu v Teheráne najvyí iránsky duchovný vodca ajatolláh Alí Chameneí. Zdôraznil, e politika Teheránu proti americkej arogancii sa nezmení. Iránska politika na Blízkom východe je poda neho v priamom kontraste stamojou politikou Spojených tátov. Jadrová dohoda nezmení podporu, ktorú dáva Irán svojím priateom vregióne, uistil Chameneí hnutia Hizballáh a alie tamojie spriaznené skupiny a hnutia. Vyjadril sa krátko po tom, o hovorca Bieleho domu vyhlásil, e vo vzahu kIránu, ani do budúcnosti nie je moné úplne vylúi vojenské rieenie, ak poruí Teherán dohodu ojadrovom programe. Hovorca prezidenta Baracka Obamu Josh Earnest tie povedal, e uzavretie zmluvy umoní USA získa väí pohad do iránskych aktivít. Dohoda sIránom, ktorá blokuje prístup Teheránu kvývoju jadrových zbraní výmenou za zruenie medzinárodnej sankcií, bola uzavretá vutorok po mnohoronom úsilí vyjednávaov zUSA, Británie, Francúzska, Ruska, Nemecka, íny, Iránu a Európskej únie. Dosiahnutie dohody vyvolalo iroký medzinárodný súhlas. Dokument tvrdo kritizoval Izrael a nepái sa ani Saudskej Arábii, mocenskému rivalovi Teheránu a jednému zhlavných spojencov USA na Blízkom východe.
| 3
| 2
| 4
| 3
| 3
| 5
| 3
| 2
| 3
|
25247
|
Hungary
|
hu
|
05-06-2012
|
2012
|
index.hu
|
https://index.hu/gazdasag/magyar/2012/06/05/az_oroszok_penzelnek_a_paksi_bovitest/
|
Az oroszok pénzelnék a paksi bővítést?
|
Kövesse az Indexet Facebookon is! A műszaki mellett finanszírozási megoldást is nyújtana az orosz állami atomenergia-cég, a Roszatom a paksi atomerőmű bővítéséhez, jelentette ki Kirill Komarov, a társaság vezérigazgató-helyettese a moszkvai Atomekszpo szakmai rendezvényen, írja aNapi Gazdaság. A jelenleg Oroszországban 9, az országon kívül pedig 19 atomerőművi blokkot építő társaság többféle konstrukcióban végzi a kivitelezést, az államközi hitelszerződések mellett van példa a teljes finanszírozásra is − ezek Komarov szerint az adott megrendelő igényeitől és lehetőségeitől függnek. Öt ajánlatra számítanak Legalább öt ajánlatra számít az újabb energiablokkokra kiírandó versenytárgyaláson Hamvas István, a Paksi Atomerőmű Zrt. vezérigazgatója, aki a moszkvai Atomexpón nyilatkozott az MTI-nek. A vezérigazgató emlékeztetett arra, hogy a Magyar Villamos Művek (MVM) évekkel ezelőtt létrehozta az atomerőmű bővítésével kapcsolatos Lévai-projektet. Azóta is folyik a munka: egyebek között a telephely engedélyeztetésével kapcsolatos elemzések, vizsgálatok zajlanak. "Nagyon fontos feladat a tender megszervezése, azt mindenképpen ki kell írni, hogy kiválaszthassák azt a szállítót, amely megépíti a blokkot Pakson" - mondta Hamvas István. A vezérhelyettes szerint a paksi bővítésnél bármely kombinációra készen áll az orosz vállalat, amely jelenleg nem folytat hivatalos tárgyalásokat a magyar kormánnyal, tavaly azonban már volt előzetes konzultáció, a pályázók jelenleg a magyar fél lépésére várnak. Mint ismert, a kabinet a múlt héten közölte, hogy Orbán Viktor miniszterelnök vezetésével és Németh Lászlóné, valamint Matolcsy György miniszter részvételével kormánybizottság áll fel az új paksi blokkok beruházásával összefüggő stratégiai döntések előkészítésére. Az MVM Zrt. a jelenlegi tervek szerint 2023-ban indítja az első új paksi blokkot, a jelenlegi információk alapján a vonatkozó tendert még idén kiírják. A paksi bővítés előkészítését az ütemezés alapján 2017-ig kell befejezni, egy 1000-1200 megawattos blokk megépítése átlagosan mintegy öt évet vesz igénybe, az árak a megrendelői igények, a beépítendő technológia és biztonsági megoldások alapján erősen szóródnak, Komarov azonban a Napi Gazdaság kérdésére elmondta: jelenleg átlagosan 4-5 milliárd dollárba (mintegy 1400 milliárd forintba) kerül egy ezer megawattos nukleáris blokk építése. A kétblokkos paksi bővítés ezzel számolva nagyjából 3 ezer milliárd forintos beruházást igényelhet. Csehországban a Roszatom a Skodával közösen indult a temelíni atomerőmű bővítését célzó tenderen, amelyen már idén döntés várható. A két cég alapította konzorcium ott egy klasztert hozott létre a lehetséges beszállítóknak, amelyek 60-70 százaléka cseh lehet. Magyarországon a jelenlegi információk alapján ennél valamivel alacsonyabb, de így is legalább 30 százalékos arányban juthat hazai beszállítókhoz a beruházás költségvetése. Az arány magasabb is lehet, főleg ha megszületik egy magyar−orosz kormányközi egyezmény a bővítésről − tette hozzá a cégvezető. A Roszatom jelenleg is több ponton kapcsolódik a paksi atomerőműhöz − többek közt fűtőelemet szállít a TVEL nevű leánycégén keresztül, illetve az erőmű felújításában is részt vett, különböző berendezések szállításával. A Roszatom-leány gépgyártó, az Atomenergomash pedig 51 százalékos tulajdonrésszel rendelkezik a Ganz Engineering és Energetikai Gépgyártó Kft.-ben, amely most is beszállítója a Roszatom beruházásainak Oroszországban (az orosz−magyar vegyesvállalat 9 erőművi szivattyút szállít az épülő rosztovi atomerőmű III-as blokkjába, atomerőművi átrakógép-részegységeket a Leningrádi 2-es atomerőműbe, illetve nyolc szivattyút a kalinyingrádi területen épülő balti erőmű számára). A Roszatom 2030-ig hazájában 26, külföldön pedig 30 atomerőművi blokk létesítését tervezi. A külügyminiszter a Roszatom vezetőivel is tárgyalt. Ezáltal tovább erősödik az energiaellátás biztonsága, és az ország függetlensége. A helyszínen jelenleg amerikai, német és francia cégek is dolgoznak. Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 3
| 4
| 3
| 3
| 5
| 3
| 3
| 3
|
28956
|
Poland
|
pl
|
28-04-2015
|
2015
|
Onet_pl
|
https://wiadomosci.onet.pl/swiat/ukraina-400-ha-lasu-plonie-w-okolicach-elektrowni-w-czarnobylu/mdp4hg
|
Ukraina: 400 ha lasu płonie w okolicach elektrowni w Czarnobylu
|
W strefie wokół elektrowni atomowej w Czarnobylu płonie około 400 hektarów lasu. Mimo wysiłków strażaków pożar niebezpiecznie zbliża się do elektrowni – poinformował szef MSW Ukrainy Arsen Awakow. Na dokończenie budowy sarkofagu w Czarnobylu brakuje 500 milionów euro. Konstrukcja ma zabezpieczyć środowisko przed promieniowaniem radioaktywnym z siłowni. Dziś mija 29. rocznica największej katastrofy w historii energetyki jądrowej. "O godz. 18.30 (17.30 w Polsce) sytuacja związana z pożarem wokół czarnobylskiej elektrowni zaostrzyła się. Płomienie atakują masyw leśny w kierunku obiektów stacji. Wysoki ogień i silne podmuchy wiatru grożą dotarciem pożaru do 20-kilometrowej strefy wokół samej elektrowni. Pożarem objęte jest 400 hektarów" – napisał Awakow w swoim Facebooku. Minister przekazał, że w stan gotowości postawiono jednostki Gwardii Narodowej i MSW, a premier Arsenij Jaceniuk, który zwołał komisję do spraw nadzwyczajnych, znajduje się obecnie "w pobliżu linii ognia" w strefie czarnobylskiej. Wcześniej informacje o pożarze w zamkniętej strefie wokół elektrowni atomowej w Czarnobylu podał szef Służby ds. Sytuacji Nadzwyczajnych Zorian Szkiriak, który zapewnił jednak, że obiekty siłowni nie są zagrożone. Teraz sytuacja się zmieniła. W niedzielę na Ukrainie upamiętniono 29. rocznicę katastrofy w tejże elektrowni atomowej w Czarnobylu na północ od Kijowa, do której doszło 26 kwietnia 1986 roku w wyniku wybuchu czwartego reaktora siłowni. Eksplozja doprowadziła do skażenia radioaktywnego około 100 tys. kilometrów kwadratowych powierzchni. Objęło ono skażenie części terytoriów Ukrainy i Białorusi. Substancje radioaktywne dotarły też nad Skandynawię, Europę Środkową, w tym Polskę, a także na południe kontynentu - do Grecji i Włoch. W 2012 roku w Czarnobylu rozpoczęto montaż nowego sarkofagu, który przykryje stare, betonowe zabezpieczenie zniszczonego przez wybuch czwartego reaktora siłowni. Zabezpieczenie buduje francuski koncern Novarka. (JS)
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 2
| 1
| 2
|
27356
|
Hungary
|
hu
|
10-12-2013
|
2013
|
index.hu
|
https://index.hu/tech/2013/12/10/magyar_hekkerek_megvedtek_az_atombombat/
|
A magyar hekkerek megvédték az atombombát
|
Kövesse az Indexet Facebookon is! A Budapesti Műszaki Egyetem !SpamAndHex nevű diákcsapata december hatodikán 122 indulóból második lett a UC Santa Barbara international Capture the Flag (USCB iCTF) egyetemi csapatoknak szervezett hekker versenyén. A hekkerek nem feltétlenül rosszindulatú emberek, a szó azokra is vonatkozik, akik másra tudják használni az eszközöket, mint azok eredeti célja. Feltörik a programokat, kódokat, de ők azok, akik képesek elhárítani az ilyen támadásokat. Ilyen, magas tudással és megfelelő hozzáállással rendelkező diákokból szervezett már harmadszor csapatota BME CrySyS Laboratóriuma, hogy éles körülmények között is felmérjék erejüket a nemzetközi mezőnyben. A magyar szakemberek szerint a verseny nagyon kiélezett volt, előzetesen bárki elégedett lett volna az elmúlt évekhez hasonló, 10. helyezés környéki eredménnyel is. A magyar csapat a BME Informatikai épületének 4. emeletén gyűlt össze, hogy este 5-től éjjel 2-ig maximális koncentrációval csak a feladatokra fókuszálva versenyezzenek az egész világgal. Egymás támadását is védeni kellett A verseny tematikáját a napi sajtó adta: a képzelt folyamat az uránbányászat, urándúsítás, nukleáris bomba készítését követte, természetesen csak elméletben, ugyanakkor a feladatok pontosan olyan számítástechnikai támadásokra épültek, amelyet a számítógépes bűnözők, vagy akár államok követnek el nap mint nap. Tíz szolgáltatást hoztak létre a szervezők, a feladat az volt, hogy a csapatok felismerjék a a gyengeségeiket, és ezalapján védelmi módszert (javítást), detekciós módszert (felismerni a támadó jellegű adatáramlást) és támadó eszközt kellett fejleszteni. Utóbbival a többi csapat szolgáltatásait lehetett megtámadni. További nehezítések is voltak: az egyes szolgáltatások pár percenként váltogatták egymást, így elég volt egy támadást felismerni minden tíz percben pár perc erejéig. Hogy tovább bonyolítsák a feladatokat, bónuszpontokat lehetett szerezni mások támadásainak észleléséért és bejelentéséért. Ez is komoly technikák kifejlesztésére épül, percek, vagy maximum órák alatt, szűkös csapattal. A BME-s szervezők szerint az álláskeresés szempontjából sem mindegy egy ilyen helyezés: ha valaki olyan biztonsági szakértőt szeretne, aki már bizonyított nemzetközi szinten diákként, akkor ez a legelfogadottabb hely, ahol bizonyíthat. Az iCTF versenyen hosszú ideig nem vett részt magyar csapat, a BME CrySyS Lab két éve szervezte meg az első magyar csapatot, amelyik akkor 36., az utána lévő évben pedig 23. lett. 5 könyvTöbb mint 600 meghökkentő, érdekes és tanulságos történet! Kövesse az Indexet Facebookon is!
| 3
| 5
| 2
| 3
| 4
| 5
| 0
| 4
| 3
|
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.